Vláda projedná podstatné zvýšení životního minima, ministerstvo financí je ale proti

Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. S minimální částkou na život se srovnává příjem žadatelů o dávky, aby bylo jasné, zda mají nárok na pomoc od státu. Minimum se využívá také v exekucích při stanovení nezabavitelné částky či u soudů při určení alimentů. Roli hraje i u dávek pro postižené či při osvobození od televizních a rozhlasových poplatků.

Životní minimum je podhodnocené

Podle ministerstva práce je životní minimum podhodnocené a navýšení je nutné kvůli dopadům koronavirové epidemie. „Zvýšení částek životního a existenčního minima je nyní nezbytnou reakcí na bezprecedentní propad ekonomiky a s tím související následné zhoršení životní situace českých domácností,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k novele.

Ekonomika Evropské unie klesne kvůli koronaviru o 7,4 procenta

Byznys

Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta. Naproti tomu oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta.

Ministerstvo práce původně plánovalo, že minimum zvýší vláda svým nařízením pro samotného dospělého o 30 procent a pro členy domácnosti o 32 až 51 procent. S tím nesouhlasila předsedkyně legislativní rady a nedohodla se na tom ani koalice. Ministerstvo práce tak muselo sepsat novelu, podle které o zvýšení musí rozhodnout Parlament a podepsat jej prezident.

Podle původního návrhu by se životní minimum zvýšilo o 1 130 korun na 4 990 korun. První osoba v domácnosti by místo 3 550 dostala nově 4 710 korun. Dalšímu dospělému by připadlo 4 340 místo 3 200 korun. Částka na dítě do šesti let by se zvýšila na 2 610 korun, od šesti do 15 let na 3 520 korun a na studenta od 15 do 26 let na 4 190 korun. Nyní resort ale doplnil ještě variantu s polovičním přidáním.

Minimální příjmová hranice samotného rodiče s tříletým a osmiletým dítětem by se tak podle návrhu zvýšila ze 7 940 buď na 10 840 korun, nebo na 9 390 korun. Pro oba rodiče s třináctiletým a šestnáctiletým školákem by se místo 9 940 korun počítalo se 16 760, nebo se 14 350 korunami.

Ministerstvo financí s navýšením nesouhlasí

Například přídavek na dítě je určen pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. V současnosti na něj dosáhne samotný rodič s malým dítětem a menším školákem s příjmem pod zhruba 21 400 korun. Od ledna by to mohlo být až 29 300 korun měsíčně, nebo až 25 400 korun. U rodičů se dvěma většími školáky by to místo 26 800 bylo až 45 300, nebo 38 700 korun.

Výdaje na přídavky a další dávky by se příští rok po úpravě minima zvedly ve vyšší verzi o 7,4 miliardy korun, v nižší o 3,7 miliardy. Ministerstvo práce prosazuje ale u přídavku ještě i zvýšení příjmové hranice rodin z 2,7násobku minima na 3,4 až 3,6násobek. Na tuto dávku by pak bylo potřeba ročně až 15,2 miliardy navíc.

Ministerstvo financí s navýšením minima zásadně nesouhlasí. Podle něj přidání v obou variantách výrazně převyšuje růst cen za sledované období a koronavirová epidemie není argument. Resort financí poukazuje na to, že se zvýší minimální a zaručená mzda, což má lidi motivovat k práci. Navyšování dávek by bylo proti tomuto záměru a ministerstvo práce na ně v rozpočtu peníze nemá, dodalo ministerstvo financí.

Pokud se novela dostane do Sněmovny, opoziční Piráti v ní budou podle své místopředsedkyně Olgy Richterové navrhovat změny. Životní minimum dětí by mělo být stejné jako u dalšího dospělého v rodině, uvedla.

Životní minimum podle postavení v rodině a věku dětí v korunách nyní a podle dvou navrhovaných variant

Zdroj: návrh změn zákona o životním a existenčním minimu