šlechta

Pohřební vůz přivezl rakev s ostatky Karla Schwarzenberga do orlického zámeckého parku, kde by měly být uloženy do rodinné hrobky. V prostorách pražské Lucerny začala před čtvrtou hodinou odpolední akce Karel žije dál, jež má být oslavou života význačného diplomata. Poslední rozloučení s příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů v katedrále svatého Víta začalo v poledne a skončilo krátce po druhé odpoledne za doprovodu koledy Narodil se Kristus Pán. Odchází velká osobnost moderních dějin a mně blízký člověk, uvedl na závěr své řeči prezident Petr Pavel. V lavicích chrámu zasedli čelní představitelé zahraniční i české politiky.

Hrabě Francesco Kinský dal Borgo se může pyšnit tím, že rodinné sídlo Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou postavil jeden z nejlepších českých architektů všech dob Jan Blažej Santini-Aichel, jenž zemřel 7. prosince 1723. „Santini byl geniální vizionář. Zámek v Chlumci vyprojektoval pro mého asi nejslavnějšího předka Františka Ferdinanda, je to architektonický skvost,“ vypráví hrabě Kinský přímo na chlumeckém zámku. Kde přesně leží Santiniho ostatky, to už se dnes neví. Zámek Karlova Koruna ale nezestárl ani tři století po architektově skonu. Stejně jako další stavby výjimečného a vlastně moderního umělce. Třeba Santiniho poutní chrám na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je dokonce památkou UNESCO.

Karel Schwarzenberg byl člověkem, který spojoval dvě hodnoty: patřil k jednomu z nejstarších rodů a byl vlastenec. Tak na zesnulého knížete vzpomínal ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Zdůraznil, že po roce 1990 nekultivoval pouze českou politickou scénu, ale i samotné státní činitele – nechal jim ušít obleky. Při posledním shledání se Schwarzenbergem mu ho však bylo trochu líto.

Zemřel hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly, rod vlastní mimo jiné boskovický zámek. Město o úmrtí čtyřiadevadesátiletého šlechtice informovalo na Facebooku. Hugo byl posledním žijícím členem rodu, který se na boskovickém zámku narodil. Na boskovickém panství strávil 20 let, znovu se vrátil v 90. letech.

U obce Třebušín na Litoměřicku se nachází kopec Kalich a v tamním stejnojmenném hradě bylo od roku 1421 sídlo Jana Žižky. To momentálně prochází revitalizací. Jaký byl život slavného vojevůdce, se dozvíte díky filmu, který televize Prima odvysílala v pátek večer.

Manětínský zámek patří bezesporu mezi perly českého baroka. Turisty sem na sever Plzeňska láká nejen jedinečná výzdoba interiérů, ale i příběhy o životech původních majitelů zámku, kteří patřili ke vznešenému šlechtickému rodu Lažanských.

Cesta nemusí mít jen jediný cíl. Pořad Prima Česko nás při svých dalších toulkách zavedl na Klatovsko, a to hned na tři místa, která stojí za vidění: k jezírkům, jež svého času silně inspirovala známého skladatele a režiséra Jaroslava Kvapila k napsání libreta ke slavné opeře Rusalka, dále naše kroky vedly k lokalitě zvané Kuchyňka, kde kdysi šlechta pořádala pikniky, a nakonec jsme se vydali s kamerou k rozhledně Bolfánek, což je mimochodem předělaný barokní kostel.

Uprostřed Chudenic na Klatovsku stojí zámek, který je nejstarší zdejší památkou a kdysi býval sídlem prastarého šlechtického roku. Ještě před zámkem na tomto místě stávala gotická tvrz.

Zasedací pořádek hostů pozvaných na korunovaci Karla III. zůstává tajemstvím. Ceremoniářům dělá starosti především místo pro prince Harryho, černou ovci britské panovnické rodiny. Ostrovní média spekulují, že Harry bude sedět za všemi příbuznými, údajně deset řad za svým bratrem Williamem.

Během tří století vystřídal několik majitelů, značně zchátral a teď se ho správci snaží zrestaurovat do původní barokní podoby. Zveme vás na prohlídku Zámku Nebílovy. Dozvíte se mimo jiné i to, jaké pokrmy šlechta jedla na konci 18. století.

Sjezdový, Národopisný anebo Ústřední. I těmito názvy byl v průběhu své existence nazýván Průmyslový palác – dominanta pražského Výstaviště. Stavbu tenkrát financovaly významné šlechtické rody a podílelo se na ní 450 dělníků. Postavili ji za rekordních 10 měsíců. A i když se původně jednalo o budovu dočasnou, v Holešovicích se vyjímá už přes 130 let.

Bouřlivé reakce vzbudilo pasování Tonyho Blaira na rytíře. Část veřejnosti toto vyznamenání tvrdě kritizuje. Podle některých komentátorů by měl někdejší britský premiér, který stál za invazí do Iráku, spíše sedět ve vězení.