Monumentální věžáky v Kladně zajistily přepychové bydlení horníkům. Dnes je tu muzeum Zdroj: Matouš Hartman
Přes velkorysou halu se vstupuje ke třem výtahům. V podzemí je prádelna, stejně jako kryt civilní obrany. Střechu pokrývá terasa s výhledem na Říp i Ještěd. Šestice kladenských věžáků z padesátých let nabízela luxusní bydlení pro horníky a hutníky. Dnes jsou domy památkami a do jednoho z nich se můžete podívat.
Když skončila druhá světová válka, středočeské Kladno se opět začalo rozvíjet. Mladí horníci fárali do černouhelných dolů a pro své rodiny potřebovali nové bydlení. V roce 1946 představil architekt Josef Havlíček, autor prvního pražského mrakodrapu, odvážný návrh pětice funkcionalistických domů o deseti patrech a na netradičním půdorysu písmene Y.
Jenže přišel vítězný únor 1948 a o západní funkcionalismus přestal být zájem. Havlíček musel svůj návrh kompletně přepracovat a přidat jeden věžák, aby měli horníci a hutníci po třech domech. Kreativita tehdy ustupovala jednotvárnosti, přesto si Havlíček našel cestu, jak postavit originální věžové domy, a vytvořit tak dominantu Kladna. Sám říkal, že by se nikdy nepodepsal pod průměrné dílo, takže nakonec v roce 1951 představil projekt, který byl pro tehdejší politickou a společenskou atmosféru přijatelný a přitom výjimečný.
Porovnání výsledné podoby věžáků (v popředí) a funkcionalistického návrhu Zdroj: Matouš Hartman
Porovnání výsledné podoby věžáků (v popředí) a funkcionalistického návrhu Zdroj: Matouš Hartman
Na nákresech se objevily třináctipatrové domy s členitými fasádami, velkými vstupními prostorami i technickým zázemím. Havlíček se obratně vyhnul plastikám zobrazujícím dělníky, vojáky a zemědělce, jako to vidíme třeba na sídlišti v ostravské Porubě, které vznikalo ve stejnou dobu. Minimalizoval komunistickou ideologii a stěny u vstupů do budov ozdobil keramickými plastikami, které zobrazovaly politicky neškodná zvířata.
Na svou dobu byly stavby výjimečné hned v několika ohledech, což se promítlo i na jejich ceně. Stavba jednoho vyšla na zhruba 44 milionů československých korun. Domy byly výrazně vyšší, než bývalo standardem. Musely mít proto výtahy, které se tehdy používaly spíše v administrativních budovách. Josef Havlíček zároveň dopodrobna promyslel interiéry s vestavěným nábytkem a technickým zázemím. Na každém patře byla odvětrávaná skříň na popelnici, kterou vynášela služba několikrát týdně. Nájemníci tak nemuseli chodit s odpadky do přízemí. V suterénu se nacházely vybavené prádelny, každý byt měl vlastní sklep, na patrech byly úklidové komory a někde i telefony.
Střechu pokrývala terasa ohraničená vysokou stěnou s průzory, aby se nikomu nic nestalo. Přesto se tu pár lidí pokusilo o sebevraždu – a několika se to i podařilo. V podzemí zase vznikl kryt civilní obrany pro zhruba tři stovky lidí. Úzké chodby a neomítnuté stěny bez oken ukrývaly vybavení pro přežití obyvatel i únikové cesty, kterými se lidé měli dostat ven, jen co pomine nebezpečí.
Kryty civilní obrany se nacházejí v podzemí všech šesti věžáků Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Muzeum jeden z krytů zrekonstruovalo Zdroj: Matouš Hartman
Byl poměrně zachovalý, obnovily se i nápisy na stěnách Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Kryty civilní obrany se nacházejí v podzemí všech šesti věžáků Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Muzeum jeden z krytů zrekonstruovalo Zdroj: Matouš Hartman
Byl poměrně zachovalý, obnovily se i nápisy na stěnách Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
K tomu nabízel dům velkoryse pojaté společné prostory včetně vstupní haly s pohovkami, kde se konaly různé oslavy nebo divadelní představení pro děti. Po stranách vstupů do budov navíc byly obchody a v patrech společenské místnosti.
Zrekonstruovaná vstupní hala s pohovkou Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Zrekonstruovaná vstupní hala s pohovkou Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
První nájemníci se do domů začali stěhovat na Vánoce 1956 a do roka byly věžáky plné. Lidé v nich ale bydleli podle ideálů architekta Josefa Havlíčka jen chvíli. V roce 1965 převzalo domy město, společenské místnosti se předělaly na byty a pozice správce, který kontroloval společné prostory, se zrušila. Terasa se přestala využívat a když si lidé začali pořizovat pračky, svůj účel ztratily i prádelny. Z výjimečného projektu se staly standardní bytové domy, přesto si kladenští uvědomovali, že si věžáky zaslouží obdiv.
Koncem osmdesátých let získaly domy památkovou ochranu a před pár lety začal magistrát uvažovat o zřízení muzea, které by projekt Josefa Havlíčka představilo veřejnosti. Na přípravách muzea spolupracoval spolek Halda, který podporuje kulturní a komunitní život ve městě.
Architekt Alexandr Němec je členem spolku a v Muzeu věžáků Kladno pracuje jako průvodce. Stavby ho fascinovaly už roky, nadšeně vypráví o historii domů a přidává příběhy, které jinde neuslyšíte. Třeba o paní Bombové, která měla až do osmdesátých let na starost kontrolu krytů. Ve spolku Halda zjistili, že je chodila kontrolovat podle politické situace ve světě, nejspíš dostávala instrukce. Když hrozil konflikt, kryty prohlížela třeba několikrát do týdne.
Expozice muzea vysvětlí, jak se věžáky stavěly a proč jsou výjimečné Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Expozice muzea vysvětlí, jak se věžáky stavěly a proč jsou výjimečné Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Nadšenci ze spolku Halda dali dohromady i původní vestavěnou kuchyň od architekta Havlíčka. „Složili jsme ji z deseti jiných kuchyní z různých bytů,“ směje se Alexandr Němec. Mohl tak vzniknout originální ukázkový byt, jenž je součástí expozice. Podařilo se sehnat i pamětníka, který maloval byty v padesátých letech, a mohl tak na stěnách udělat původní dekory válečkem. Ukázkový byt má dispozici 2+1 a je tzv. typem A. Podobně jako další prvky v dobové architektuře byl typizovaný. Ještě ale nese rysy funkcionalistického uvažování o bydlení. Je rozdělený na soukromou a veřejnou část, má vestavěné komory a jednoduché bílé obklady, jako je tomu u předválečných bytů.
Zrekonstruovaný obývací pokoj v ukázkovém bytě. Na stěnách je výmalba, jaká v bytech byla v 50. letech Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Kuchyň je složená z deseti jiných linek Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Ložnici od obýváku odděluje chodbička se skříněmi Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Takhle mohla vypadat ložnice v 50. letech Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
V ukázkovém bytě se dochovaly i původní kohoutky a sprcha Zdroj: Matouš Hartman
Zrekonstruovaný obývací pokoj v ukázkovém bytě. Na stěnách je výmalba, jaká v bytech byla v 50. letech Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Kuchyň je složená z deseti jiných linek Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Ložnici od obýváku odděluje chodbička se skříněmi Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
Takhle mohla vypadat ložnice v 50. letech Zdroj: Tomáš Rasl pro MMK
V ukázkovém bytě se dochovaly i původní kohoutky a sprcha Zdroj: Matouš Hartman
Návštěvníci muzea se podívají také do krytu a vystoupají až na samotný vrchol budovy, na bývalou obytnou střechu s rozhledem do širokého okolí. Muzeum sídlí v šestém věžáku nejdále od centra Kladna. Byl to ale vůbec první dům, který se začal stavět, na práce dohlížel sám Josef Havlíček. Společné prostory prošly kultivací a vrátily se do podoby z padesátých let. Pokud původní prvky zmizely, nechaly se udělat znovu podle starých nákresů. Alespoň jeden činžák tak získal zpátky svůj původní lesk.
Výhled z terasy na další kladenský věžák Zdroj: Matouš Hartman
Výhled z terasy na další kladenský věžák Zdroj: Matouš Hartman
Muzeum věžáků Kladno je možné navštívit ideálně s nákupem vstupenek předem na webu. Provádí se totiž jen v sobotu a počet lidí na prohlídku je omezený. Pokud nepojedete autem, jsou věžáky nejsnáze dostupné z vlakové stanice Kladno-město, hlavní nádraží je asi tři kilometry daleko. Případně je možné dojet na autobusové nádraží u centra města a pak jít pěšky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
