Zhruba čtyři sta lidí se v sobotu odpoledne sešlo u pražského Klementina na demonstraci kvůli situaci v Bělorusku po prezidentských volbách. Jeho účastníci mají namířeno přes Karlův most k budově ministerstva zahraničních věci.
Mezi demonstranty jsou mimo jiné zástupci Pirátů i předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář. Lidé drží transparenty s českými, anglickými i ruskými nápisy, například „Lukašenko není náš prezident“ nebo „Zastavte násilí“. U Klementina ale někteří lidé naopak běloruskému prezidentovi transparentem vyjadřovali podporu.
Pochod za svobodné Bělorusko právě teď... pic.twitter.com/aKqdMuzdyZ
— Roman Maca (@_Roman_Maca) August 15, 2020
V Česku se plánují i další protesty. Nejbližší se budou konat v neděli v Praze a Brně. K vyjádření solidarity s demonstranty v běloruských městech se lidé sejdou v 18:00 hodin na pražském Staroměstském náměstí a na brněnském Dominikánském náměstí.
V hlavním městě vystoupí například senátoři Václav Láska (SEN 21), Pavel Fischer (nezávislý) a Václav Hampl (KDU-ČSL), europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti) nebo poslanci Miroslava Němcová (ODS) a Jan Lipavský (Piráti). V Brně se také očekává vystoupení zástupců Evropského parlamentu či Poslanecké sněmovny.
Podporu demonstrujícím v Bělorusku nevyjadřují lidé pouze v České republice. Například v Austrálii se sešlo několik desítek žen v bílých šatech s květinami. Přišly na mírové shromáždění, kde vyjádřily podporu Bělorusku, některé z nich držely transparent s nápisem „Jsme s vámi“.
V Bělorusku pokračují protesty proti falšování výsledků voleb hlavy státu a brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila „drtivé vítězství“ dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka.
Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. Dnes se také tisíce lidí v Minsku sešly na rozloučení s demonstrantem Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při policejním zásahu proti protestujícím.
Ministři zahraničí Evropské unie se v pátek na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu.
Jedná se o záležitost běloruské společnosti, my ji nevyřešíme
Podobné sankce byly na Bělorusko uvaleny už v roce 2006. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je však nyní situace odlišná: „Běloruský režim se možnosti sankcí obává. Naším cílem ale není uvalit pouze sankce, chceme také otevřít cestu k dialogu mezi běloruskou veřejností a tamním režimem.“
EU nabídla, že zprostředkuje jednání mezi opozicí a Lukašenkem. Při něm podle Petříčka mohou ministři zahraničí hrát roli moderátorů. „Je to ale záležitost běloruské společnosti, my tu situaci nevyřešíme,“ dodal Petříček pro CNN Prima NEWS.
Podle ministra zahraničí je zatím předčasné hovořit o možných budoucích scénářích. Fakt, že se Lukašenko obrací s žádostí o podporu na Rusko, prý leccos naznačuje. Nejlepší by podle Petříčka bylo, kdyby běloruská vláda přestala s násilím proti demonstrantům a propustila zadržené.