reklama

Vlci se konečně vracejí. Někteří myslivci je ale chtějí střílet

Když byli v roce 1995 do Národního parku v Yellowstonu po sedmdesáti letech navráceni vlci, celá krajina se přetvořila. Vlci začali lovit přemnožené jeleny, kteří svým okusováním ničili stromy. Jeleni se začali zdržovat jen na „bezpečných“ místech a společně se stromy a další vegetací se nevrátili jen ptáci, ale obnovila se i populace dalších ekologických „inženýrů“, bobrů, díky nimž se do oblasti vrátili i obojživelníci a plazi. Vrátili se i další velcí dravci a šelmy. Co víc, díky zpevnění půdy kořeny stromů nedocházelo k erozím, tak jako dřív, a řeky se navrátily do svých původních koryt. Zdejší ekosystém se v rámci možností obnovil.

reklama

Když byli v roce 1995 do Národního parku v Yellowstonu po sedmdesáti letech navráceni vlci, celá krajina se přetvořila. Vlci začali lovit přemnožené jeleny, kteří svým okusováním ničili stromy. Jeleni se začali zdržovat jen na „bezpečných“ místech a společně se stromy a další vegetací se nevrátili jen ptáci, ale obnovila se i populace dalších ekologických „inženýrů“, bobrů, díky nimž se do oblasti vrátili i obojživelníci a plazi. Vrátili se i další velcí dravci a šelmy. Co víc, díky zpevnění půdy kořeny stromů nedocházelo k erozím, tak jako dřív, a řeky se navrátily do svých původních koryt. Zdejší ekosystém se v rámci možností obnovil.

Dnes se vlci vracejí i do našich končin. Tak velký úspěch přírody by v nás měl vyvolávat radost a hrdost, že v chmurných dnech klimatické krize se alespoň něco k dobrému obrací. Jenže myslivecká komise Agrární komory, mezi jejímiž členy jsou nejen myslivci, ale také zemědělci i odborníci ze zemědělských univerzit, teď volá do zbraně a požaduje, aby byl vlk zbaven nálepky přísně chráněného zvířete. Argumentuje tím, že škody způsobené vlky rostou a stát příliš otálí s vyplácením náhrad. Vlků se přitom na našem území nachází asi jen sedmdesát a „škody“, které působí, jsou oproti jiným druhům zvířat zanedbatelné.

Po kontrole počtu vlků volají i umírněnější jedinci z řad myslivců. Někteří z nich se dokonce domnívají, že třeba na Broumovsku vlci byli uměle vysazeni, a proto nejsou plašší. „Vlci tam chodí přes den po vesnici, což asi není úplně v pořádku,“ poukazuje například myslivec Lubomír Hajný. Hypotézy o tom, že na Broumovsku se jedná o vlky, kteří byli do přírody uměle vysazeni, podporuje i skutečnost, že vlčice z přilehlých Krkonoš, která se dostala až do hotelové restaurace a byla utracena, byla podle výsledků pitvy očkovaná proti vzteklině. „Proč by se vlk štval za srnkou, když může vlézt do ohrady. Oproti tomu v Beskydech jsou vlci divocí, bojí se člověka a plní funkci zdravotní policie, a to je v pořádku. Každý rozumný myslivec tu bude vlka chtít – ale vlka divokého a v rozumném počtu a s managementem,“ dodává.

Ochránci zvířat a někteří odborníci zabývající se návratem šelem do České republiky však myslivce obviňují z alibismu. „Nepřestává mě fascinovat nebetyčná drzost myslivců, kteří v situaci, kdy jimi obhospodařované druhy zvěře každoročně způsobují škody na zemědělských a lesních pozemcích v řádu miliard korun, požadují legalizaci lovu vlků. Navíc se k tomu neštítí používat i již několikrát vyvrácené lži,“ tvrdí ekolog Jiří Beneš, který se návratem vlků zabývá. Podle něj by myslivci měli namísto rozšiřování portfolia trofejí veškerou svou pozornost raději směřovat do snahy o snížení škody způsobovaných spárkatou zvěří, která ničí většinu mladých listnáčů a jedlí, a znemožňuje tak obnovu lesa. „Kdo zaplatí tyhle škody? Myslivecká sdružení? Nikoliv. Myslivecká lobby totiž zařídila takové podmínky pro vyplácení náhrad za škody způsobené zvěří, že jsou prakticky nevymahatelné,“ říká.

Vyvrací však i tvrzení o „nedivokosti“ vlků. „Genetické analýzy provedené na univerzitě ve Varšavě potvrdily původ broumovských vlků v západním Polsku. To jsou fakta, která myslivci cíleně přehlížejí. Místo toho cíleně vytvářejí konspirační teorie o systematickém nelegálním vypouštění vlků. Velmi se těším na fotodokumentaci vlků, kteří se přes den procházejí po vesnici. Dnes přeci všichni máme v kapse mobil s výborným fotoaparátem,“ kroutí hlavou. Na druhou stranu však přiznává, že vlčice z Krkonoš, která musela být utracena, byla zřejmě z příírody odebrána a pak zpátky do přírody utekla, nebo byla vypuštěna. K podobnému případu došlo už v roce 2018 na polských hranicích.

Hajný však vysvětluje, že nejde o to, aby byla spuštěna lovecká sezóna na vlky. „Když se po vlku vystřelí – legálně – tak si to v té smečce dají na vědomí a ten vlk se stane skutečným divokým zvířetem. Tady nejde o to vystřílet vlky, to vůbec ne, ale musí být možnost legálně zakročit, když bude vlk napadat lidi a domácí či hospodářská zvířata.“

Ochránci zvířat ale varují před tím, že aktuální studie ukazují, že po odstřelu vlků může naopak stoupnout počet útoků na hospodářská zvířata, protože dojde k narušení vnitřní hierarchie a rozpadu smečky. Navíc - na základě výjimky již stávajícího zákona je možné nestandardně se chovající zvíře odstřelit.

Tagy:

Hlavní zprávy

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil
Školství

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

Dobudeme Francii zpět, hlásá Zemmour. Mítink prezidentského kandidáta provázely násilnosti

Změňme běh dějin a vydejme se znovu dobýt Francii. Tak zní výzva dnes už oficiálního prezidentského kandidáta Érica Zemmoura, kterou vyslal směrem k Francouzům na svém prvním volebním shromáždění. Na pařížském předměstí se v obří výstavní hale sešlo na 15 000 Zemmourových příznivců. Bouřlivý mítink se nakonec neobešel bez výtržností a násilností, když se jeho fanoušci střetli s aktivisty, kteří přišli proti pravicovému politikovi protestovat.

Chlapec, který zemřel s covidem, měl i další onemocnění. Co o tragickém případu víme?

Chlapec, který v Ostravě zemřel s covidem, by za pár dní oslavil třetí narozeniny. Podle informací CNN Prima NEWS měl další chronické onemocnění, patřil tak do rizikové skupiny. Takovým pacientům lze pro zmírnění nemoci podávat monoklonální protilátky, ovšem až od 12 let, dodal Zdeněk Zíma z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

reklama

Domácí zpravodajství

Volby by vyhrálo ANO před Spolu, PirSTAN ztrácí voliče, ukazuje listopadový průzkum

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů se Starosty (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

reklama