Ve věku 85 let zemřela dědička šlechtického rodu Nosticů Mathilda Nostitzová. Uvedl to dnes server Blesk.cz na základě vyjádření ředitele Nadačního fondu Mathilda Luboše Krapky. V Česku se hraběnka Nostitzová po návratu z emigrace věnovala mimo jiné pomoci zrakově postiženým.
Fond Mathilda, jehož byla dědička patronkou, se zabývá například výcvikem vodicích psů, pořádáním akcí pro zrakově postižené a speciálních počítačových kurzů či podporou mladých handicapovaných hudebníků.
Mathilda Nostitzová se narodila na zámku v Plané na Tachovsku. Ve svém domově ale strávila jen část dětství, protože její rodina musela po komunistickém převratu v únoru 1948 z Československa emigrovat. V zahraničí pak vystudovala hotelovou školu a poté pracovala v cestovní kanceláři, v hotelu i jako novinářka. V roce 1970 si vzala italského diplomata a poté žila v řadě evropských měst, ale také třeba v Japonsku nebo Ománu.
Sice bez zámku, ale s dobrým srdcem
Do Československa se vrátila až v roce 1990. O dva roky později se poprvé vrátila i do rodné Plané, kde našla zámek svého rodu ve zdevastovaném stavu. Požádala o něj v restituci, zámek jí však vydán nebyl.
Poté se zaměřila na podporu lidí s těžkým zrakovým postižením. Významně se podílela například na založení centra výcviku vodicích psů v Praze-Jinonicích. Pomohla pro tyto účely získat finanční i materiální dary. V září 2012 dostala stříbrnou pamětní medaili Senátu právě za podporu zrakově postižených.
„Její dobrosrdečnost, laskavost a síla vytrvat v boji za to, co je správné, byla opravdu výjimečná,“ uvedl dnes na Twitteru europoslanec a předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových – Museum Kampa Jiří Pospíšil (TOP 09).
V jednom rozhovoru prohlásila:„Jsem jako všichni ostatní.“ Kéž by měla pravdu. Její dobrosrdečnost, laskavost a síla vytrvat v boji za to, co je správné, byla opravdu výjimečná. Ne, paní hraběnka nebyla jako všichni ostatní, byla to mimořádná osobnost. A všem nám bude chybět.🖤 pic.twitter.com/YmFYsqaHI7
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) July 21, 2021