Vlády vyjednávání s únosci komplikují, říká expert. Izrael je vůči Hamásu v nevýhodné pozici

K věci (32)

Vyjednávání o propuštění rukojmí je zpravidla snazší, když se do něj nezapojují vlády a proces zůstává „neviditelný“, vysvětlil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a vyjednavač Adam Dolník. Současná jednání mezi Izraelem a organizací Hamás o výměně zajatců a vězňů jsou podle něj kvůli vysokému množství aktérů i dalším okolnostem velmi komplexní. Židovský stát je z hlediska historických výměn v nevýhodné pozici, dohody totiž byly co do počtu propuštěných zpravidla výhodnější pro teroristy.

Historické výměny zadržených nehrají Izraeli do karet, domnívá se Dolník. „Kdykoliv docházelo k výměnám vězňů za rukojmí nebo vojáky držené teroristickou skupinou, byl tam obrovský nepoměr. Znají ho všechny strany a mediátoři, globální média i rodiny rukojmích. I proto je izraelská vláda ve vyjednáváních v nevýhodné pozici, protože bude těžko obhajovat, když nebude ochotná na nepoměr přistoupit,“ vysvětlil vyjednavač. Připomněl například výměnu tří izraelských vojáků za 1 150 vězňů v Džibrílské dohodě z roku 1985 či výměnu vojáka Gil'ada Šalit za 1 027 vězňů z roku 2011.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ten nemá rád Írán a jiný zase Izrael. Jak se vyznat v rozložení sil na Blízkém východě

„Zároveň je ale třeba říct, že Izraelci drží ve vězeních zhruba sedm tisíc lidí, z toho většina z nich byla zatčena od útoků 7. října za podmínek a s obviněními, které by u izraelských soudů neobstály. Izraelská vězení jsou přeplněná, dokonce se propouští do domácího vězení, takže z hlediska propuštění velkého počtu palestinských vězňů by číselný nepoměr nebyl problematický a byl by i obhajitelný,“ doplnil.

Rukojmí vládní politiky?

Situace má podle Dolníka navíc mnoho vrstev. „Hlavní problém je, že rukojmí nejsou jenom rukojmími Hamásu, ale i politiky extrémně pravicové vlády koalice, která se snaží tvářit velmi tvrdě. Uvnitř koalice je obrovský tlak na premiéra Netanjahua, tlak ze strany rodin i mezinárodní komunity ohledně způsobu vedení války i humanitární pomoci,“ vylíčil bezpečnostní expert.

„Když se jedná o únos rukojmích a angažují se vlády, publikuje se to a stane se z toho diplomatické vyjednávání. Všechno se výrazně komplikuje. Je potom mnohem těžší lidi dostat domů, než když se to dělá jedním tichým neviditelným kanálem,“ doplnil.

Obecně podle Dolníka vyjednávání s účastí vlády komplikuje několik faktorů. Může jít například o omezenou zkušenost angažovaných jedinců, špatnou organizaci problému či ochranu politické image a nastavování precedentu. „Když se to dostane do médií, mluví o tom politici, máte v rámci vlády různé služby, které se na tom chtějí podílet. Z jedné linky Únosci a My se stává hromada dalších. Vláda se zároveň nemůže starat jen o konkrétního rukojmího. Je důležité nevytvořit precedent, aby se z občanů nestaly budoucí cíle. Musíte u toho nějak vypadat pro voliče. Únosci navíc při vyjednávání s vládou mají obrovská očekávání,“ popsal některé z problémů.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izraelské komando v převleku za ženy a lékaře vtrhlo do nemocnice, kde zlikvidovalo teroristy

Tagy: