Velká města v USA se potýkají s prudkým nárůstem vražd a násilných činů

Od května do června letošního roku vzrostl počet vražd ve dvaceti velkých amerických městech v čele s Chicagem, Philadelphií a Milwaukee o 37 procent. Vyplývá to podle webu CNN z údajů nepartajního think tanku Rada pro trestní právo (Council on Criminal Justice; CCJ). Podle expertů mohou být důvodem jak nedávné nepokoje napříč zemí, tak stres kvůli koronavirové pandemii.

O 35 procent se zvýšil počet napadení s přitěžujícími okolnostmi. Jenom v Chicagu bylo o minulém víkendu třicet lidí postřeleno a tři zavražděni, uvedla tamní policie. Mezi zraněnými během různých střeleckých incidentů pak byli i dvanáctiletý, čtrnáctiletý a dva šestnáctiletí chlapci.

Zločin je komplikovaný, vražda je komplikovaná

V New York City bylo postřeleno během osmačtyřicetihodinového časového úseku čtyřicet lidí, uvedlo o minulém víkendu newyorské policejní oddělení. Data CCJ přicházejí krátce poté, co Gallup uveřejnil nová data o veřejném mínění, která naznačují, že důvěra občanů ve vymáhání práva klesla na nejnižší úroveň za posledních 27 let, přičemž pozitivní pohled na příslušníky s odznakem má 48 procent dotazovaných.

Jak akademičtí výzkumníci, tak policejní experti se shodují na tom, že identifikace konkrétního důvodu náhlého nárůstu násilného zločinu je zatím nemožná. Jde zřejmě o důsledek několika sbíhajících se faktorů v době, kdy se národ potýká s několika krizemi veřejné bezpečnosti.

„Zločin je komplikovaný. Vražda je komplikovaná. Musíte se zeptat sami sebe, co se odehrává v těchto čtyřech, pěti měsících, abyste mohli indikovat nějakou teorii, proč se to děje,“ uvedl Chuck Wexler, ředitel Výzkumného fóra –⁠ neziskové výzkumné organizace zaměřující se na policejní výzkum.

Sociální stres kvůli koronaviru i nedávné nepokoje

Ačkoliv i sami výzkumníci z CCJ, kteří sledovali nedávné výkyvy v počtu vražd a násilných útoků, tvrdí, že na vyvozování závěrů o konkrétních faktorech je příliš brzy, určitě by se měl dle nich brát v potaz sociální stres způsobený pandemií COVID-19 a restriktivními opatřeními spojeným8 s nákazou a rovněž nedávné celostátní nepokoje.

„Je to čas jako žádný jiný v americké historii,“ dodal Wexler rovněž s tím, že jak koronavirová pandemie, tak nedávná volání po policejní reformě měly vliv na vymáhání práva. Podle něj měl koronavirus negativní dopad na kriminalitu při zasažení policejních řad, a tedy omezení počtu příslušníků v ulicích. Stejně tak mohlo k nárustu přispět kumulování policejních sil do oblastí rabování a nepokojů a jejich nedostatek na jiných místech.