Rusko čelí finanční katastrofě, varuje šéf švédské tajné služby. Moskva skutečný deficit skrývá
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Ruská ekonomika klesá, i přes rostoucí ceny ropy.
- Putin připouští horší výsledky, než se čekalo.
- Hrozí Rusku finanční katastrofa?
- Miliardář navrhuje 12hodinovou pracovní dobu.
Rusko se přibližuje k finanční katastrofě a skrývá skutečný deficit, uvedl v rozhovoru pro web Financial Times šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Cíl ruského prezidenta Vladimira Putina se ale podle něj od začátku války nemění ani navzdory stále pesimističtějším ekonomickým vyhlídkám. Se svérázným návrhem řešení krize přišel miliardář Oleg Děripaska. Rusové by podle něj měli zvážit dvanáctihodinovou pracovní dobu šest dní v týdnu.
Rusku se nedaří oživit upadající ekonomiku ani přesto, že rostoucí ceny ropy během války na Blízkém východě naplnily vyprázdněné pokladny Kremlu. Pro web Financial Times to uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Rusko by podle něj potřebovalo, aby ceny ropy Urals zůstaly nad 100 dolary za barel po dobu jednoho roku, aby mohlo vyrovnat svůj rozpočtový deficit. Na to, aby Moskva vyřešila své další ekonomické problémy, by pak podle něj byla potřeba ještě delší doba. Tuto hranici však ropa Urals za 10 let překonala jen dvakrát – v červnu roku 2022 a letos v březnu a dubnu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hodina u jezera Karačaj znamenala jistou smrt. Rusové tutlali radiaci horší než v Černobylu
Že ruská ekonomika vykazuje horší výsledky, než se očekávalo, připustil i prezident Vladimir Putin, píše web The Moscow Times. „Statistiky ukazují, že ekonomický růst bohužel klesá již dva měsíce po sobě,“ uvedl Putin v polovině dubna podle webu Interfax. Zároveň varoval, že nárůst příjmů z ropy v důsledku války na Blízkém východě, který by mohl činit až 150 milionů dolarů denně, bude jen krátkodobý.
Nilsson ale tvrdí, že Rusko bude mít problém financovat válku na Ukrajině i v případě, že se situace na Blízkém východě uklidní a ceny ropy se stabilizují. „Stále mají systémové problémy. Není to udržitelný model růstu, vyrábět materiál pro válku, který je pak zničen na bojišti,“ sdělil Nilsson. Podotkl, že ruské ekonomické problémy se rozšířily i do obranného sektoru. „Mimo odvětví dronů je však ruský vojensko-průmyslový komplex ztrátový, plný korupce a zpronevěr a závislý na úvěrech od státních bank,“ popsal Nilsson.
Čtěte také
Oficiální údaje Ruska již nyní naznačují, že situace je alarmující. Putin minulý týden poznamenal, že HDP v lednu a únoru poklesl o 1,8 procenta. Nilsson ale míní, že skutečná situace je ještě horší a ruská centrální banka podceňuje inflaci, která se podle něj blíží spíše 15 % základní úrokové sazbě než oficiálním 5,86 %. Zároveň zdůraznil, že Švédsko má zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko s údaji o hospodaření systematicky manipuluje, aby oklamalo západní spojence Ukrajiny a přesvědčilo je, že jeho ekonomika odolala zátěži způsobené velkými výdaji na válku a západními sankcemi.
To, že Moskva informace o svém hospodaření zatajuje nebo s nimi manipuluje, potvrzuje i expert na Rusko Jiří Just. „Rusko tají ekonomické údaje na různých stupních a v různých oblastech. Začalo to válkou na Ukrajině a prohlubuje se to. Nevíme, kolik Rusko těží ropy nebo plynu. Nevíme, kolik vyváží a jaké jsou příjmy. Moskva to argumentuje tím, že je to citlivá oblast, o které by se nepřítel neměl dozvědět,“ popsal Just pro CNN Prima NEWS.
Řítí se Rusko do katastrofy?
Švédské informace se shodují s německou zahraniční zpravodajskou službou BND. Rusko údajně podhodnocuje svůj rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a některé finanční ukazatele naznačují budoucí bankovní krizi. „Putin možná neví, jak špatná je ekonomická situace ve skutečnosti,“ řekl Nilsson.
Mezinárodní prognózy se ale z velké části shodují s předpovědí centrální banky, že inflace do konce roku zpomalí na přibližně pět procent. Švédové si ale myslí, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. „Ruská ekonomika může směřovat pouze k jednomu ze dvou scénářů: dlouhodobému úpadku nebo šoku. Ať tak či onak, bude pokračovat v sestupu k finanční katastrofě,“ sdělil Nilsson.
Že má ruská ekonomika deficit, je podle Justa ale relativně normální. „Rusko se soustředí na výběr daní a má prostředky z prodeje ropy a zemního plynu. Nevypadá to, že by čelilo finanční katastrofě. Rusko samozřejmě má ekonomické problémy, které ho ale spíš táhnou směrem k degradaci, ať už technologické nebo hospodářské,“ sdělil Just. Dodal, že katastrofu zažilo Rusko v 90. letech při rozpadu Sovětského svazu. „To byla úplně jiná ekonomická realita,“ podotkl.
Švédsko zároveň vyzvalo evropské země, aby schválily pozastavený balíček sankcí a zintenzivnily svou podporu Ukrajině. „Evropa zatím nedělá vše, co je v jejích silách, aby poškodila ruskou ekonomiku,“ řekla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Financial Times.
Čtěte také
Podle Nilssona se ale Putinův cíl od začátku války nemění ani navzdory stále pesimističtějším ekonomickým vyhlídkám. „Mírová jednání, která vedou USA, považuje Rusko za politické divadlo, které má zakrýt Putinovy územní ambice,“ uvedl Nilsson s tím, že ty pravděpodobně sahají daleko za deklarovaný cíl obsadit celý Donbas. Podle něj chce Rusko odříznout Ukrajinu od pobřeží Černého moře dobytím Oděsy. „A na stole by mohl být i samotný Kyjev,“ míní Nilsson.
Podotkl ale, že ekonomické problémy budou i nadále omezovat ruské válečné úsilí. „I když vážné problémy ruské ekonomiky nezmění strategické cíle ruského vedení ve válce na Ukrajině ani jejich pohled na NATO a EU, ovlivní to, jak mohou tyto cíle sledovat. Ovlivní to také, jak velké a jak pokročilé jsou jejich vojenské schopnosti,“ uvedl Nilsson.
Šest dní práce a dvanáctihodinové směny
Svérázný přístup k nápravě ekonomiky má ruský miliardář Oleg Děripaska. Rusové by podle něj měli zvážit dvanáctihodinovou pracovní dobu šest dní v týdnu, píše web Business Insider. „Tato krize je hlubší. Je způsobena obtížnou transformací: od globálních příležitostí, které jsme kdysi měli, k regionálním, se všemi možnými omezeními,“ uvedl Děripaska.
Rusko by podle něj mělo využít to, co označil za jediný skutečný zdroj – „národní charakteristiku“. „V těžkých chvílích víme, jak se vzchopit a pracovat více,“ sdělil Děripaska, zakladatel společnosti Rusal, významného výrobce hliníku. Delší pracovní doba by podle něj mohla pomoci ekonomice rychleji se přizpůsobit měnícím se globálním podmínkám. „Čím dříve přejdeme na tento nový rozvrh – od 8:00 do 20:00, včetně sobot – tím rychleji tuto transformaci dokončíme,“ míní Děripaska.
Čtěte také
Ke stejnému kroku vyzvala ministerstvo práce již v roce 2023 Ruská podnikatelská asociace, informoval web Politico. „Vzhledem k tomu, že sankce zatěžují ruskou ekonomiku, náš finanční a ekonomický systém stále potřebuje další investice,“ uvedl tehdy podnikatelský klub Avanti v dopise ministrovi práce Antonu Koťakovovi.
Rusko je pod mezinárodními sankcemi od roku 2014, kdy kremelské jednotky vtrhly na Krym. Západní země své sankční úsilí zintenzivnily od doby, kdy Moskva v únoru roku 2022 zahájila totální invazi na Ukrajinu.
Jiří Just ale uvedl, že takový krok by neměl žádný smysl. „Ruská ekonomika má řadu dalších problémů, které nespočívají v nízké produktivitě. Ekonomika trpí válkou a nahnat lidi do fabrik rozhodně nepomůže. Je to spíš takový manifest, kterým se chce Děripaska zapojit do diskuse o podobě ruské ekonomiky. Nemyslím si ale, že by ho někdo vyslechl a podpořil,“ popsal Just.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kvůli Orbánovi nikdo v Kremlu z okna nevypadne. I Magyar by byl pro Moskvu přijatelný
vaclav.cerny@iprima.cz
