Válka na Ukrajině (1. 6. 2023)
Umělá inteligence, která řídí algoritmy na sociálních sítích, automaticky promazává explicitní obsah – a to i ten, který je spojený s válkou na Ukrajině. Uživatelé často nahrávají snímky a videa, aby zveřejnili důkaz válečných zločinů. Platformy se nyní údajně snaží algoritmy upravit.
Kde končí ochrana uživatele a začíná veřejný zájem? Otázka, kterou se nyní mají zabývat přední sociální sítě na světě – od YouTube po Facebook a Instagram, jež spravuje společnost Meta.
Současné algoritmy sociálních sítí jsou (hlavně na Západě) nastavené tak, aby účinně mazaly jakýkoli explicitní obsah včetně pornografie a násilí. Ke smazání příspěvku zpravidla dochází okamžitě nebo do několika minut.
O tento systém se ale často tříští vyšetřovací a novinářské práce. V současnosti to ukazuje válka na Ukrajině. Informoval o tom web televize BBC, jehož novináři si striktní pravidla sociálních sítí vyzkoušeli na vlastní kůži.
Vyšetřování válečných zločinů
Ukrajinská prokuratura prověřuje stovky případů podezření ze spáchání válečných zločinů. Audiovizuální důkazy jsou klíčové. Jenže mnohdy jediné důkazy, které zachycují svědci, novináři nebo vojáci, mizí do pár vteřin v propadlišti sociálních sítí. A ačkoli se říká, že co se jednou objeví na internetu, navždy na něm zůstane, zase tak jednoduché to není. Ke smazaným příspěvkům je těžké až nemožné se dostat.
List Kyiv Post připomněl, že když ruská invaze začala, YouTube za pouhých deset dní odstranil z platformy přes 15 tisíc videí, které měly spojitost s válkou na Ukrajině.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové zasypali minami celou frontu. Šlápnou na ně stovky civilistů, bojí se experti
„Sociální sítě tvrdí, že aplikují výjimky pro vizuální obsah v případě, že je to ve veřejném zájmu, jenže když se BBC pokusila nahrát záběry dokumentující útoky na civilisty na Ukrajině, byly okamžitě smazány,“ napsali britští novináři, podle kterých by měly sociální sítě některé příspěvky selektovat manuálně. Umělá inteligence je v tomto ohledu možná až příliš přísná a přesná.
BBC vyzpovídala ukrajinského novináře, který zachytil oběti civilních útoků. Také jemu se do cesty postavily sociální sítě, které jeho záběry mrtvých těl a ohořelých aut na internet nepustily.
„Nahráli jsme Ihorovy záběry na Instagram a YouTube pomocí nastrčených účtů. Instagram stáhl tři ze čtyř videí do jedné minuty. YouTube nejprve nastavil u obsahu věkové omezení, za deset minut ale všechna videa smazal,“ uvedli novináři BBC.
Archiv zločinů
I když se sociální sítě údajně snaží hledat kompromis, žádná výrazná změna algoritmu se v blízké době neočekává. Ožehavé téma se ale snaží řešit některé další společnosti.
Kupříkladu berlínská nezisková organizace Mnemonic vyvinula nástroj, který umožňuje automaticky uchovávat důkazy o porušování lidských práv. Software byl nasazený při občanské válce v Sýrii, Jemenu, Súdánu a teď je platný i při běsnění na Ukrajině.
Mnemonic tvrdí, že zachránil více než 700 tisíc fotografií a videí z válečných zón ještě před tím, než je smazaly sociální sítě. Systém ale nezvládá zachytit úplně všechno. Bojovníci za lidská práva proto doufají, že se podaří technologické giganty přesvědčit o tom, že vyšetřování zločinů je v zájmu všech. A že důkazy na internetu k tomu mohou zásadním způsobem napomoci.
