Vteřiny před zničením ponorky Titan. Posádka zažívala hrůzu, strach a agónii, tvrdí expert
Výběr redakce
Výprava ponorky Titan společnosti OceanGate s pěti lidmi na palubě skončila 18. června tragicky. Inženýr Jose Luis Martín nyní popsal, co samotnému fatálnímu zničení hlubinného plavidla předcházelo. Podle něj došlo k volnému pádu, který trval okolo minuty. Kvůli tomu se posádka ocitla ve tmě a v úzkém prostoru napadala na sebe. Odborník tuto chvíli přirovnává „k hororu“. Své výpočty představil webu Nius.
Když záchranáři našli zbytky ponorky, pobřežní stráž uvedla, že stroj implodoval. Hovořilo se především o tom, že došlo ke katastrofickému poškození tlakové komory z důvodu špatného konstrukčního materiálu. „Pokud ponorka skutečně implodovala, čemuž trosky nasvědčují, je smrt prakticky okamžitá. Bavíme se o mikrosekundách, dá se říct, že posádka nic nepostřehla,“ vyjádřil se tehdy k tragické nehodě odborník na Titanik Ondřej Vrkoč ve vysílání CNN Prima NEWS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ztělesňoval vše, co patří k pravému přátelství. Kamarádi vzpomínají na oběť z ponorky Titan
Čtěte také
Španělský inženýr Martín ale ohledně zážitků posádky přišel s mnohem hrůzostrašnější hypotézou. Ve své analýze představil možný scénář, co se se strojem dělo ještě před zničením, píše web Nius. Na základě svých výpočtů předpokládá, že na Titanu nejdříve došlo k selhání elektrického obvodu. „V ten moment zůstal bez pohonu, ztratil napájení i kontakt s lodí Polar Prince,“ citoval odborníka web.
K selhání mělo dojít v hloubce asi 1 700 metrů. Imploze však nastala podle Martína až v hloubce okolo 2 500 až 2 700 metrů. Předpokládá proto, že stroj společnosti OceanGate klesal volným pádem v časovém rozmezí 48 až 71 vteřin. „Po ztrátě elektrické energie začal padat svisle jako šíp, jelikož hmotnost pasažérů vyvedlo ponorku z nastavené rovnováhy,“ vysvětlil.
Při vypracovaní hypotézy přihlédl k hmotnosti podmořského stroje, tahu, zrychlení, rychlosti pádu volného tělesa i koeficientu tření, kterým voda působí směrem proti padajícímu tělesu. „Při klesání do hlubiny oceánu byl vcelku odolný trup vystaven zvýšení tlaku, které vedlo k fatálnímu stlačení vrstev,“ sdělil. Titan byl z toho důvodu ve svém nepřetržitém pádu stále těžší a těžší.
Posádka si byla všeho vědoma v naprosté tmě
Samotný pád trval podle Martína několik desítek vteřin. Během celé této doby si posádka, která měla v úzkém prostoru napadat na sebe, uvědomovala, co se děje. „Desítky sekund musely být pro všechny neuvěřitelně těžké,“ sdělil španělský inženýr. „Všichni se tlačili jeden na druhého. Představte si tu hrůzu, strach a agónii. Muselo to být jako z hororu,“ nadhodil.
V kabině po výpadku elektřiny navíc nastala absolutní tma. „Nejhorší je, že si cestující uvědomovali, co se s nimi nejspíš stane. Celou tu dobu jim muselo být jasné, jak to dopadne, a to v absolutní tmě. Je těžké si udělat představu, co v těch chvílích zažívali,“ popsal inženýr poslední okamžiky v kabině.
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
