V Praze může vzniknout až 350 tisíc bytů a stometrové budovy. Radní schválili nový územní plán
Vedení Prahy schválilo návrh nového pražského územního plánu, který je v přípravě od roku 2012. Ve středu jej odsouhlasili radní města, finální rozhodnutí bude na zastupitelích, kteří by o něm měli hlasovat 28. května. Takzvaný Metropolitní plán nahradí nynější územněplánovací dokument z roku 1999. Územní plán je klíčovým dokumentem, který určuje, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu. Radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za STAN) přirovnal životnost Metropolitního plánu k menšímu psímu plemenu. Dosavadní dokument starý 27 let označil za pořádného seniora.
Nový plán má podle vedení města zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu zahrnuje například výškovou regulaci a zahrnuje několik míst, kde bude možné stavět až stometrové budovy. V případě schválení zastupiteli nabyde dokument účinnosti k letošnímu 1. září.
ČTĚTE TAKÉ: Bizarní „netéma“ i hajlování Turka. Europoslanci se ve studiu přeli o akci sudetských Němců
„Přijde mi důležité si uvědomit, že mnohaletý proces příprav ukazuje, že Praha není skanzen. Je to dynamické místo. Digitálním moderním plánem dáváme možnost, abychom mohli nad městem přemýšlet,“ řekl po schválení Metropolitního plánu Hlaváček.
Plán pomůže k výstavbě 350 tisíc bytů. Vystačit by to mělo na dalších 30 let. Městských bytů by mělo být až 20 procent. Kromě toho by mělo dojít k urychlení přípravy klíčových dopravních staveb, jako severní část okruhu či část trati na letiště. Magistrát celkem vypořádal 78 tisíc připomínek, které se nashromáždily od roku 2018.
„Říkám, že územní plán v evropských městech má životnost jako menší psí plemeno. My máme už slušného seniora,“ řekl architekt a radní Prahy.
Přípravu nového plánu schválilo zastupitelstvo města v roce 2012, o rok později zastupitelé odsouhlasili jeho zadání a v roce 2018 zveřejnil IPR první návrh. Poté následovala tři kola připomínkování, první v roce 2018, druhé v roce 2022 a třetí loni. Současný územní plán může bez změny zákona platit maximálně do konce roku 2028. Pokud by město do té doby neschválilo nový, hrozilo by úplné zablokování výstavby.
Čtěte také
Nový plán podle důvodové zprávy k dokumentu zahrnuje všechny velké dopravní a jiné plánované projekty, jako je dostavba obou okruhů, vysokorychlostní tratě, filharmonie na Vltavské nebo energocentrum v Bubenči, které má využívat zbytkové teplo z odpadních vod k vytápění domácností. „Klíčovým nástrojem pro samosprávu je pak podmínění části rozvojových ploch plánovací smlouvou, přičemž díky tomuto nástroji bude možné dále uplatňovat požadavky samosprávy,“ stojí dále v dokumentu.
Metropolitní plán má i kritiky, například podle občanského sdružení Arnika nebyl připravován dostatečně transparentně a má značné rezervy v ochraně zeleně či zajištění potřebné veřejné vybavenosti. Sdružení v úterý vyzvalo zastupitele, aby schvalování odložili na červen či září, protože na prostudování finálního dokumentu není dostatek času. Plán kritizoval i hlavní autor jeho původního návrhu, architekt Roman Koucký, podle kterého při projednávání ztratil vlivem zapracování připomínek především ze strany státních organizací a ministerstev flexibilitu, která měla být jeho hlavní devizou.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tajná dohoda policie se zlodějem lebky sv. Zdislavy: Na raritní podmínky přistoupila i církev
