Dlouholetý generální ředitel Toyoty a vnuk jejího zakladatele v dubnu skončí ve funkci a předá otěže největší světové automobilky šéfovi Lexusu Koji Satoovi. Japonská automobilka oznámila změnu ve čtvrtek s tím, že Toyoda přejde do funkce předsedy představenstva, jen co Sato převezme každodenní řízení koncernu.
Toyoda převzal kormidlo Toyoty v červnu 2009 poté, co získal zkušenosti „v každé fázi automobilového provozu, včetně výroby, marketingu a vývoje produktů, jak v Japonsku, tak na mezinárodní úrovni,“ uvádí ve svém tiskovém prohlášení japonský gigant.
Těžké období
Když se Toyoda na čtvrteční tiskové konferenci v Japonsku ohlížel za svým působením ve vrcholné funkci, neskrýval hrdost nad vykonaným dílem: „Když vezmu svých 13 let ve funkci prezidenta, nebyl mezi nimi ani jediný klidný a pokojný rok. Kritiky ze všech stran nebylo málo, ale věřím, že se mi povedlo vybudovat pevné základy pro předání štafety mým následníkům.“
Šestašedesátiletý generální ředitel již dříve řekl, že dává přednost práci „s kluky od pásu“ na montážní lince před „sezením v kanceláři.“ Poměrně nečekaná změna na řídícím postu přichází podle CNN Bussiness v době, kdy Toyota prochází interním auditem kvůli zaostávání v závodě elektrických vozidel.
Na rozdíl od jiných automobilek soustředěných na elektromobily, Toyota Toyodovými ústy několikrát deklarovala, že stále není přesvědčena o tom, že by plná elektromobilita byla pro automobilový průmysl tou nejlepší cestou vpřed. Největší výrobce automobilů na světě z hlediska počtu prodaných vozů, zůstává pozadu za většinou ostatních hlavních světových konkurentů ve výrobě plně bateriově poháněných vozidel, daleko vpředu je naproti tomu v oblasti hybridních aut.
Toyota také nejmasivněji ze všech investuje do vývoje vozidel poháněných vodíkovými palivovými články.
Toyodův nástupce Koji Sato, který v současné době vede prémiovou divizi Lexus, uvedl, že jeho nový tým se zaměří na přeměnu automobilky na plnohodnotnou „společnost v oblasti mobility.“ Podle znalců automobilového zákulisí to znamená, že na rozdíl od radikálního Toyody, za jehož působení zažila Toyota renesanci „oldschoolových“ sportovních modelů bez jakékoliv formy elektrifikace, by měl Sato automobilku vést konformnějším směrem.