Ten nemá rád Írán a jiný zase Izrael. Jak se vyznat v rozložení sil na Blízkém východě
Blízký východ je kolébkou civilizace a mimořádně třaskavou oblastí, kde mezi sebou soupeří celá řada států, vojenských skupin a dalších organizací. Labilitu regionu odkryla i probíhající válka mezi Izraelem a Hamásem a také odpor jemenských povstalců vůči Západu. Jak se ve všech hráčích na Blízkém východě vyznat?
Na Blízkém východě se podle širší definice nachází 17 států. A ačkoli je vnější pozorovatelé často házejí do jednoho pytle, ve skutečnosti jsou mezi nimi zásadní rozdíly.
Hlavním třecím bodem regionu je Izrael. Židovský stát založený v roce 1948 je trnem v oku mnohým muslimským zemím a především blízkovýchodním militantním organizacím, které ho chtějí vymazat z mapy. Hamásu, Hizballáhu, Hútiů a dalších. Největším státním aktérem, který brojí proti Izraeli, je Írán. Který navzdory častým záměnám není arabskou zemí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Saúdská Arábie se potají dál sbližuje s Izraelem. Rýsuje si ale tvrdé požadavky smíru
Zde se začíná rozmotávat další důležitá linka, která ovlivňuje politické procesy v regionu. Na Blízkém východě totiž probíhá studená válka mezi zmíněným Íránem a Saúdskou Arábií o korunu lídra regionu.
Čtěte také
Hra o prestiž
Podobně jako během konfliktu mezi Sovětským svazem a USA spolu mocnosti neválčí přímo, ale využívají externích bojišť. Blízkovýchodní státy tak promítají své zájmy do bojů v Jemenu, Sýrii, ale i Izraeli.
Jak Teherán, tak Rijád mají své spojence, které z velké části formuje náboženství. Írán a Saúdská Arábie se totiž přetahují nejen o vůdcovství na Blízkém východě, ale v celém muslimském světě. V kontextu víry sice země sdílejí islám, ale neshodnou se na výkladu. Saúdská Arábie je baštou sunnitů, Írán zase ší'itů.
Sunnitský islám je na Blízkém východě majoritní. Ší'itové mají většinu „jen“ v Íránu, Iráku a Bahrajnu (v zemi ale vládne sunnitská dynastie). Dost vyznavačů je také v Libanonu. Teroristické skupiny podporující Írán jsou tak většinou ší'itské – Hizballáh, Hútíové. Výjimkou je Hamás, který je paradoxně sunnitský.
- Palestinský Hamás 7. října spáchal teroristický útok na Izrael a vyvolal s ním válku, která se teď odehrává v Pásmu Gazy.
- Libanonský Hizballáh se s Izraelem v současné době ostřeluje, s čímž roste riziko otevření další fronty.
- Jemenští povstalci Hútíové vyhlásili válku Izraeli a ostřelují civilní i vojenské lodě v Rudém moři. Vojenské odvety Američanů a Britů situaci neuklidnily.
Čitelnost Blízkého východu dále komplikuje fakt, že vedle vládních složek působí v řadě tamních zemí zmíněné teroristické organizace, militantní skupiny nebo příslušníci početných etnických menšin. Názor jedné země na určitou problematiku proto není úplně jednoduché interpretovat, protože není vždy jasné, jakou skupinu lidí takový názor reprezentuje.
Čtěte také
Příkladem je už od roku 2011 pokračující válka v Sýrii, do které promlouvá neskutečné množství hráčů. Turecko, Rusko, Írán, Hizballáh, Kurdové nebo Islámský stát.
USA versus Rusko
Určitá názorová linie států se ale dá vyčíst z jejich zahraničních spojenců. Také do Blízkého východu se promítá globální mocenský boj mezi USA a Ruskem a také Čínou.
Zatímco Západ povětšinou drží s Izraelem, Saúdskou Arábií a její větví spojenců, Rijád je vrchním aliančním partnerem USA v regionu. Rusko je zase na straně Íránu a jeho proxy armád. Důvodů je mnoho. Obchod, ropa i vojenská síla. Výměnou za přátelství Washington tlačí Saúdskou Arábii k normalizaci vztahů s Izraelem.
Židovská země zmítaná válkou má také své blízkovýchodní a arabské spojence. Třebaže spojenectví jsou to velmi vratká. Už od minulého století má Izrael mírové smlouvy se sousedním Egyptem a Jordánskem.
Čtěte také
Administrativa amerického exprezidenta Donalda Trumpa pak napomohla ke sblížení Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem. K šestici zemí by se měla pod taktovkou USA v budoucnu přidat i zmíněná Saúdská Arábie. Komplikací je ale probíhající válka v Gaze, po jejímž vypuknutí Rijád z jednání s Izraelem vycouval. Před časem dal ale najevo, že o normalizaci vztahů stojí.
Saúdská Arábie se ostatně mění před očima i v jiných ohledech. Země se v roce 2019 otevřela turistům a společně s ostatními vlivnými sousedy – Katarem a Spojenými arabskými emiráty – začíná promlouvat i do velkých geopolitických her.
Země například vyjednaly návrat některých ukrajinských dětí, které deportovali Rusové během války na Ukrajině. Aktivní jsou i během konfliktu v Gaze, kam pomáhají dostávat humanitární pomoc.
Ačkoli se v kontextu Blízkého východu ještě často skloňuje Afghánistán, geograficky už do něj nezapadá. Vlády nad zemí se v roce 2021 chopil Tálibán. Změnila se vlajka i název země (Afghánský islámský emirát). Mezinárodního uznání se ale režim dosud nedočkal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co se děje v Íránu
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
