Ve vesmíru bylo letos živo. Miliardáři se přeli o metry, Rusové řešili zkázu stanice Zdroj: Profimedia.cz
Rok 2021 byl mimo jiné rokem vesmírné turistiky. Komerční éru kosmických expedicí zahájila společnost SpaceX již loni, naplno se ale roztrhl pytel s cestami ke hvězdám až letos. Do popředí se dostalo trio miliardářů ve složení Elon Musk (společnost SpaceX), Richard Branson (Virgin Galactic) a Jeff Bezos (Blue Origin).
Byl to bezesporu Musk, výstřední i zmatkářský vynálezce s Aspergerovým syndromem, kdo udělal jako první z vesmíru prostor, který patří nejen vládám a profesionálním kosmonautům, ale i obyčejným, byť pravda movitějším lidem. Musk v průběhu let zčásti přebral práci americké vesmírné agentury NASA, která na bedra společnosti SpaceX ráda přehodila řadu riskantních úkolů.
Musk si totiž může dovolit to, co NASA ne. Chybovat. Během svých pokusů už americký miliardář zničil nespočet prototypů, mezi jinými letos několikrát shořel i model lodi Starship, která má lidstvo dopravit k Marsu. A tak si Musk dál kráčí za svým dětským snem zemřít na Marsu.
Paradoxně to ale nebyl on, kdo se v roce 2021 z trojice miliardářů a vesmírných nadšenců vypravil do kosmu jako první. Už to vypadalo, že primát získá exšéf Amazonu Bezos, jenže jeho britský konkurent Branson si let vzhůru naplánoval o pár dní dříve. Jako první miliardář se tak do kosmu podíval 71letý londýnský rodák na palubě svého vlastního stroje VSS Unity.
Naštvaný Bezos ho ovšem začal kritizovat za to, že vlastně vůbec ve vesmíru nebyl. Branson totiž nepřekonal pomyslnou Kármánovou hranici (100 kilometrů nad zemí), za kterou podle vědců vesmír začíná.
Bezos odstartoval ze Země v červenci. Po úspěšném letu do vesmíru jeho společnost Blue Origin umožnila exkurzi mezi hvězdy také herci Williamu Shatnerovi ze seriálu Star Trek a Lauře Shepardové Churchleyové, dceři prvního Američana ve vesmíru.
Zatímco se miliardáři přetahovali o rekordy, spustili Rusové diskusi o vesmírných pozemcích. Respektive o jednom konkrétním – Mezinárodní vesmírné stanici, která se podle Moskvy začíná rozpadat a je nebezpečné na ní pobývat. I proto chce Kreml do roku 2025 postavit vlastní vesmírnou stanici. Původně odhadovaná životnost ISS vypršela už v roce 2013.
Se stavbou vlastních příbytků ve vesmíru už začali také Číňané, kteří se i vzhledem k napjaté mezinárodní politice oddělili od světového kosmického programu. Torzo čínské vesmírné stanice už od letoška plachtí orbitou, v průběhu dalších let chce Peking stanici dostavět a začít používat.
Významným tématem, které letos v souvislosti s vesmírem plnilo titulky novin, byly asteroidy. Hned několik se jich letos prohnalo kolem Země. Vědci se v současnosti obávají zejména planetky Bennu, u které existuje pravděpodobnost 1 ku 1 750, že se srazí s modrou planetou.
Právě kvůli hrozbě asteroidů spustila NASA program DART, na základě kterého si chce vyzkoušet, zda bude lidstvo schopné měnit trajektorii letu objektů, které se mohou se Zemí srazit. USA letos vypustily sondu, která má v příštím roce úmyslně kolidovat s Dimorphosem, měsícem planetky Didymos. Podle odhadů by měla sonda nárazem změnit trajektorii objektu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
