Poslance může poškodit zveřejnění informace o jeho utajované homosexuální orientaci. A za trestný čin vydírání lze považovat i pohrůžku zveřejněním neurčitých materiálů, které mají toto dokazovat. „Zveřejnění uvedených skutečností by u poškozeného jako poslance za komunistickou stranu vedlo k jeho zostuzení a diskreditaci přinejmenším v jeho osobním a rodinném životě, a vedle toho by jej mohlo poškodit i v jeho politickém postavení,“ uvádí se v rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), z něhož nedávno vybralo k publikaci právní věty jeho trestní kolegium. O případu informuje server Česká justice.
Nejvyšší soud rozsudek vynesl v rámci kauzy dovolání odsouzeného, který byl uznán vinným z trestného činu vydírání. Měl jednomu z poslanců za KSČM před čtyřmi lety vyhrožovat zveřejněním informace o jeho homosexuální orientaci. Za to, že médiím neposkytne kompromitující materiály, požadoval 675 tisíc Kč. Poslanec zaplatit odmítl a obrátil se na policii.
Muž, který si nyní odpykává tříletý souhrnný trest, ve svém dovolání namítal, že nedošlo k naplnění všech podstatných znaků trestného činu. Soudy se prý mimo jiné nevyrovnaly ani s absencí kompromitujících materiálů. Škodlivý dopad zveřejněné informace pro poslance měly údajně spatřovat ne ve zveřejnění jeho homosexuální orientace, ale v tom, že by vyšlo najevo, že si „zval do poslaneckého bytu placeného z peněz daňových poplatníků mladé homosexuální partnery, což by mohlo výrazně ovlivnit pracovní život poškozeného,“ píše server Česká justice.
Nebylo možné vyloučit zpochybnění dodržení zásad etického kodexu poslance
NS se však s dovolacími námitkami neztotožnil a naopak dal za pravdu argumentaci nalézacího i odvolacího soudu. „Zejména možnost, že by na veřejnost vyšly podrobnosti z jeho homosexuálního života, mohla představovat ve své intenzitě ztrátu důvěry a zájmu voličů poškozeného, který byl poslancem Parlamentu České republiky. V případě tohoto mandátu je to především důvěra občanů, která se vytváří osobním přístupem a příkladem, a její ztráta představuje i oslabení politického vlivu, a proto může mít pro poškozeného dopad ve smyslu jiné těžké újmy. Při neurčitosti uváděné diskreditace rovněž nebylo možné vyloučit možnost zpochybnění dodržení zásad etického kodexu poslance založeného na ochraně veřejného zájmu, otevřenosti, svědomitosti, dobrého jména Poslanecké sněmovny a odpovědnosti,“ uvádí mimo jiné NS.
„Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za jinou těžkou újmu ve smyslu § 175 odst. 1 tr. zákoníku mohou být považovány se zřetelem na konkrétní dopady pro poškozeného i výhrůžky týkající se zveřejnění jeho homosexuální orientace a skutečností s ní souvisejících i přesto, že je takový vztah dvou osob stejného pohlaví legalizován zákonem,“ uvádí mimo jiné Nejvyšší soud v odůvodnění rozsudku, kterým dovolání odmítl.