Vláda chce do práce zapojit lidi, u kterých se to dlouhodobě nedaří, jako jsou propuštění vězni, sociálně vyloučení, mladí opouštějící dětské domovy, handicapovaní, maminky po rodičovské nebo senioři. Kromě velké revize sociálních dávek k tomu má přispět i připravený zákon o tzv. integračním sociálním podniku. Firma by podle něj byla zvýhodněna ve veřejných zakázkách, získala slevu na pojistném a při úspěšném začlenění člověka na pracovní trh nárok na bonus až ve výši 200 000 korun.
Již dnes sice sociální podniky existují, ale nemají zákonné ukotvení. Často jde například o neziskové organizace. Jejich činnost je velmi pestrá – od administrativního zaměření, přes šití či vaření až třeba po pomoc v průmyslu. Široká veřejnost služeb sociálního podniku využívá a často o tom ani neví.
ČTĚTE TAKÉ: Spas se, kdo můžeš. Zkušení hutníci o pádu Liberty, zlatém padáku a vyhaslém srdci z ocele
„Chodím pomáhat jednou týdně. Byla jsem deset let na ulici, ale díky tomu, že jsem v sociálním podniku Kuchařky, dostala jsem od Prahy během covidu i byt. Platím 15 tisíc korun a to i s pomocí sociálních dávek. Kdybych mohla, určitě pracuji víc,“ popsala pro CNN Prima NEWS svou situaci sedmapadesátiletá kuchařka známá pod přezdívkou Balu. Zaměstnání našla v sociálním podniku Kuchařky bez domova, který zaměstnává na zkrácené úvazky nebo na dohodu cca 10 žen původně z ulice.
„V Tulipanu jsem už deset let, prošel jsem několika institucemi a všude se na mě vykašlali a přistupovali ke mně spíš jako k nesvéprávnému, až tady mi paní ředitelka Machartová dala příležitost i odpovědnost a nakonec jsem loni získal i byt. Jsem samostatný, moc spokojený, žiju důstojný život,“ řekl CNN Prima NEWS Martin Láznička, který trpí schizofrenií a v Tulipanu, který funguje jako keramická dílna, poskytuje úklidové, zahradnické nebo pomocné práce v průmyslu, je zaměstnaný na poloviční úvazek.
K TÉMATU: Duel ministra Jurečky a poslance Juchelky v Partii. Podívejte se na video.
Podobně jako Balu nebo Martin, kteří minulý týden společně s dalšími kolegy představili práci sociálních podniků v Poslanecké sněmovně, jsou v Česku zaměstnány desítky tisíc lidí s různou formou psychického či fyzického postižení nebo se sociálním znevýhodněním. Sociální podniky mohou mít od jednotek zaměstnanců až po desítky. Takovým příkladem je třeba pivovar Neratov z Rokytnice v Orlických horách, který dnes zaměstnává téměř stovku lidí s nějakým druhem postižení.
Nejen jim by měl v hledání zaměstnání i zlepšení podmínek nový zákon, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí a brzy by se jím měla zabývat vláda i poslanci, pomoci.
„Ambice navrhovaného zákona si klade za cíl začlenění tisíců občanů České republiky do společnosti. Okruh těchto osob (např. osoby bez přístřeší, osoby po výkonu trestu odnětí svobody) by se měl přesunout z šedé ekonomiky mezi daňové poplatníky. Navrhovaná právní úprava proto očekává nejen významnou úsporu v nákladech na dosavadní, sociálně neuspokojivý, způsob života cílových skupin, ale očekává významný posun ve fungování sociální ekonomiky,“ stojí v důvodové zprávě návrhu zákona o sociálním podniku.
Zákon proti převlečeným otrokářům
Podle autora zákona, právníka a bývalého náměstka na ministerstvu financí Ondřeje Závodského, jde především o jasné definování toho, co integrační sociální podnik skutečně je, k čemuž by měl pomoci registr těchto podniků na MPSV. Na jeho základě potom registrované integrační sociální podniky získají výhody a bonusy.
„Často se za tím totiž dnes skrývají různé převlečené otrokářské organizace. Nově budeme mít zákonem stanovená jasná kritéria a každý, kdo je splní, se octne v registru. Každá veřejná instituce, která bude chtít jejich služeb využít, bude vědět, že to jsou solidní podniky,“ pronesl pro CNN Prima NEWS Závodský.
Sociální podnik podle nového zákona bude muset zaměstnávat minimálně 30 procent lidí se specifickými potřebami – zdravotně postižené nebo osoby se sociálním znevýhodněním. Mezi ty se zahrnují propuštění vězni, mladí dospělí, kteří opustili dětský domov nebo diagnostický ústav, senioři 55+ nebo lidé bez domova.
Další podmínkou pro fungování integračního sociálního podniku je povinnost investovat do svého rozvoje minimálně polovinu svého zisku. Pokud tyto podmínky podnik splní, může usilovat o zařazení do registru MPSV. Ten nyní eviduje pouze 210 podniků s tím, že podle odhadů expertů jich může existovat až 600 a s přijetím zákona se počítá, že se počet ještě zvýší.
Motivační příspěvek až 200 000 korun
Členství v registru je pro integrační sociální podniky důležité. Znamená mj. výhodu ve výběrových řízeních u veřejných zakázek. „Jakýkoliv veřejný zadavatel buď u zakázky malého rozsahu, nebo u podlimitní zakázky bude moci přímo oslovit sociální podniky, aby nesoutěžily s konvenčními podniky a mohly být přímo vybrány a dodávat své služby,“ vysvětlil Závodský. V praxi tak třeba obec, která bude poptávat někoho na úklid nebo zahradnické práce, může oslovit přímo některý z integračních sociálních podniků v registru, a nemusí tak vypisovat výběrové řízení.
Nepůjde ale o povinnost. Bude na rozhodnutí vedení samospráv, úřadů a všech veřejných institucí, jak se k situaci postaví a zda budou chtít dát lidem zaměstnaným v sociálních podnicích šanci.
Vznik registru považují za největší přínos i samotní aktéři. „Současné znění připravovaného zákona podporujeme především z důvodu vzniku registru sociálních podniků. Ten, ač nezaručuje automatický přístup k vyhrazeným veřejným zakázkám pro zaměstnavatele zdravotně či sociálně znevýhodněných, přesto nám významně pomůže v možnostech se o tyto zakázky ucházet,“ konstatoval pro CNN Prima NEWS místopředseda Asociace sociálních podniků Zdeněk Kosour.
Další bonus je zaměřený na motivaci sociálních podniků posouvat lidi dál na pracovní trh k běžným zaměstnavatelům. Pokud se to podaří, získá podnik tzv. motivační příspěvek za každou úspěšně integrovanou – stále zaměstnanou – osobu.
„Navrhovaný mechanismus motivačního příspěvku předpokládá jeho poskytnutí ve dvou platbách, a to po půl roce nebo po roce trvání pracovního poměru integrované osoby u nového zaměstnavatele nebo v součtu u více nových zaměstnavatelů,“ uvádí se dále v zákoně.
V případě, že člověk na pracovním trhu vydrží nejméně půl roku, dostane sociální podnik první platbu ve výši dvojnásobku průměrné mzdy, pokud zůstane až rok, dostane podnik druhou platbu ve výši trojnásobku průměrné mzdy. Ta je dnes 42 658 korun a jde tak celkově o více než 200 000 korun.
Třetím zvýhodněním je sleva na pojistném pro zaměstnavatele, tedy na sociálním pojištění. „Sleva je odstupňována podle rozsahu sociálního znevýhodnění. U mírnějších případů jde o přibližně třetinovou slevu, u těžších případů se sleva fakticky rovná výši pojistného,“ řekl pro CNN Prima NEWS vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta. Na sociálním pojištění dnes zaměstnavatelé za zaměstnance odvádí státu 25 procent z vyměřovacího základu.
Co bude s chráněnými dílnami?
Sociální podnik dnes nemá oporu v zákoně a řídí se podmínkami danými v zákoně o zaměstnanosti, který vymezuje tzv. chráněné pracovní místo, častěji známé pod nesprávným označením chráněná dílna.
Integrační sociální podnik vs. chráněné pracovní místo
Sociální podnik, který provozuje tzv. sociální podnikaní, může být právnickou nebo fyzickou osobou, která podniká s cílem zapojit do práce zdravotně nebo sociálně znevýhodněné osoby. Dnes sociální podniky fungují podle zákona o zaměstnanosti podle pravidel pro chráněná pracovní místa. Na rozdíl od tzv. chráněných pracovních míst se ale soustředí i na pomoc sociálně znevýhodněným lidem, zatímco chráněné místo je ze zákona striktně vyčleněno pouze pro handicapované jedince.
Pokud tak má zaměstnavatel nejméně polovinu zaměstnanců se zdravotním postižením náleží mu nárok na příspěvek na zřízení takového místa, dále příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a může čerpat i finance na příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.
Právě z řad zastánců chráněných pracovních míst se často ozývá kritika. Bojí se totiž jejich zániku. Zřejmě i proto se souběžně připravuje změna zákona a zvýšení příspěvku pro chráněné pracovní místo.
„Na základě výše uvedeného se proto navrhuje, aby maximální částka příspěvku od 1. kalendářního čtvrtletí roku 2024 činila 15 700 Kč (tzn. zvýšení o 1 500 Kč),“ píše se v návrhu zákona. Pokud ho vláda doporučí a poslanci v letošním roce schválí, k navýšení by došlo od dubna 2024.
„Skupina, které by se měl zákon týkat, je velmi široká. K lidem se zdravotním postižením mají přibýt maminky na rodičáku, lidé 55+ a na druhou stranu i vězni nebo děti z dětských domovů. Právě u posledních dvou skupin to velmi kvitujeme, ale měli bychom debatovat, jak skupinu zúžit, aby to skutečně pomohlo těm, kteří to potřebují, a neudělali jsme zbytečný několikamiliardový zásek do rozpočtu,“ řekla CNN Prima NEWS Lenka Kohoutová, bývalá poslankyně, členka ODS, poradkyně ministra financí a ředitelka Domova Sulická, který se na pomoc handicapovaným dlouhodobě zaměřuje.
Zda budou nakonec součástí zákona maminky po vyčerpání rodičovského příspěvku, není jasné. Podle informací redakce aktuálně v návrhu nejsou, ale je možné, že se o jejich zařazení budou snažit poslanci ve Sněmovně. Zástupci ODS ale tvrdí, že už mají podporu například ve zkrácených úvazcích a slevě na pojistném.
STAN, lidovci i Piráti jsou pro, ODS má výhrady
S návrhem není spokojený resort financí. „Za ministerstvo financí je tam řada nevypořádaných připomínek a o zákoně bude ještě intenzivní debata. Jednou z nich je například to, jaký úředník na MPSV bude status sociálního podniku udělovat,“ doplnila Kohoutová.
MPSV v zákoně uvádí, že jeho přijetím by náklady na rozpučet v prvním roce byly 84 milionů korun. „Lze tak konstatovat, že přijetí navrhované právní úpravy bude generovat značné úspory ve státním rozpočtu. I přes zvýšené finanční náklady, zejména v prvním roce po jejím přijetí, bude závěrečná roční bilance výrazně přebytková,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Zbytek vládní koalice zákon otevřeně podporuje. Dlouhodobě za definici a zákonné ukotvení sociálního podniku bojují především Piráti, kteří sami ještě v minulém volebním období zákon začali připravovat.
„Sociální podnikání Piráti podporují dlouhodobě, protože pomáhá jak lidem se zdravotním postižením či jiným znevýhodněním, tak ve výsledku i celé společnosti. V návrhu zákona má být definován sociální podnik a zřízen jejich přehled, aby například firmy věděly, kdo je důvěryhodný partner pro spolupráci na charitativních a CSR projektech (společensky odpovědných, pozn. red.). Jediné, co zbývá, je tento zákon schválit. Není důvod otálet,“ řekla CNN Prima NEWS pirátská místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová.
Sociální podniky mají smysl, říká Vaňková
A podobně hovoří i další členky sociálního výboru. „Sociální podniky už dnes fungují, ale nemají ukotvení v zákoně. Na základě dobré praxe je zřejmé, že jejich činnost má smysl. Sociální podnikání je spíše určené pro lidi, kteří nejsou tolik handicapovaní. Cílí například na sociálně znevýhodněné osoby, které jsou těžko zaměstnavatelné, vězně, kteří se vrací po výkonu trestu, matky po rodičovské dovolené, lidi v předdůchodovém věku, kteří jsou propuštěni pro nadbytečnost, nebo i ty, kteří se drží na úřadech práce,“ vysvětlila CNN Prima NEWS svou podporu poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková, která se tématu věnuje.
„Sociální podniky potřebujeme především pro ty, co neměli v životě tolik štěstí a zaslouží si víc podpory k tomu, aby mohli dělat smysluplnou práci. Cílem je umožnit všem, co chtějí pracovat, být užiteční, vydělat si a být plnohodnotnou součástí společnosti. Jestli pro tento koncept najdeme plnou podporu ve Sněmovně, se ukáže, ale určitě stojí za to dát šanci prožít plnohodnotný život i lidem s jakýmkoli handicapem,“ doplnila pro CNN Prima NEWS Marie Jílková (KDU-ČSL) s tím, že je ale třeba jasně podnik definovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ohlášené navýšení příspěvku na péči nestačí, stěžují si lidé. Podívejte se na video.
