válečné zločiny

Ruští vojáci u Pokrovsku na konci srpna zastřelili trojici neozbrojených ukrajinských vojáků, kteří se vzdávali nepříteli. Vyplývá to z dronových záběrů, které obdržela americká CNN. Ukrajinci tvrdí, že Rusové podobné válečné zločiny páchají čím dál častěji a mají k tomu důkazy. Uvedli i domněnku, která za těmito hrůznými činy pravděpodobně stojí. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.

Zdaleka ne každý ukrajinský chlap ve věku od 18 do 60 let touží navždy složit kosti někde v zákopu. Mnohým se samopal v ruce upřímně příčí, a nejenže nemají chuť zabíjet vojáky na druhé straně frontových linií, hlavně sami nehodlají zemřít. Někteří čeští politici či jiné veřejně známé osobnosti teď navrhují navracet domů ukrajinské muže v branném věku. Kdo ale posílá někoho jiného na bojiště, tedy pravděpodobně i na smrt, měl by napřed popadnout zbraň a sám ukázat, jak se válčí s Ruskem.

Za veřejné schvalování válečných zločinů ve středu Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na 2,5 roku. Trestného činu se podle nepravomocného rozsudku dopustil tím, že měl na květnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí na batohu nášivku s logem ruské Vagnerovy skupiny. Jašek se středečního jednání nezúčastnil. Za nošení nášivky byl souzen i v minulosti, i tehdy ho soud potrestal podmínkou. Odvolací soud ale tehdejší rozsudek zrušil a případ vrátil policii k došetření.

Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin obvinil ruskou armádu ze lží a útoku na „své“ žoldnéře. Ukrajinci podle něj dobyli „značná území“ a mohou zvrátit dosavadní úspěchy Rusů. Zároveň prohlásil, že údajná genocida ruských obyvatel v Donbasu a Luhansku je mýtem. Ruská tajná služba FSB začala šéfa Vagnerovců vyšetřovat kvůli podněcování k ozbrojené vzpouře, uvedly světové agentury s odvoláním na ruská média.Web BBC uvedl, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště.

Umělá inteligence, která řídí algoritmy na sociálních sítích, automaticky promazává explicitní obsah – a to i ten, který je spojený s válkou na Ukrajině. Uživatelé často nahrávají snímky a videa, aby zveřejnili důkaz válečných zločinů. Platformy se nyní údajně snaží algoritmy upravit.

Žena v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) popsala, jak ji měl v okupované vesnici znásilnit ruský voják. Čin zároveň nahlásila ukrajinské policii. Napadená země eviduje desítky podobných činů, mezi oběťmi jsou mimo žen také muži, a dokonce i děti.

Výbor pro zahraniční záležitosti Sněmovny reprezentantů vyslechl svědectví Ukrajinky a Ukrajince, kteří se měli stát obětí ruských válečných zločinů. Ženu jménem Lioubov údajně Rusové mučili a donutili ji vykopat si vlastní hrob, chlapce Romana měli násilně přesídlit do Ruska.

Zločiny z Buči nikdy neodpustíme, vzkazuje ukrajinský prezident v den prvního výročí masakru, který spáchali ruští okupanti ve městě nedaleko Kyjeva. Rusové z Buči utekli loni prvního dubna. Ukrajinští vojáci pak našli ulice plné zavražděných civilistů. Okupanti zabili za necelý měsíc na 500 lidí včetně 37 dětí.

S odporem Ukrajinců se počítalo. Ruští vojáci a žoldnéři však měli zahájit „totální čistku“ společnosti i politiky, následovat měla závěrečná fáze teroru formou postupu od dveří ke dveřím. Takové příkazy shora měla podle uniklých dokumentů splnit ruská Federální služba bezpečnosti (FSB). Tajné informace zaslal zdroj z FSB pod přezdívkou Vítr změn ruskému aktivistovi za lidská práva a upozornil na ně web The Sun.

Musím přiznat, že jsem nevěřil tomu, že v době svého života se ještě dožiju války v Evropě. Spletl jsem se. Už rok na Ukrajině válka probíhá. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý vyšetřovatel válečných zločinů v Jugoslávii Vladimír Dzuro. Oba válečné konflikty zhodnotil a zavzpomínal na moment, kdy ho zasáhly emoce z odkrývání masových hrobů v Jugoslávii.

Je téměř vyloučeno, že Vladimir Putin skončí kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) za mřížemi. Ruský prezident byl v pátek haagským tribunálem obviněn z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Jenže Rusko jurisdikci ICC neuznává, zatknout současného šéfa Kremlu je proto v podstatě nemožné.

Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu je symbolickým krokem. Co ale pro šéfa Kremlu vznesené obvinění reálně znamená? Experti pro CNN Prima NEWS vysvětlili, proč si bude Putin muset rozmyslet, kam vycestuje i z jakého důvodu je zatykač uvalen právě na něj.