Rusko je na prahu revoluce, varují i tamní komunisté. Režim v úzkých už rozprodal většinu zlata

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Analytik varuje před možnou revolucí v Rusku
  • Útoky na rafinerie mohou způsobit nedostatek paliv
  • Export ropy klesl o 40 procent oproti začátku roku
  • Hrozí Putinovi konec vlády kvůli vnitřnímu napětí?
Více

V Rusku stále více sílí obavy z dopadů války na Ukrajině. Podle prezidenta Americké rady pro zahraniční politiku Hermana Pirchnera Jr. čelí země ekonomickým problémům, rostoucí kritice režimu a stále účinnějším ukrajinským útokům, které mohou ohrozit stabilitu Putinovy vlády. Pirchner míní, že by mohlo dokonce dojít k revoluci.

Pro Rusy ze všech vrstev společnosti je stále obtížnější ignorovat rostoucí problémy, které způsobila Putinova válka proti Ukrajině. Ve svém komentáři na webu The Hill to uvedl Herman Pirchner Jr., prezident Americké rady pro zahraniční politiku. „Rusové si dobře uvědomují, že konflikt vedl k vážným strategickým ztrátám: rozšíření a posílení NATO, více než milion obětí, oslabení dominance na evropském energetickém trhu a tím i politického vlivu, odchod až milionu nejvíce schopných mladých lidí ze země a celkové oslabení ekonomiky,“ uvedl Pirchner. Podotkl, že stále více Rusů nyní veřejně vystupuje proti válce, a dokonce i proti samotnému Putinovi. „A mnozí tak činí, aniž by byli zabiti nebo posláni do vězení,“ sdělil Pirchner.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ochromí Zemi na desetiletí, vypne banky i navigace. Němci varují před atomovkou Rusů ve vesmíru

V ruském striktně kontrolovaném autoritářském systému je tento stav podle něj možný pouze proto, že to umožňují prvky mocných ruských bezpečnostních složek. A to, že to dělají stále častěji, by mělo být pro Putina varovným signálem. Nabízí se tak otázka, zda by tento rozšiřující se nesouhlas mohl vést ke konci Putinovy vlády a spolu s ní i ke konci války. Pomyslným bodem zlomu by podle Pirchnera mohla být stále větší efektivita útoků ukrajinských dronů na ruské rafinerie – dosud jich proběhlo více než 150. „Jen mezi 1. a 22. květnem se Kyjevu podařilo úspěšně zaútočit na 10 největších ruských rafinérií, přičemž šest z nich muselo pozastavit provoz. „V důsledku toho si už dnes lze snadno představit léto v Moskvě poznamenané nedostatkem energií a frontami u čerpacích stanic,“ popsal Pirchner.

Útoky na ruské rafinerie:

Problémy Ruska jsou ale rozsáhlejší. „Například s exportem své ropy, protože ukrajinské útoky se zaměřily na jeho přístavy. Mezi 25. březnem a 11. dubnem Rusko exportovalo 3,5 milionu barelů ropy denně, což je pokles zhruba o 40 procent oproti 5,2 milionu barelů, které denně vyváželo začátkem roku,“ podotkl Pirchner s tím, že ruský režim tak musí stále více využívat Fond národního bohatství. „Kreml údajně prodal přibližně 60 procent svých zlatých rezerv,“ zdůraznil Pirchner.

Předseda jindy loajální Komunistické strany Ruska Gennadij Zjuganov již varoval, že ekonomické podmínky jsou tak vážné, že by mohlo dojít k revoluci ve stylu roku 1917. Jeho slova potvrzují obavy, které v poslední době vyjadřují i další ruští veřejní činitelé. Ti stále častěji upozorňují na křehký stav ekonomiky a tvrdí, že Rusko nemusí být schopné dlouhodobě financovat válku.

Ohrožena je i válečná logistika. Moskva je při zásobování svých jednotek na Krymu a v dalších částech jihovýchodní Ukrajiny závislá především na jedné hlavní silnici a jedné železniční trati. „V posledních týdnech se tyto trasy staly terčem nových ukrajinských dronů FP-2 s doletem přibližně 190 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti kolem 100 kilogramů. Útoky poškodily a vykolejily několik vlaků a podél silnice zůstávají zničená ruská vozidla. Zásobovací konvoje se nyní často přesouvají pouze pod rouškou tmy,“ uvedl Pirchner.

V prosinci 2010 se tuniský pouliční prodejce Mohamed Bouazizi na protest proti šikaně ze strany úřadů upálil. Jeho čin odstartoval vlnu protestů známou jako Arabské jaro, která vedla k pádu dlouholetých vládců, jako byli tuniský prezident Zín Abidín Ben Alí, egyptský prezident Husní Mubarak a později i libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. „Podobná kaskáda je nyní možná i v současném napjatém politickém prostředí Ruska,“ míní Pirchner.

Zároveň ale připustil, že k žádnému bodu zlomu nemusí dojít. „Putin si dobře uvědomuje, že jeho postavení není neotřesitelné, a snaží se svou zranitelnost upozaďovat. Kvůli větší kontrole nad informacemi omezil části ruského internetu, zpřísnil vlastní bezpečnostní opatření a zesílil represe proti možným odpůrcům, aby předešel pokusu o převrat nebo atentát. Tyto kroky mu mají pomoci udržet se u moci a pokračovat ve válce,“ popsal Pirchner s tím, že nikdo dnes nedokáže říct, jak se situace vyvolaná neúspěchy ruské armády vyvine. „Stále zřetelněji se ale ukazuje, že současný vývoj nehraje do karet ani Rusku, ani jeho prezidentovi,“ zdůraznil.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Skok do vody ruského vojáka nespasil. Ukrajinský dron ho pohřbil v lomu lavinou hlíny a kamení