Vakcína proti ebole: Vývoj potrvá dlouhé měsíce. Proč ani po 50 letech ochrana neexistuje?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Výroba vakcíny proti ebole? Může trvat i devět měsíců.
Známe ji 50 let, ale vakcína chybí. Proč?
Úmrtnosti dosahuje až 50 procent případů nákazy.
Důvěra ve vakcíny je křehká. Co teď?
Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě dál sílí a vyhlídky na úspěšnou léčbu jsou stále nejasné. Světová zdravotnická organizace (WHO), která eviduje stovky případů nově nakažených, se vyjádřila, že vývoj vakcíny potrvá měsíce. Proč i po padesáti letech od objevení krvácivé horečky stále neexistuje spolehlivá léčba a univerzální ochrana?
„Podle současných poznatků bude vakcína pravděpodobně připravena za šest až devět měsíců,“ uvedl poradce WHO Vasee Moorthy pro BBC. Na vývoji vakcín se podílí hned několik institucí a pracují s velkým počtem experimentálních vzorků. Žádná z nich však zatím neprošla nutným testováním.
ČTĚTE TAKÉ: Američan s podezřením na ebolu už je v Česku. Na Bulovku ho dovezl speciální konvoj z letiště
Virus ebola navíc neexistuje jen v jediné podobě. Vedle současné varianty nazvané Bundibugyo rozlišují vědci ještě pět různých variant, které se od sebe liší geneticky i úmrtností. Vakcíny vyvinuté proti jedné z nich proto nemusí spolehlivě fungovat proti jiné.
Pro vývoj nové vakcíny by podle Moorthyho mohlo být klíčové využití již schválených vakcín proti ebole. Ty však cílí na variantu Zaire, která během dosud nejničivější epidemie eboly v letech 2013 až 2016 nakazila téměř 30 tisíc lidí a způsobila více než 11 tisíc úmrtí, nejen na Africkém kontinentu.
Čtěte také
Podle nejnovějších údajů WHO bylo doposud zaznamenáno více než 600 případů nákazy varianty Bundibugyo a 139 úmrtí. Varianta končí smrtí ve třetině až polovině případů nakažení. „Proti Bundibugyo dosud neexistuje schválená vakcína ani cílená léčba, odborníci ale upozorňují, že včasná podpůrná péče může pacientům zachránit život,“ píše Světová zdravotnická organizace na svém webu.
Variantu známe téměř 20 let
Epidemie kromě Demokratické republiky Kongo propukla také v sousední Ugandě, ta zatím potvrdila jen jednotky případů. Odborníci se však obávají, že virus se mohl nepozorovaně šířit už několik týdnů před oficiálním potvrzením epidemie.
Současná varianta, kvůli níž Světová zdravotnická organizace v neděli vyhlásila mezinárodní stav zdravotní nouze, je vědcům známá již od roku 2008. Doposud ale byla považována za velmi vzácnou, proto se hotová vakcína nikdy nevytvořila.
Důvěra ve vakcíny je křehká
To, že vývoj i případné nasazení vakcín potrvá ještě dlouhé měsíce, připouští i generální ředitel Koalice pro inovativní epidemickou připravenost (CEPI) Richard Hatchett. Organizace, která se významně podílí na vývoji nových vakcín, podle něj zatím disponuje pouze „vakcínami ve velmi, velmi rané fázi vývoje“, uvedl Hatchett pro agenturu Bloomberg s tím, že většina preparátů nebyla testována na zvířatech natož lidech.
Hatchett se k nasazení už schválených vakcín pro jiné varianty eboly staví opatrně, nemáme podle něj dostatek potřebných dat. Obává se zejména reakce společnosti v případě neúčinnosti. „Musíme myslet na to, že důvěra veřejnosti je už teď pravděpodobně velmi křehká,“ dodal.
Čtěte také
I přesto jsou podle odborníků zatím největší naděje vkládány do vakcíny Ervebo od společnosti Merck & Co., která vznikla proti smrtelnější variantě Zaire. Ta však i podle vyjádření společnosti byla na jiných variantách, včetně současné, testována jen velmi limitovaně. Další vakcíny v rané fázi vývoje připravuje například Oxfordská univerzita, společnost Moderna, firma Public Health Vaccines LLC nebo organizace IAVI.
50 let krvácivé horečky
Ebola byla objevena v roce 1976. Vývoj vakcín však dlouhá desetiletí postupoval jen velmi pomalu. Virus byl po většinu času považován za relativně vzácné onemocnění, jehož epidemie se dařilo rychle izolovat a zastavit. Farmaceutické společnosti proto podle odborných analýz neviděly velký důvod investovat miliardy do rozsáhlého klinického vývoje, uvádí web History of Vaccines.
Intenzivní vývoj začal až během katastrofální epidemie v západní Africe mezi lety 2013 a 2016, kdy se ebola poprvé masivně rozšířila i do hustě obydlených měst. První vakcíny však byly pro celosvětové použití schváleny až v roce 2019. Šlo o již zmíněnou jednodávkovou Ervebo a dvoudávkovou kombinaci od společností Zabdeno a Mvabea.
Ty prověřila druhá epidemie Zaire, jež proběhla mezi lety 2018 až 2019. Naočkovány byly stovky tisíc lidí včetně zdravotníků a kontaktů nakažených. Studie i následné analýzy ukázaly, že očkování výrazně snižovalo riziko nákazy. „Účinnost vakcíny proti onemocnění byla deset a více dní po očkování odhadnuta na 84 procent,“ uvádí studie publikovaná v odborném časopise The Lancet
Čtěte také
Vývoj vakcín proti ebole dlouho komplikovaly hlavně technologické limity. Moderní vakcinační platformy umožňující rychlý vývoj preparátů proti novým virům se začaly výrazně rozvíjet až v posledních dvou desetiletích. Jejich masové nasazení pak urychlila pandemie COVID-19, během níž vědci poprvé dokázali nové vakcíny vyvinout a otestovat v řádu měsíců místo let. Právě zkušenosti získané během covidu dnes podle odborníků pomáhají urychlovat i vývoj nových vakcín proti ebole, píše agentura Bloomberg.
Komplikovaný však zůstává i vývoj jiných léků. Ohniska nákazy se často objevují v odlehlých nebo nestabilních regionech, kde je obtížné provádět rozsáhlé klinické studie. Lékaři se proto při léčbě nadále soustředí hlavně na podpůrnou péči, tedy stabilizaci organismu, podávání tekutin nebo léčbu komplikací. Více o samotné nemoci se můžete dočíst zde.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hákové kříže v Chebu? ANO vandalismus odsoudilo. Důsledek vaší šarády, viní vládu opozice
