Bude se vracet stamilionové jmění? Zámek v Rájci nad Svitavou chtějí zpět Salmové

Příslušníci šlechtického rodu Salmů se znovu domáhají svých restitučních nároků před Ústavním soudem České republiky. Pomocí nového expertního posudku se snaží doložit, že Hugo Salm nikdy nepozbyl československé státní občanství, a tak mají nárok na vrácení majetku zabaveného na základě Benešových dekretů. Jde mimo jiné o zámek v Rájci nad Svitavou a šest tisíc hektarů pozemků v jeho okolí.

Celá restituční kauza šlechtického rodu Salmů se točí kolem rozhodnutí někdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse z roku 2002, podle kterého předek žadatelů o navrácení majetku Hugo Mikuláš Salm nebyl po druhé světové válce československým občanem. Tento verdikt byl zopakován stejným úřadem také v roce 2006. Na základě Benešových dekretů byl Hugovi Mikuláši Salmovi zabaven majetek, a jeho potomci by tak neměli mít nárok na jeho vrácení.

Případ byl několikrát předmětem soudních sporů, řešil se také u Ústavního soudu. Zatím poslední rozhodnutí z podzimu loňského roku pochází od Nejvyššího správního soudu, který nepovolil obnovu procesu týkajícího se šlechticova občanství.

Zámek a rozsáhlé pozemky

Salmovi potomci se ale nevzdali a o své nároky chtějí znovu bojovat před Ústavním soudem. Nově argumentují expertním posudkem, jehož autorem je profesor správního práva Martin Kopecký. Podle něj je zmíněné rozhodnutí ministerstva vnitra z roku 2006 nicotné. „Nicotná rozhodnutí nikoho nezavazují a není třeba je, podle doktríny či judikatury, respektovat,“ uvedl Kopecký pro CNN Prima NEWS. Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková webu Advokátní deník sdělila, že proti rozhodnutí byla podána ústavní stížnost a zatím o ní není rozhodnuto.

Pokud by se potomkům Huga Salma podařilo na základě nového posudku uspět, mohlo by to otevřít cestu k navrácení majetku v hodnotě stovek milionů korun. Do něho patří zejména zámek v Rájci nad Svitavou a k němu náležející pozemky o rozloze kolem šesti tisíc hektarů.

Spor je totiž o tom, zda byl Hugo Mikuláš Salm po skončení druhé světové války československým občanem, či nikoli. Kníže Hugo Salm-Reifferscheidt měl přijít o občanství ústavním dekretem o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. V jeho důsledku byli státního občanství zbaveni všichni občané německé a maďarské národnosti žijící na území tehdejšího Československa.

Byl kníže československý občan?

Ústavní dekret ovšem umožňoval dotčeným osobám možnosti ochrany. Hugo Salm se rozhodl využít obou z nich. V prvním případě mu Okresní národní výbor v Boskovicích nevyhověl a podanou žádost o vydání takzvaného osvědčení o národní spolehlivosti (že měl českou národnost) zamítl. To ale není předmětem současného sporu.

Ministerstvo zahraničí si chce posvítit na hospodaření zámku Štiřín

Zámek Štiřín, který slouží jako konferenční středisko a hotel ministerstva zahraničí, čeká hloubkový finanční audit. Pro CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj jsou v hospodaření zámku rezervy. Šéf české diplomacie chce, aby zámek zvýšil podíl vlastních příjmů a nebyl tak závislý na finanční podpoře ministerstva.

Hugo Salm totiž podal i alternativní žádost o zachování československého státního občanství. Jak připomněl Kopecký ve svém posudku, zachování státního občanství bylo navázáno na splnění hmotněprávní podmínky spočívající v zachování loajality k Československu a aktivnímu boji proti nacistickému okupačnímu režimu. Pokud byl Národní výbor názoru, že je žádost odůvodněná, mohl žadateli vydat prozatímní osvědčení podle vzoru B. To se stalo i v případě Huga Salma v roce 1946.

Nedokončené poválečné správní řízení

„Osvědčení okresního národního výboru vytvořilo nevyvratitelnou právní domněnku, že lze jmenovaného považovat za československého státního občana, a to kontinuálně až do konečného rozhodnutí o žádosti o zjištění zachování československého státního občanství. Takové rozhodnutí však následně vydáno nebylo,“ dodal Martin Kopecký.

Hugo Salm se ale rozhodnutí o svojí žádosti nedožil. Správní řízení zamrzlo v určitém mezidobí – v důsledku vydání prozatímního osvědčení se na knížete Salma ale stále hledělo jako na československého občana. To, že okresní výbor nikdy konečné rozhodnutí nevydal, nelze podle Kopeckého považovat za problém žadatele.

Tagy:
Ústavní soud restituce šlechta Benešovy dekrety majetek Stanislav Gross Rájec nad Svitavou Hugo Salm pozemek kníže Ústavní soud České republiky Druhá světová válka Nejvyšší správní soud České republiky Hugo František Salm Rájec Martin Kopecký