vězni

Téměř dvacítka vězňů z různých českých kriminálů pózuje na snímku pro CNN Prima NEWS. „No jo, mám za sebou rvačky a zase rvačky. Momentálně sedím v Horním Slavkově, dostal jsem 54 měsíců,“ vypráví 48letý mukl Dušan Samko. Odsouzení i vazebně stíhaní teď v ostravské čtvrti Přívoz tvrdě pracují na odstraňování povodňových škod, které způsobila zdivočelá Odra. A nad rozměry zkázy i hromadami zničeného majetku jen kroutí hlavou. Sami už přitom dost zažili. „Obrovská zkáza. I proto je to tady pořádná dřina, makáme 11 hodin denně,“ říká 38letý Pavel Hájek z Vazební věznice v Teplicích. „Nedovolené ozbrojování,“ vysvětluje, proč skončil za mřížemi.

Obcím a krajům pomáhá při záplavách i 173 odsouzených vězňů, připraveno jich je až 800. Nejčastěji pytlují písek. V tiskové zprávě to v sobotu uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Vězeňská služba má podle něj také připravené plány pro případnou evakuaci věznic, žádná z nich ale zatím není povodněmi ohrožena.

Z psychiatrického zařízení pro vězně v bavorském městě Straubing uprchli čtyři muži. Policie po nich pátrá a nabádá veřejnost, aby nebrala žádné stopaře, ale aby volala na tísňovou linku, pokud uvidí cokoliv podezřelého. Muže na útěku policie považuje za nebezpečné. Informovala o tom stanice Deutsche Welle (DW) a agentura DPA. Straubing leží několik desítek kilometrů od hranic s Českou republikou.

Zjistili, že jsou Rusové, až když startovalo letadlo. Mezi vězni vyměněnými mezi Ruskem a Spojenými státy byla i čtyřčlenná rodina Dulcevových. Manželé se ve Slovinsku vydávali za argentinský pár, načež je v zemi odsoudili za špionáž. Jejich dvě děti neměly o svém ruském původu ponětí, píší zahraniční média s odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Novou naději do života po odpykání trestů získalo jedenáct odsouzených z věznice ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. V úterý si slavnostně převzali výuční listy po úspěšném absolvování svých oborů. Vůbec poprvé v Česku u události mohli být i jejich blízcí. Někteří absolventi mají dokonce přislíbená pracovní místa ve významných společnostech.

Ruská armáda díky tiché mobilizaci nadále bobtná a je dokonce ještě větší, než byla na začátku války. Moskva každý měsíc naverbuje 30 až 40 tisíc lidí. Upozornila na to analýza listu Financial Times, podle kterého Rusko posílá do války nejen vězně, ale také muže, kteří jsou pouze podezřelí.

Ukrajinským parlamentem se prosmýkl zákon, který umožní nasazení vybraných vězňů ve válce proti Rusku. Ti se budou moci svobodně rozhodnout, jestli do války půjdou, jejich odměnou bude prominutí zbytku trestu. Těžkých zločinců se nabídka netýká, píše CNN. Zákon ještě musí stvrdit prezident Volodymyr Zelenskyj.

Po více než půl roce představil Izrael dohodu o příměří, na kterou by mohl Hamás teoreticky přistoupit. Dohoda spočívá v zastavení palby a masivním propouštění palestinských vězňů výměnou za pár izraelských rukojmí. The Times of Israel uvedl, že klid zbraní by měl v první fázi trvat nejméně 40 dní.

Skupina hackerů se rozhodla pomstít smrt ruského opozičního předáka Alexeje Navalného hned trojicí husarských kousků. Tím prvním bylo umístění fotografie zesnulého politika na úřední weby. Hackeři také pronikli do databáze ruských vězňů. A hackerský útok podle CNN korunovali přepsáním cen v on-line vězeňském obchodu.

Vláda chce do práce zapojit lidi, u kterých se to dlouhodobě nedaří, jako jsou propuštění vězni, sociálně vyloučení, mladí opouštějící dětské domovy, handicapovaní, maminky po rodičovské nebo senioři. Kromě velké revize sociálních dávek k tomu má přispět i připravený zákon o tzv. integračním sociálním podniku. Firma by podle něj byla zvýhodněna ve veřejných zakázkách, získala slevu na pojistném a při úspěšném začlenění člověka na pracovní trh nárok na bonus až ve výši 200 000 korun.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude podle agentur DPA a AP nejméně tři dny. Zatím poslední velký bezpečnostní incident se v latinskoamerické zemi odehrál o víkendu, kdy při útěku několika tisíc vězňů z největší věznice v Port-au-Prince zemřelo podle agentury AFP nejméně deset lidí.

Před 145 lety se narodil sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Na svědomí má životy milionů nespravedlivě odsouzených, mezi něž patří i překvapivě vysoké množství Čechů či občanů Československa. Co byli zač? Jak vypadaly jejich konce? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje Štěpán Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz.