Policisté v USA ztrácejí důvěru veřejnosti. Zdroj: CNN
Důvěra občanů USA v tamní policii je nejnižší za posledních téměř třicet let. Uvedla to americká společnost Gallup, která se zabývá výzkumem veřejného mínění. Důvodem je prý zvětšující se názorový rozdíl napříč etnikem, zejména po květnovém usmrcení Afroameričana George Floyda.
Floyd zemřel poté, co mu při zatýkání v Minneapolisu téměř devět minut klečel na krku bělošský strážník Derek Chauvin. Právě tato událost rozpoutala v USA vlnu protestů a demonstrací proti rasismu a policejní brutalitě. Podle zprávy Gallupu se kauza na rekordně nízké důvěryhodnosti policie velmi podepsala.
Afroameričanka druhou ženou USA? Biden už si vybral svou viceprezidentku
Demokratický uchazeč o úřad amerického prezidenta Joe Biden si jako svou viceprezidentku vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Bidenova kampaň o tom informovala své podporovatele prostřednictvím SMS, píše agentura Reuters. Ta zároveň uvedla, že se Harrisová stala první černošskou americkou političkou, která se dostala takto daleko v prezidentské kampani.
Obdobný policejní zákrok před lety ještě čísla tolik neovlivnil
Policii prý věří 48 % Američanů, přičemž loni bylo toto číslo o pět procent větší. Jedná se o nejnižší hodnotu od roku 1993, kdy Gallup s průzkumy začal. V Minneapolisu, kde byl Floyd zamordován, je pro úplné zrušení tamní policie ale jen patnáct procent dotázaných. Podle předchozích odhadů se pro zrušení čekalo daleko více hlasů.
Zatím ve všech průzkumech měli největší tendenci zastávat se policie běloši. To se potvrdilo i letos, kdy jejich důvěra je na 56 procentech. Co se týče Afroameričanů, tam se číslo pohybuje dokonce pod hranicí jedné pětiny. V obou případech se ale jedná o značný pokles důvěry oproti minulým letům.
Před šesti lety, rok po propuštění George Zimmermana, který v roce 2012 jako velitel dobrovolné hlídky zastřelil v Sanfordu neozbrojeného černošského mladíka Trayvona Martina, byla důvěra Afroameričanů ještě na hranici třiceti procent. U bělochů dokonce dvojnásobná.
Lidé chtějí nějakou reformu, ale konkrétně nevědí
Více než polovina Američanů také uvedla, že pro zlepšení situace jsou potřeba zásadní obměny v právním systému. Třetina by se spokojila alespoň s drobnou změnou. Ve výsledku je tak drtivá většina Američanů pro nějakou reformu. Konkrétní ale byl málokdo.
Jednou z cest by ale mohla být změna ve financování policie. Jednalo by se o odebírání finančních prostředků veřejných ochránců a rozdělování získaných prostředků do sociálních programů, vzdělávání nebo zdravotní péče. Například v Los Angeles a New Yorku už úředníci slíbili, že rozpočet pro městskou policii se v následujícím roce rozhodně zvyšovat nebude.
