Zámek Rájec nad Svitavou a přilehlé pozemky by se mohly navrátit potomkům knížete Huga Mikuláše Salma. Zdroj: Profimedia.cz
Příslušníci šlechtického rodu Salmů se znovu domáhají svých restitučních nároků před Ústavním soudem České republiky. Pomocí nového expertního posudku se snaží doložit, že Hugo Salm nikdy nepozbyl československé státní občanství, a tak mají nárok na vrácení majetku zabaveného na základě Benešových dekretů. Jde mimo jiné o zámek v Rájci nad Svitavou a šest tisíc hektarů pozemků v jeho okolí.
Celá restituční kauza šlechtického rodu Salmů se točí kolem rozhodnutí někdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse z roku 2002, podle kterého předek žadatelů o navrácení majetku Hugo Mikuláš Salm nebyl po druhé světové válce československým občanem. Tento verdikt byl zopakován stejným úřadem také v roce 2006. Na základě Benešových dekretů byl Hugovi Mikuláši Salmovi zabaven majetek, a jeho potomci by tak neměli mít nárok na jeho vrácení.
Případ byl několikrát předmětem soudních sporů, řešil se také u Ústavního soudu. Zatím poslední rozhodnutí z podzimu loňského roku pochází od Nejvyššího správního soudu, který nepovolil obnovu procesu týkajícího se šlechticova občanství.
Zámek a rozsáhlé pozemky
Salmovi potomci se ale nevzdali a o své nároky chtějí znovu bojovat před Ústavním soudem. Nově argumentují expertním posudkem, jehož autorem je profesor správního práva Martin Kopecký. Podle něj je zmíněné rozhodnutí ministerstva vnitra z roku 2006 nicotné. „Nicotná rozhodnutí nikoho nezavazují a není třeba je, podle doktríny či judikatury, respektovat,“ uvedl Kopecký pro CNN Prima NEWS. Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková webu Advokátní deník sdělila, že proti rozhodnutí byla podána ústavní stížnost a zatím o ní není rozhodnuto.
Pokud by se potomkům Huga Salma podařilo na základě nového posudku uspět, mohlo by to otevřít cestu k navrácení majetku v hodnotě stovek milionů korun. Do něho patří zejména zámek v Rájci nad Svitavou a k němu náležející pozemky o rozloze kolem šesti tisíc hektarů.
Zámek Rájec nad Svitavou z ptačí perspektivy. Zdroj: Profimedia.cz
Spor je totiž o tom, zda byl Hugo Mikuláš Salm po skončení druhé světové války československým občanem, či nikoli. Kníže Hugo Salm-Reifferscheidt měl přijít o občanství ústavním dekretem o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. V jeho důsledku byli státního občanství zbaveni všichni občané německé a maďarské národnosti žijící na území tehdejšího Československa.
Byl kníže československý občan?
Ústavní dekret ovšem umožňoval dotčeným osobám možnosti ochrany. Hugo Salm se rozhodl využít obou z nich. V prvním případě mu Okresní národní výbor v Boskovicích nevyhověl a podanou žádost o vydání takzvaného osvědčení o národní spolehlivosti (že měl českou národnost) zamítl. To ale není předmětem současného sporu.
Hugo Salm totiž podal i alternativní žádost o zachování československého státního občanství. Jak připomněl Kopecký ve svém posudku, zachování státního občanství bylo navázáno na splnění hmotněprávní podmínky spočívající v zachování loajality k Československu a aktivnímu boji proti nacistickému okupačnímu režimu. Pokud byl Národní výbor názoru, že je žádost odůvodněná, mohl žadateli vydat prozatímní osvědčení podle vzoru B. To se stalo i v případě Huga Salma v roce 1946.
Nedokončené poválečné správní řízení
„Osvědčení okresního národního výboru vytvořilo nevyvratitelnou právní domněnku, že lze jmenovaného považovat za československého státního občana, a to kontinuálně až do konečného rozhodnutí o žádosti o zjištění zachování československého státního občanství. Takové rozhodnutí však následně vydáno nebylo,“ dodal Martin Kopecký.
Hugo Salm se ale rozhodnutí o svojí žádosti nedožil. Správní řízení zamrzlo v určitém mezidobí – v důsledku vydání prozatímního osvědčení se na knížete Salma ale stále hledělo jako na československého občana. To, že okresní výbor nikdy konečné rozhodnutí nevydal, nelze podle Kopeckého považovat za problém žadatele.
