Akido Toyoda, šéf japonské automobilky Toyota, kritizuje rozhodnutí některých politiků, která směřují k úplnému zákazu spalovacích aut. Podle něj by to znamenalo investice v řádech bilionů korun či ztrátu milionů pracovních míst. Politici podle něj autům vůbec nerozumějí.
Přehnaný humbuk okolo elektromobilů způsobuje, že se politici v některých státech rozhodují pro úplný zákaz vozů se spalovacími motory. Alespoň to si podle svých vyjádření myslí Akido Toyoda, šéf automobilky Toyota, která je největším výrobce osobních aut na světě. Hovořil takto na tiskové konferenci Asociace japonských výrobců automobilů, které předsedá.
Japonsko je jednou ze zemí, jež zákaz spalovacích motorů zvažují. Podle Toyody by ale nejdřív musela tamní vláda investovat až 37 trilionů jenů, tedy asi 7,86 bilionu korun na to, aby pro elektromobily postavila dostatečnou infrastrukturu. „Když politici chtějí, abychom se zbavili benzinových a naftových aut, rozumí vůbec tomuto problému?“ zeptal se podle deníku The Wall Street Journal veřejně Toyoda.
Podle Toyody by byl zákaz vozů se spalovacími motory pro Japonsko příliš uspěchaným řešením a automobilový průmysl by mohl zkolabovat. V důsledku toho by přišly miliony lidí o práci. Upozornil také na to, že pokud by se nyní všechny vozy nahradily elektromobily, rozvodná síť by to během letního provozu neustála.
Kolaps a ještě více emisí
Šéfovi největší světové automobilky se navíc nelíbí ani to, že politici vnímají elektromobily jen z hlediska takzvaných lokálních emisí, tedy toho, že je nevypouští během jízdy. Jenže elektrická energie se někde musí vyrobit a Japonsko podobně jako většina státu využívá zejména elektrárny na uhlí či zemní plyn. Příchod elektrických vozů tak ovzduší prý nepomůže. „Čím víc elektromobilů vyrobíme, tím horší budou emise,“ prohlásil Toyoda.
V Japonsku se zatím o zákazu spalovacích aut jen hovoří, vláda ještě nevydala žádné stanovisko. Podle zákulisních informací se ale uvažuje o roce 2035. Od té doby by se směly už prodávat jen hybridy a elektromobily. O podobném zákazu se mluví ve více než třech desítkách zemí světa. Norsko nebo Jižní Korea ho plánují už za čtyři roky, Slovinsko nebo Island v roce 2030. Nejvzdálenější termín má zatím Kostarika, chce ho v roce 2050. V Česku není takové téma aktuálně na stole.