Vondra: Je to studená diplomatická válka. K silovým řešením ze strany Ruska nedojde
Výběr redakce
Pro Českou republiku se všechno točí kolem Vrbětic, kdežto pro Rusko, a stejně tak i pro Západ, je kontext daleko širší. Těmito slovy zhodnotil Alexandr Vondra současnou diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Situace se bezpochyby může negativně promítnout do vzájemných obchodních nebo kulturních vztahů. Na plynu z Ruska však podle Vondry existenčně závislí nejsme.
Kontext současné diplomatické roztržky je pro Rusko a Západ daleko širší než pro Česko. „Je to také o tom, co se dneska děje na rusko-ukrajinské hranici. To ohromné koncentrování ruských vojsk, také vyšší nervozita na samotné Ukrajině, tím kontextem je i uvěznění Alexeje Navalného a jeho zdravotní stav,“ vysvětlil exministr zahraničí, bývalý velvyslanec v USA a současný europoslanec.
Podle Alexandra Vondry Rusové míří na slabé stránky protivníka. „Slabost je to, v čem se ruské, řekněme hybridní hrátky i samotná velmocenská politika nejvíc vyžívají. A směrují své počiny právě na místa slabá, nikoliv na ta silná,“ zdůraznil.
Pokud je naše ambasáda paralyzována, musí být i ta ruská
„Česká strana musí být připravená přiměřeně reagovat a mít v tomhle, alespoň v té matematické hře, stejné karty v ruce jako Rusko. A pokud to nezvládneme sami, pak je samozřejmě potřeba do toho zapojovat naše spojence v EU a Severoatlantické alianci,“ dodal k pokračujícímu diplomatickému souboji.
Čtěte také
Bývalý velvyslanec také zmínil, že musí dojít k nějakému narovnání. „Je-li dneska reálně paralyzována činnost našeho zastupitelského úřadu v Moskvě, nemůže v symetrické rovině zůstat neparalyzována činnost ruské ambasády u nás,“ vysvětlil bývalý velvyslanec.
„Důležité je slovo paralyzována, neparalyzována, nikoliv slovo totálně znemožněna. Tam bych si alespoň já do poslední chvíle nechal kanál otevřený pro nějaký budoucí dialog,“ dodal Vondra s tím, že v případě přerušení styků by pak obě strany musely najít jiný komunikační kanál – třeba další zemi.
V diplomatickém pokeru Češi nemají tak silné karty
K „silovým“ řešením ze strany Ruska podle Vondry nedojde. „Neočekávám nějaká silová řešení. Myslím, že to zůstane v rovině této diplomatické výměny a omezování diplomatických kontaktů, jakéhosi vyčištění stolu. Všechno špatné se dá využít k něčemu dobrému a k vyčištění ruského zpravodajského prostředí,“ řekl Vondra.
„Tato studená diplomatická válka mezi Ruskem a Českem se může dotknout vzájemných vztahů třeba v rovině ekonomické nebo kulturní, o tom není pochyb. Důležité je, aby česká strana postupovala tak, aby to bolelo nejenom nás, ale i ruskou stranu,“ dodal.
Čtěte také
„Tady platí, že vztah mezi Českem a Ruskem je asymetrický, nevyvážený. Rusko je větší země, než jsme my. V situaci, kdy se tu odehrává jakýsi diplomatický poker a rozhodují karty, které mají ti dva ve svých rukou, myslím, že každý uzná, že Češi tak silné karty nemají,“ dodal s tím, že na „dorovnávání“ potřebujeme spojence z EU nebo z NATO.
„Vláda bohužel promarnila týdny, kdy se o vrbětické kauze dozvěděla, někdy koncem března nebo začátkem dubna, a dobu, než to dala najevo a přiznala veřejně, nevyužila, aby spojence dopředu informovala, co nastane, a spojenci se na to mohli připravit.“
„Vláda až v pondělí, vlastně dva dny po tiskovce, začala teprve řešit, v jakém rozsahu může, nebo naopak kvůli živým svazkům nemůže informovat veřejnost. To přeci měli mít dávno před tiskovkou připravené.“
Zeman se měl ozvat
Podle Vondry je přinejmenším podivné, že prezident Miloš Zeman čeká s vyjádřením celý týden. „Ta situace není tak bagatelní, aby nestála prezidentovi za rychlé vyjádření a minimálně sdělení, že v této těžké situaci prezident zůstává s národem a že to není žádný ruský agent, nebo něco takového,“ uvedl.
Alexandr Vondra Zdroj: CNN Prima NEWS
Dopady česko-ruské krize můžeme pocítit i v obchodní sféře. „Bylo by asi bláhové myslet si, že žádné nemohou nastat. Nepochybně nejsme v situaci, kdy bychom na Rusku byli třeba v obchodní oblasti závislí jako v minulosti. Ty podíly na obchodní výměně jsou dnes v řádu procent, nikoliv desítek procent,“ uvedl. Zároveň připustil, že některé firmy to možná pocítí.
Co se týká plynu, na Rusku údajně nejsme existenčně závislí ze dvou důvodů. „Jednak jsme už v 90. letech výrazně diverzifikovali plynovou infrastrukturu. Máme tady alternativní trasy i dodavatele,“ vysvětlil. „Druhá věc je, že díky energetické politice EU se dnes plyn prodává převážně na spotových trzích. Čili je možné ho získávat jinak, odjinud. Myslím si, že je to věc, která je řešitelná, i když samozřejmě nezastírám, že kupříkladu kdyby Rusové otočili kohoutky ve směru k uzávěrám, může to dneska způsobit určité potíže v Evropě,“ dodal český exministr zahraničí.
Čtěte také
