Záznamy ruských raketových úderů na ukrajinská města
Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři roky. Putinova armáda za tu dobu napáchala na území svého západního souseda nepřeberné množství zločinů. Jenom škody na obytných budovách, dalších stavbách a dopravní či energetické infrastruktuře dosahují astronomických 170 miliard dolarů. Velmi znepokojivé jsou také zprávy o zabitých civilistech či ukrajinských městech, která Rusové prakticky vymazali z mapy. Padlé a zraněné vojáky analytici počítají ve vyšších stovkách tisíc.
Podle lednových čísel OSN si ruská agrese vyžádala více než 12 400 zabitých a přes 30 200 zraněných civilistů. Organizace spojených národů rovněž hovoří o skoro 700 dětech, které v důsledku ruských útoků zemřely. Nutno zmínit, že jde pouze o ověřené případy. Reálný počet zabitých i zraněných ukrajinských civilistů bude výrazně vyšší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Ukrajině zemřelo 227 spisovatelů. Psali i v duchu Karla Kryla aneb Smrt básníků v zákopech
Výroční závěry OSN a Kyjeva se příliš neliší. „Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 596 zabitých dětí a dalších 1 740 zraněných,“ lze vyčíst z lednového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která dodává, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. I v tomto případě tak budou skutečné počty mnohem vyšší.
Města vymazaná z mapy
Kyjevská škola ekonomiky (KSE) před pár dny vydala novou zprávu, v níž vyčíslila celkové škody ruské invaze, a to v období od února 2022 do listopadu 2024. Ruské škody na ukrajinských obytných budovách, dopravní a energetické infrastruktuře, továrnách, obchodech, kulturních domech, sportovištích, školských a zdravotnických institucích či administrativních budovách dosahují astronomických 170 miliard dolarů (přes čtyři biliony korun).
Zmíněná zpráva je součástí projektu Rusko zaplatí, na němž KSE spolupracuje například s ukrajinskou vládou, Národní bankou Ukrajiny či s nejrůznějšími nezávislými institucemi. Ruští okupanti podle KSE na Ukrajině poškodili či zcela zničili přes 230 tisíc obytných budov. Mezi válkou nejvíce postižené regiony patří Doněcká, Luhanská a Charkovská oblast. Ruská agrese měla rovněž zásadní vliv na podobu Kyjevské, Chersonské, Záporožské nebo Černihivské oblast.
Zejména v Doněcké oblasti došlo k případům, kdy některá tamější města vlivem ruského bombardování a brutálních pouličních střetů byla de facto vymazána z mapy. Typickým příkladem je v tomto ohledu Marjinka, Bachmut nebo Avdijivka.
KSE ve starších zprávách zmiňuje, že fatální následky měly také záplavy z června 2023 způsobené protržením Kachovské přehrady, kterou s největší pravděpodobností odpálili členové ruské armády. Střízlivější odhady hovoří o škodách dosahujících asi dvě miliardy dolarů. Katastrofické škody plynou také z ruského zničení Kachovské a Dněperské vodní elektrárny.
Trpí školství, zdravotnictví i kultura
Jedním z výrazně zasažených segmentů jsou vzdělávací instituce. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení Kyjevská škola ekonomiky mluví o čtyřech tisících poškozených nebo zničených univerzitách, školách či školkách. A celková škoda v této oblasti? Podle KSE asi 7,3 miliardy dolarů.
Kvůli ruské invazi trpí také ukrajinské zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem ledna potvrdila 2 214 ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí 205 lidí a dalších 698 zranění. Podle KSE bylo celkem v důsledku ruské agrese zničeno nebo poškozeno 1 554 zdravotnických zařízení, a to včetně 515 nemocnic.
A historické škody hlásí i další odvětví. Kyjevská škola ekonomiky mimo jiné píše o poničení 3 921 kulturních památek, 399 církevních budov nebo 343 sportovních zařízení.
Přes 860 tisíc zlikvidovaných okupantů
V oblasti dopravy KSE dodává, že v případě infrastruktury Rusové poškodili nebo zničili více než 26 tisíc kilometrů silnic, což představuje ztráty ve výši 28,3 miliardy dolarů. Škody u soukromých dopravních prostředků se odhadují na 2,2 miliardy dolarů, přičemž až 260 tisíc ukrajinských osobních či nákladních automobilů bylo poškozeno nebo zničeno.
Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích vyhýbá civilním cílům. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že je to lež. Kyjev se rovněž zabývá případy hromadných poprav či mučení zajatců, znásilnění, podezření z páchání genocidy, deportací ukrajinských dětí, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
Ukrajina i po třech letech od vypuknutí invaze agresorovi odhodlaně vzdoruje a působí mu obrovské ztráty. Rusové podle Kyjeva přišli o 861 tisíc vojáků, 10 101 tanků, 21 075 dalších obrněných vozidel, 37 679 transportních vozidel, 24 560 dělostřeleckých systémů, 331 vrtulníků, 370 letounů a 25 686 dronů. Není pochyb, že značné vojenské ztráty – i když o poznání menší – budou také na straně Ukrajiny. Konkrétní čísla však nelze nezávisle ověřit. Údaje, které uvádí Ukrajina, podle západních analytiků vesměs odpovídají realitě.
ČTĚTE TAKÉ: Krvavé záběry boje na život a na smrt. Okupant bodal nožem, s Ukrajincem si vyjádřili respekt
