Tajemství stavby pyramid? Příznivá doba, popsal Bárta. Na jednu záhadu ale vysvětlení nemá

Mimozemské technologie nebo již nevyužívané, avšak vysoce funkční techniky? Za rychlou a precizní výstavbou světoznámých pyramid v Egyptě stály mnohem prozaičtější důvody, umožnily ji skvělá logistika, vysoké daně a mimořádná úroda, vysvětlil přední český egyptolog a nynější senátor Miroslav Bárta v podcastu filantropa Václava Dejčmara Smrtelník. Hovořil i o českém patentu, který s konstrukcí pyramid úzce souvisí.

Egypťané logistiku stavby pyramid pečlivě promysleli. „Postavili více než 800 metrů dlouhou vzestupnou cestu s výškovým rozdílem několika desítek metrů, k tomu ještě chrámové stavby na úpatí pyramid. Museli rovněž vztyčit rampu a poté ji odstranit,“ vysvětlil Bárta v podcastu Smrtelník.

ČTĚTE TAKÉ: Fico zažaloval Bárdyho, kvůli knize chce celkem pět milionů. Je to šikana, namítá novinář

Významným objevem byly nedávno nalezené papyrusy, takzvané Mererovy deníky, které se staly dosud nejstarším textovým materiálem. „Svitky popisují, jak jistý Merer, velitel lodi, jezdil z východního břehu Nilu, kde se nacházely lomy na vápenec, na západní stranu a nechal převážet velké bloky. Že za stavbou stáli lidé, texty potvrzují,“ pronesl akademik.

„Šílené a divné rybičky“. Vědci zkoumají tajemné štítníky s nohama, které cítí chuť

Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k „ochutnávání“ svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti. Vyplývá to z práce vědeckého týmu, o které napsala zahraniční média včetně CNN. Odborníci si od svého objevu slibují, že by jim mohl pomoci odkrýt tajemství evoluce.

Na stavbách prý pracovalo až 10 tisíc lidí, dalších 10 tisíc lidí zajišťovalo logistiku. V různých výškách impozantních objektů je také možné určit, v jakých letech vlády Cheopse bylo patro dokončeno. Hypotézu, že král, za jehož panování byla stavba dokončena, vymazal jakékoliv stopy svých předchůdců ze stavby, egyptolog odmítl.

Připomněl také, že egyptská kultura technologii kola sice znala, ale v údolí Nilu nebyla kvůli podmáčené půdě používána. „Materiálu dopraveného ke stavbě bylo méně, než kolik předpokládají odhady. Plošina v Gíze je vápencového charakteru. U některých pyramid je tak jejich součástí i velký kus hory,“ popsal.

„Cheops si díky růstu daní spojeným s nadprůměrnou úrodou mohl dovolit operovat s velkým množstvím pracovníků, jeho následovníci takové štěstí neměli,“ uvedl k nejasnostem ohledně nebývale rychlé výstavby.

Oheň a prostředek

Řeč přišla i na originální český patent z minulého století. Karel Drbal v roce 1949 podal žádost o registraci na pyramidové zařízení, v němž se samy ostří žiletky. Objev, který údajně provázejí i další záhadné jevy, se dostal i mimo hranice Česka, připomíná Český klub skeptiků Sisyfos.

„Jde o rozsáhlou množinu tvrzení. Pamatuji si, že jsem na to narazil už v osmdesátých letech v časopise ABC. Experimenty v souvislosti s tímto jevem vycházejí velmi často. Nemůžu ale přijít s jasným vysvětlením,“ poznamenal egyptolog.

Bárta se zmínil i o teorii ohniskové podstaty ve středu pyramidy, o níž mluvil i moderátor podcastu Dejčmar. Pyramida se dá volně přeložit jako „oheň uprostřed“ – i název tedy koresponduje s tím, že se „děje něco uprostřed stavby“, převážně v královské komoře, kam byly umístěny sarkofágy.

VIDEO: Důležité je místo postižení v mozku, říká fyzioterapeut k naději na zotavení po mrtvici

„Posmrtné schrány stály v komorách od samého začátku, byly součástí konceptu. Z řezu Cheopsovy pyramidy je patrné, že je – troufám si říct – jediná, která má pohřební komoru v třetinové výšce. Řekové tak mohli odvodit název podle ní, jelikož byla nejznámější stavbou svého druhu už ve starověku,“ popsal odborník.

Za pojmenování podle ohně mohla stát geometrická podobnost posvátné stavby. „V současné době se zdá, že pro jev s broušením žiletek na konkrétním místě v konstrukci nemáme stále vysvětlení,“ dodal Bárta.

MOHLO VÁM UNIKNOUT Mladí policisté pomáhají. ve Slezsku řeší následky povodní, jejich práci si místní pochvalují

Tagy: