veřejný dluh

Česká ekonomika se zotavuje z historicky nejhoršího propadu způsobeného pandemií nemoci COVID-19. HDP sice v posledním čtvrtletí rekordně rostl, pro ekonomy jsou však čísla zklamáním, protože očekávali ještě výraznější růst. Češi jsou však paradoxně i po déle než rok a půl trvající krizi se svou ekonomickou situací velmi spokojení. Zřejmě i díky enormně rostoucímu státnímu dluhu, kterým vláda ekonomiku sanovala.

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Česku chybí ve státním rozpočtu asi 200 miliard korun ročně. Úkolem vlády je najít způsob, jak veřejné finance dostat zpět do rovnováhy. „Je třeba posílit příjmovou stránku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je ale třeba omezit velikost státu.

Celkem 32 zemí světa aktuálně vykazuje veřejný dluh převyšující jejich hrubý domácí produkt. Suverénně nejzadluženější zemí světa je Japonsko, jehož veřejné instituce mají závazky ve výši 257 procent HDP. V první desítce najdeme hned dvě evropské země, a to Řecko a Itálii.

Hospodaření státu skončilo ke konci dubna dalším smutným rekordem. Schodek 192 miliard korun je dokonce horší výsledek než za celý rok 2009, kdy Česko čelilo následkům globální finanční a hospodářské krize. Ratingová agentura Moody's konstatovala, že česká vláda dosud nepřijala žádné smysluplné plány na nápravu veřejných financí.

Zadlužení vlády, samospráv a dalších veřejných institucí dosáhlo ke konci loňského roku dvou bilionů a 153 miliard korun. Během jediného roku se suma veřejného dluhu zvýšila o 413 miliard. Každý Čech, Moravan a Slezan tak v průměru dlužil bezmála 202 tisíc korun. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu.

Veřejný dluh České republiky se v loňském roce v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšil bezmála o osm procentních bodů, a dosáhl tak 38,1 procenta HDP. Ekonomové varují, že bez razantního zlepšení hospodaření státu se české veřejné zadlužení může už napřesrok přiblížit hranici 50 procent.

Konec pandemie je stále v nedohlednu. Jak to finančně zvládá stát? Budou se kvůli dopadům epidemie zvyšovat daně? Zeptáme se ministryně financí Aleny Schillerové.

Dluh tuzemských vládních institucí, neboli veřejný dluh, dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,17 bilionu korun. Přesáhl tak hranici 38 procent hrubého domácího produktu a v průměru na osobu dosahuje bezmála 203 tisíc korun. V porovnání s předchozím rokem se veřejné zadlužení zvýšilo o více než 386 miliard korun.

Ačkoliv je 320miliardový schodek českého rozpočtu na příští rok šílenou cifrou, na evropské poměry to až tak hrozné není. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Vladimír Pikora. Veřejné finance jsou podle něj v současnosti ve velmi špatném stavu v celém vyspělém světě. „Politici řeší všechno tiskem peněz a jednoho dne to někde bude muset narazit,“ prohlásil Pikora.

Vláda, samosprávy a další veřejné instituce měly ke konci druhého letošního čtvrtletí závazky ve výši 2,26 bilionu korun. To představuje bezmála 40 procent českého hrubého domácího produktu. Přitom na konci loňského roku se výše veřejného dluhu nacházela jen mírně nad 30 procenty. Před tempem růstu zadlužování varují ekonomové, podle nichž Česko se svými veřejnými financemi hazarduje.

Celková výše veřejného dluhu Evropské unie dosáhla v prvním letošním čtvrtletí 79,5 procenta v poměru ke hrubému domácímu produktu. To je meziročně o půl procentního bodu níže, přestože absolutní velikost zadlužení vzrostla o 186 miliard eur. Státy Evropské unie tak ještě těžily ze solidního ekonomického růstu těsně předtím, než udeřila pandemie koronaviru.