Zdroj: pexels.com
Slyšeli jste o Darwinově ocenění? Je to ironická cena postavená na Darwinově teorii přirozeného výběru. Proto je toto ocenění určeno těm, kteří zemřeli za kuriozních okolností vinou své hlouposti. Dává to smysl – i sama příroda má pro různé druhy zvířat a rostlin podobný způsob udělování té nejprestižnější trofeje ze všech, a to přežití. Existuje také vědecký výklad podle Národní akademie věd týkající se pozorování umělého výběru, tedy domestikování.
Americká Národní akademie věd má proces domestikace za výběr vhodné přírodní variace pro lidské účely a je jedno, jestli jde o zvířata nebo rostliny.
Nikde nemusí být zdokumentováno, že lidé přetvářejí přírodu k obrazu svému už tisíce let. Rostliny podle National Geographic domestikovali už před asi 10 000 let obyvatelé tehdejší Mezopotámie, což je území dnešního Turecka, Kuvajtu a Sýrie. Záměrně lidé pěstovali plodiny kolem roku 9 500 př. n. l., jak říká Encyclopedia Britannica, což je přesně ve stejnou dobu, kdy lidé domestikovali pro zemědělské účely zvířata.
Zdroj: pexels.com
Zdroj: pexels.com
Jenže zemědělská zvířata nebyla první, kdo se podrobil. Nejdřív si k sobě totiž našli cestu lidé a psi. Důkazy v Americkém muzeu přírodní historie nasvědčují tomu, že se to stalo asi před 15 000 let, ale některé odhady tvrdí, že to mohlo být i před 30 000. Psi lidi ochraňovali, byli užiteční při lovu a varovali před dravci.
Následovala hospodářská zvířata pro produkci mléka, masa nebo kůže. Opět tady zůstáváme v Mezopotámii, kde se začala domestikovat zvířata společně s rostlinami. Tipovali byste jako první krávu nebo prase? Omyl! O druhé místo se dělí ovce a kozy. Skot a prase se připojily před 8 000 lety, koně před 6 000 a lamy pak asi před 4 500 let.
Kdo byl poslední? No kdo jiný než kočky! Ale tady vyvstává jeden velký otazník: Domestikovali jsme si my kočky, nebo si kočky domestikovaly nás? Kdo ví?
