Bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ve věku 96 let ve středu zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle tiskové agentury Reuters o tom informovala čínská státní média.
Ťiang zemřel v Šanghaji ve 12:13 místního času (5:13 SEČ) na leukémii a mnohočetné selhání orgánů, napsala agentura Nová Čína. Vlajky na budovách komunistické strany a vlády budou staženy na půl žerdi, dodala.
Vyděláváte na válce, opřela se EU do USA. Konflikt se hodí i dalším státům, míní ekonom
Na diplomatické trase mezi Bruselem a Washingtonem to pořádně vře – hned několik vrchních představitelů Evropské unie obvinilo USA z toho, že vydělávají na válce na Ukrajině, a to ve chvíli, kdy se Evropa řítí do ekonomické krize. Ekonom Lukáš Kovanda soudí, že je tato úvaha oprávněná.
„Smrt soudruha Ťiang Ce-mina představuje nesmírnou ztrátu pro naši stranu, armádu a lid,“ napsala ve společném dopise národu čínská komunistická strana, parlament, vláda a armáda. Ťianga dokument označuje za „vynikajícího vůdce, významného marxistu, státníka, vojenského stratéga, diplomata a osvědčeného komunistického bojovníka“.
Ťiang Ce-min se vedení Číny ujal v roce 1989 po krvavém potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men a v čele komunistické strany zůstal do roku 2002. Do čínských dějin se zapsal především díky ekonomickým reformám; přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a umožnil soukromé podnikání. Za hranicemi ovšem Ťiang Ce-minovi zůstala nálepka tvrdého autoritářského vůdce.
Zvolení poměrně neznámého starosty Šanghaje Ťiang Ce-mina do nejvlivnější funkce generálního tajemníka komunistické strany v roce 1989 bylo překvapivé a bylo vnímáno jako přechodné. Ťiang se ale ve své roli osvědčil, vyvedl Čínu z mezinárodní izolace a země za jeho vlády zažila své nejdelší období hospodářského růstu.
Mezi roky 1993 a 2003 působil Ťiang rovněž jako prezident Číny a jeho vláda byla provázena i dalšími historickými okamžiky – v roce 1997 přešla britská kolonie Hongkong pod čínskou správu a Čína také v tomto období získala právo pořádat letní olympijské hry v roce 2008.
Čína staví obří izolační tábory. Bude tam zavírat občany, kteří se nakazili koronavirem
Čína se v boji proti pandemii koronaviru rozhodla vydat cestou nulové tolerance. I jen pro pouhá podezření z možné nákazy tak neváhala uzavřít celé bloky a dokonce i města. Vláda v Pekingu se také rozhodla vytvořit unikátní izolační střediska, která mohou pojmout až desítky tisíc nakažených a potenciálně infikovaných osob. Údajně největší z těchto izolačních táborů se nachází poblíž města Kanton na jihovýchodě země.
Čínská vláda ale i za Ťianga tvrdě pronásledovala všechny disidenty, kteří se odvážili zpochybnit monopol komunistické strany, nechávala uvěznit bojovníky za lidská práva a zakázala duchovní hnutí Fa-lun-kung, jež vnímala jako hrozbu.
Putin: Byl to drahý přítel naší země
„Jako drahý přítel naší země Ťiang Ce-min neocenitelně přispěl k rozvoji rusko-čínských vztahů... vzpomínka na tak autoritativního politika a úžasného člověka zůstane navždy v mém srdci,“ reagoval na úmrtí bývalého čínského vůdce ruský prezident Vladimir Putin.
Kondolenční dopis prezidentu Si Ťin-Pchingovi zaslal i jeho český protějšek Miloš Zeman. „Ťiang Ce-min byl jedním z významných lídrů čínského lidu. Do dějin Čínské lidové republiky se zapsal především svými ekonomickými reformami. Mezi jeho úspěchy se řadí zavedení možnosti soukromého podnikání v Číně či vstup Číny do Světové obchodní organizace. Oceňuji jeho vůdčí schopnosti, které zajistily vaší zemi ekonomický rozvoj a stabilitu,“ uvedl český prezident v dopise. „Jsem přesvědčen, že ačkoliv prezident Ťiang Ce-min již není mezi námi, v srdcích a vzpomínkách národa si místo uchová navždy,“ dodal.
