reklama

Bude se vracet stamilionové jmění? Zámek v Rájci nad Svitavou chtějí zpět Salmové

Zámek Rájec nad Svitavou a přilehlé pozemky by se mohly navrátit potomkům knížete Huga Mikuláše Salma.
Zdroj: Profimedia.cz

Příslušníci šlechtického rodu Salmů se znovu domáhají svých restitučních nároků před Ústavním soudem České republiky. Pomocí nového expertního posudku se snaží doložit, že Hugo Salm nikdy nepozbyl československé státní občanství, a tak mají nárok na vrácení majetku zabaveného na základě Benešových dekretů. Jde mimo jiné o zámek v Rájci nad Svitavou a šest tisíc hektarů pozemků v jeho okolí.

reklama

Celá restituční kauza šlechtického rodu Salmů se točí kolem rozhodnutí někdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse z roku 2002, podle kterého předek žadatelů o navrácení majetku Hugo Mikuláš Salm nebyl po druhé světové válce československým občanem. Tento verdikt byl zopakován stejným úřadem také v roce 2006. Na základě Benešových dekretů byl Hugovi Mikuláši Salmovi zabaven majetek, a jeho potomci by tak neměli mít nárok na jeho vrácení.

K tématu

Případ byl několikrát předmětem soudních sporů, řešil se také u Ústavního soudu. Zatím poslední rozhodnutí z podzimu loňského roku pochází od Nejvyššího správního soudu, který nepovolil obnovu procesu týkajícího se šlechticova občanství.

Zámek a rozsáhlé pozemky

Salmovi potomci se ale nevzdali a o své nároky chtějí znovu bojovat před Ústavním soudem. Nově argumentují expertním posudkem, jehož autorem je profesor správního práva Martin Kopecký. Podle něj je zmíněné rozhodnutí ministerstva vnitra z roku 2006 nicotné. „Nicotná rozhodnutí nikoho nezavazují a není třeba je, podle doktríny či judikatury, respektovat,“ uvedl Kopecký pro CNN Prima NEWS. Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková webu Advokátní deník sdělila, že proti rozhodnutí byla podána ústavní stížnost a zatím o ní není rozhodnuto.

Pokud by se potomkům Huga Salma podařilo na základě nového posudku uspět, mohlo by to otevřít cestu k navrácení majetku v hodnotě stovek milionů korun. Do něho patří zejména zámek v Rájci nad Svitavou a k němu náležející pozemky o rozloze kolem šesti tisíc hektarů.

Zámek Rájec nad Svitavou z ptačí perspektivy.
Zámek Rájec nad Svitavou z ptačí perspektivy.
Zdroj: Profimedia.cz

Spor je totiž o tom, zda byl Hugo Mikuláš Salm po skončení druhé světové války československým občanem, či nikoli. Kníže Hugo Salm-Reifferscheidt měl přijít o občanství ústavním dekretem o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. V jeho důsledku byli státního občanství zbaveni všichni občané německé a maďarské národnosti žijící na území tehdejšího Československa.

Byl kníže československý občan?

Ústavní dekret ovšem umožňoval dotčeným osobám možnosti ochrany. Hugo Salm se rozhodl využít obou z nich. V prvním případě mu Okresní národní výbor v Boskovicích nevyhověl a podanou žádost o vydání takzvaného osvědčení o národní spolehlivosti (že měl českou národnost) zamítl. To ale není předmětem současného sporu.

K tématu

Hugo Salm totiž podal i alternativní žádost o zachování československého státního občanství. Jak připomněl Kopecký ve svém posudku, zachování státního občanství bylo navázáno na splnění hmotněprávní podmínky spočívající v zachování loajality k Československu a aktivnímu boji proti nacistickému okupačnímu režimu. Pokud byl Národní výbor názoru, že je žádost odůvodněná, mohl žadateli vydat prozatímní osvědčení podle vzoru B. To se stalo i v případě Huga Salma v roce 1946.

Nedokončené poválečné správní řízení

„Osvědčení okresního národního výboru vytvořilo nevyvratitelnou právní domněnku, že lze jmenovaného považovat za československého státního občana, a to kontinuálně až do konečného rozhodnutí o žádosti o zjištění zachování československého státního občanství. Takové rozhodnutí však následně vydáno nebylo,“ dodal Martin Kopecký.

Hugo Salm se ale rozhodnutí o svojí žádosti nedožil. Správní řízení zamrzlo v určitém mezidobí – v důsledku vydání prozatímního osvědčení se na knížete Salma ale stále hledělo jako na československého občana. To, že okresní výbor nikdy konečné rozhodnutí nevydal, nelze podle Kopeckého považovat za problém žadatele.

K tématu

Tagy: Ústavní soud restituce šlechta Benešovy dekrety majetek Rájec nad Svitavou Hugo Salm
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Miloš Zeman

Proč „proruský“ Zeman nezažehnal konflikt, diví se v Moskvě a píší o ztrátě spojence

Proč „proruský“ Zeman nezažehnal konflikt, diví se v Moskvě a píší o ztrátě spojence

Česká republika dala Rusku ultimátum poté, co obvinila speciální služby z exploze vojenských skladů ve Vrběticích. Jelikož ale z Ruska žádná reakce nedorazila, rozhodlo Česko o vyhoštění dalších ruských diplomatů z Prahy. Prezident Miloš Zeman má ale pověst jednoho z „nejproruštějších“ lídrů v Evropě. „Proč tedy nezasáhl a nezabránil rozpadu česko-ruských vztahů?“ ptají se některá média.

Omezení obchodů a služeb bude platit. Vláda znovu schválila zrušené opatření
Stojí ruští agenti i za výbuchy skladů v Bulharsku? Data ukazují možnou spojitost
Slováci bojují za referendum k novým volbám. Petici podepsalo přes 500 tisíc lidí
Umožněte úřední maturity, uložili Plagovi poslanci. Bylo by to nezákonné, reagoval
reklama
reklama
Ostravský hotel byl pro ruské agenty ideální. Doporučila jim ho jejich oběť z Vrbětic?

Reportáž

Domácí zpravodajství

Hrozí Česku arbitráže kvůli regulaci hazardu? Soudní dvůr EU přijal důležité rozhodnutí
Arenberger: Na rodinná setkání se omezení nevztahuje. Kontrolovat je můžeme těžko
Další články
reklama
reklama