V zajetí kosočtverců: V Evropě se rozšiřují značky zakazující sólo jízdu v autě

Blahobyt ve společnosti se mimo jiné projevuje vlastnictvím automobilu. V jednotlivých rodinách se jich i u nás nezřídka vyskytuje větší počet. Výsledkem je, že na silnicích potkáváme z velké části auta obsazená pouze řidičem. To s sebou samozřejmě přináší hustší provoz, větší emise skleníkových plynů a tak dále. Nejen ve vzdálených částech světa proto přibývá značek, které mají tuto praxi omezovat.

Značka s bílým kosočtvercem na modrém nebo černém pozadí se v zahraničí umisťuje nad pruhy, ve kterých můžete jezdit pouze po splnění určitých podmínek. V závislosti na zemi a charakteru vozovky může tato dopravní značka stanovovat nejmenší počet lidí přepravujících se v autě nebo zvýhodňovat automobily s nižšími emisemi, tedy hybridy a elektromobily. V Evropě je tato značka k vidění hlavně ve Francii, kde každému, kdo neoprávněně vjede do takto označeného pruhu, hrozí pokuta na místě ve výši 90 až 135 eur, tedy v přepočtu minimálně 2 300 korun.

Dopravní značení tohoto typu není raritou ani ve Španělsku, Norsku a dokonce ho využívají i naši rakouští sousedé. Své četné zastoupení má ale hlavně v zemích za velkou louží, přičemž v USA a Kanadě se nazývá HOV – High Occupancy Vehicles, tedy jízdní pruh pro vozidla s více cestujícími.

Vyhrazené pruhy nejen pro autobusy

Smyslem popsaného dopravního značení je, aby odrazovalo lidi, kteří používají automobil sami, a přimělo je využívat veřejnou dopravu nebo různé formy sdílení. Výhoda, pokud bychom si jako příklad uvedli USA, HOV pruhu tkví v tom, že pokud jsou na čtyřproudé dálnici kolony a otevře se pruh pro vozidla „s výhodami“, dokáže obsazenějším vozům výrazně snížit dobu jízdy ve srovnání s auty, v nichž sedí pouze šofér. Tím pádem se sníží počet automobilů v koloně, což vede k poklesu zatížení infrastruktury a spotřeby paliva, a má to tedy příznivý dopad na životní prostředí. Za posledních 10 let se v USA hodně rozšířily a v Evropě se pomalu, ale stále více implementují.

HOV pruhy mohou být součástí dálnice (jak je to běžné v USA) nebo důležité magistrály (jako například v Leedsu ve Velké Británii). Mohou být „přílivové“, aby pomohly provozu v nejrušnějším čase (obvykle auta přijíždějící směrem do center měst během ranní špičky, odjíždějící večer po práci). Mohou být permanentní a odděleny fyzickou bariérou od jízdních pruhů na normální použití nebo je definují jízdní pruhy a speciální dopravní značky. Hodiny a dny provozu jízdního pruhu HOV se mohou lišit v závislosti na přetíženosti a funkci úseku cesty, na kterou se vztahují – například pouze během ranních špiček, ve všední dny nebo kdykoliv.

Závěry o účincích pruhů HOV se v jednotlivých studiích liší. Uvádí se, že snižují přejezdy vozidel na koridorech HOV o 4 až 30 procent. Rovněž se uvádí, že po otevření jízdního pruhu HOV se zvyšuje ochota sdílet auta a používat autobusy, z tohoto hlediska jsou efektivnější v případech, kdy se tvoří pravidelně kolony. Existuje však i názor, že mohou být v některých případech méně účinné. Kdo nevyzkouší, neví.

Tagy:
Velká Británie Francie Kanada Norsko Evropa Španělsko sdílení aut MHD USA Leeds dopravní zácpa spolujízda vyhrazené jízdní pruhy HOV dopravní značka