Venezuela propustila desítky vězňů držených z politických důvodů v rámci omilostnění uděleného 110 vládním oponentům. Omilostnění se netýkalo jen uvězněných, ale také lidí v exilu nebo těch, kterým bylo zakázáno kandidovat ve volbách. Venezuelská vláda ve čtvrtek také vyzvala Evropskou unii a OSN, aby byly mezinárodními pozorovateli během prosincových voleb, informovala agentura DPA.
Opozice nicméně milosti odmítla coby trik prezidenta Nicolase Madura. Mělo podle ní jít o protiútok proti kritice, která se na něj vznáší v souvislosti s volbami, které se mají konat letos 6. prosince a které opoziční leader Juan Guaidó považuje už předem za nedemokratickou frašku.
Chce vláda podpořit účast opozice na volbách?
Vláda uvedla, že chce podpořit účast opozice na volbách, které se přes dvacet opozičních stran zavázalo bojkotovat. Podle deníku El Nacional propustila Madurova administrativa desítky politických vězňů a k propuštění jich údajné zbývá už jen šestnáct.
Uvnitř venezuelské opozice se nicméně měl prohloubit spor poté, co dva z prominentních členů Henrique Capriles a Stalin Gonzalez měli se současnou vládou jednat právě ohledně účasti na volbách. Kancelář opozičního leadera Juana Guiadó se od akcí, jež byly podniknuty bez schválení, distancuje.
„Existují lidé, kteří se nakonec stanou tím, co kritizují. Diskuze není to stejné jako vyjednávání,“ vysvětloval v úterý na Twitteru Henrique Capriles.
Dopis Gutteresovi od OSN a Borrellovi do EU
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza ve čtvrtek na Twitteru sdílel dopis, který podle něj obdrželi generální tajemník OSN Antonio Gutteres a šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. Podle ministra popisuje komplexní záruky pro prosincové parlamentní volby.
EU se k předchozí několik týdnů staré pozvánce stavěla rezervovaně a tvrdila, že podmínky pro transparentní volební proces zatím splněny nebyly.
Během prezidentství současného venezuelského prezidenta Madura došlo v zemi k ekonomickému zhroucení a politickým nepokojům, které vedly zhruba pět milionů Venezuelanů k tomu, aby uprchli ze země. Desítky světových zemí během venezuelské krize uznaly Juana Guaidó jako prozatímního prezidenta země bohaté na ropu. Ten však nebyl schopen sesadit Madura.