Vlk (ilustrační foto) Zdroj: čtk/profimedia.cz
Populace vlků na Šumavě se rozrůstá, tvrdí nová studie, která vznikla ve spolupráci českých a německých vědců a vědkyň. Ti zkoumali vztahy mezi vlky z různých smeček na pomezí českých a německých hranic v národních parcích Šumava a Bavorský les. Dříve izolované skupiny podle vědců bobtnají, přibývá také setkání mezi různými smečkami vlků.
Prostředí sousedících národních parků Šumava a Bavorský les populaci vlků svědčí, jedná se totiž o jakési ostrovy divočiny uprostřed poměrně obydlených oblastí. Právě v této oblasti dochází podle autorů již zmiňované studie k interakcím mezi jednotlivci z různých smeček.
ČTĚTE TAKÉ: Vlci se už zřejmě blíží k Praze. Středočeský chovatel našel zadávenou a roztrhanou ovci
Vědci popisují příběh dvou vlků z odlišných skupin, jejichž pohyb na Šumavě byl zaznamenán poprvé před sedmi až osmi lety v oblasti Srní. V následující sezóně tento pár úspěšně odchoval mláďata, jedno z nich posléze založilo novou smečku u Rudy.
Tímto způsobem v posledních letech dochází k úspěšné kolonizaci dalších částí národního parku Šumava, kde se vlci dříve běžně nevyskytovali. Vlci byli zdokumentováni i na jiných místech, často však kvůli střetu s automobilem, který se jim stal osudným – vlka ze smečky Srní zabilo auto v roce 2020 na Moravě.
„Od počátku intenzivního monitoringu vlčí populace na Šumavě a v Bavorském lese úzce spolupracujeme s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. A od počátku se jedná o skvělou spolupráci na špičkové úrovni,“ zmínil vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.
„Díky genetickým analýzám, které tým Pavla Hulvy už více než pět let zajišťuje, můžeme velmi dobře sledovat šumavskou vlčí populaci, jejich rozšiřování a nejen to. Díky tomu zjišťujeme, jaké je složení potravy zdejších vlků. Díky genetickým analýzám můžeme vyvracet například takové mýty, jako je to, že Správa NP Šumava vypouští vlky ze svého výběhu z návštěvnického centra Srní,“ doplnil Mokrý.
Rozšiřování dříve izolovaných populací vlků v Evropě, které je světovým unikátem, neboť na jiných kontinentech velká zvířata spíše ubývají, vyvolává podle studie otázky o povaze jejich setkáních a budoucích důsledcích pro životaschopnost a ochranu populace.
„Střední Evropa představuje křižovatku s potenciálem kontaktu mezi dříve izolovanými populacemi vlků, podobně jako tato oblast představuje tavicí kotlík lidských kultur,“ uvedl Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Křížení dříve oddělených linií může být výhodné z hlediska zvýšení genetické diverzity nově vzniklých populací a dokonce by mohlo pomoci adaptovat tato zvířata na přechodné biotopy, které existují na Šumavě,“ dodala Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Útok vlků na Vysočině. Šest roztrhaných ovcí a čtyři zadávené. Farmáři čelí řádění šelem
