Veřejný dluh Evropské unie sice v prvním čtvrtletí klesl, koronavirová krize se ale na státní kase členských zemí projeví ve zbytku roku. Zdroj: Profimedia.cz
Celková výše veřejného dluhu Evropské unie dosáhla v prvním letošním čtvrtletí 79,5 procenta v poměru ke hrubému domácímu produktu. To je meziročně o půl procentního bodu níže, přestože absolutní velikost zadlužení vzrostla o 186 miliard eur. Státy Evropské unie tak ještě těžily ze solidního ekonomického růstu těsně předtím, než udeřila pandemie koronaviru.
Suverénně nejvíce zadluženou zemí v rámci Evropské unie je stále Řecko. Jeho veřejný dluh se blíží 180 procentům hrubého domácího produktu. Na druhé straně je třeba říci, že Řekům se podařilo svůj dluh meziročně snížit o 5,3 procentního bodu, což je spolu s Kyprem druhý nejlepší výsledek z celé sedmadvacítky. Větší pokles veřejného dluhu vykázalo už jen Irsko, a to o 5,6 procentního bodu. „Dopady protiepidemických opatření stejně jako podpůrné fiskální politiky, jež klade zvýšené nároky na vládní výdaje, se projeví ve druhém čtvrtletí,“ uvedl Eurostat, který dluhovou statistiku zveřejnil.
Naopak k největšímu meziročnímu nárůstu dluhu vládních institucí došlo ve Finsku, kde přírůstek atakoval pět procentních bodů. O necelé čtyři procentní body se zvedl veřejný dluh v Rumunsku a o téměř dva procentní body ve Francii. Do skupiny zemí s přírůstkem zadlužení v prvním letošním kvartále patřily ještě Lucembursko, Slovinsko, Belige, Itálie a Estonsko. Prakticky stabilní hladinu veřejného dluhu udržely Španělsko, Rakousko, Slovensko nebo Dánsko. České republice se podařilo veřejný dluh vůči HDP snížit, a to zhruba o půl procentního bodu.
Česko se přiblíží dluhové brzdě
Že se situace skutečně zhorší, naznačují data o výši rozpočtového schodku Evropské unie, která rovněž přinesl Eurostat. Podle nich dosáhl deficit rozpočtů evropské sedmadvacítky 2,3 procenta HDP, což je skoro o dva procentní body hlubší schodek než před rokem. Jde o nejhorší stav veřejných financí od roku 2015, kdy se je vlády snažily stabilizovat po následcích předchozí finanční a následné ekonomické krize. Vůbec nejhlubší deficit vykázala evropská sedmadvacítka ve třetím kvartále roku 2010, kdy přesáhl sedm procent HDP.
Podle odhadů mezinárodních institucí (Mezinárodní měnový fond či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se dá nejvyšší nárůst veřejného dluhu mezi vyspělými zeměmi očekávat v případě Spojených států, Itálie a Kanady. Ve všech třech by se měl zvýšit o více než dvacet procentních bodů. USA by tak mohly svým veřejným zadlužením dotáhnout Itálii, jejíž dluh ještě před nástupem koronavirové krize přesahoval 137 procent HDP (USA jen 135 procent).
V případě České republiky se dá očekávat zvýšení veřejného dluhu z předkrizových 37 na 44 až 46 procent v letošním roce. Již dříve ale Národní rozpočtová rada v čele s ekonomkou a bývalou členkou bankovní rady České národní banky Evou Zamrazilovou varovala před rozpočtovými schodky, s nimiž ministerstvo financí počítá pro příští roky. Vadí jí především rozvolnění rozpočtových pravidel, což vládě umožní v příštích sedmi letech hospodařit se strukturálním schodkem vyšším než jedno procento HDP. „Při tomto nastavení se obávám, že by mohlo dojít i na rozvolnění dluhové brzdy, kterou máme nastavenu na hranici dluhu ve výši 55 procent HDP,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Eva Zamrazilová. Zmíněná hranice je v české legislativě ukotvena jako takzvaná dluhová brzda, kterou by vláda neměla překročit.
