Krásný a drsný Cederberg, tedy Cedrové hory, je pohoří na jihozápadě Jihoafrické republiky. A své jméno dostalo po jednom z nejvzácnějších stromů na světě. Clanwilliamský cedr je totiž druh, který se nevyskytuje nikde jinde na této planetě. Roste jen na malém území o rozloze zhruba 250 km čtverečních právě tady, uprostřed Cedrových hor. A i když je to druh, který tady na Zemi existuje už nějakých 225 milionů let a přežil i dobu ledovou, teď mu, zdá se, zvoní umíráček. Už počátkem devatenáctého století byl zdejší cedr ohrožený, protože jeho dřevo bylo všeobecně používané. Pak bylo kácení vzácných stromů zakázáno. Dnes mu ale hrozí jiné nebezpečí.
„Kvůli klimatickým změnám se na celém světě zvyšují teploty a snižuje množství srážek. Nedostatek vláhy brání přirozenému klíčení semen, a když už vzklíčí, mladé stromky často bez vody zajdou,“ popisuje příčiny toho, proč je strom v ohrožen, Rika du Plessisová, botanička pracující pro státní ekologickou agenturu CapeNature. A je tu ještě jeden velký problém. Cedrové dřevo velmi dobře hoří. Požárů v teplejším klimatu přibývá. A pokud strom zasáhne oheň, nepřežije. Ekoložka říká, že dřív tu cedry běžně lemovaly celé ulice. Dnes už přežívají jen vysoko v horách, ve skalních rozsedlinách, kde se aspoň trochu drží voda. Podle odhadů zbývá ve volné přírodě něco okolo 13 a půl tisíce těchto stromů.
Clanwilliamský cedr (zdroj: Linda Marie Botes / CC BY-SA
Na záchranu vzácného cedru vymysleli přírodovědci v CapeNature speciální program, který spočívá v postupné výsadbě zpět do přírody. Vše začíná, jak jinak, od semínka. Ta se musí ve správnou dobu nasbírat. Stromky se pak předpěstují ve školkách a teprve po určité době se malé sazeničky dostanou do volné přírody, na místa, kde cedry přirozeně rostou. „V některých případech to znamená šplhat se vysoko do hor, kam nevedou žádné cesty a kam si musíme všechno, co potřebujeme, vynést v batohu. Na některá místa dokonce musíme nosit vodu, aby bylo čím čerstvě zasazené stromky zalít. Není to lehká práce, ale mám na to skvělé lidi, skvělý tým, směje se Rika. Ona sama se záchraně cedrů věnuje už více než patnáct let. A odhaduje, že za tu dobu vysadila přes deset tisíc stromů.
Sázením to ale nekončí. Cedry ohrožují - kromě už zmíněných požárů - také hlodavci. Ti si rádi pochutnávají na mladých cedrových výhoncích. Z vysazených stromků tak přežije sotva desetina. I proto záchranný program počítá také s pěstováním na plantážích. Stromy se tu sázejí do takzvaných vodních boxů, což jsou plastové kontejnery, ve kterých se shromažďuje dešťová voda a ta se pak skrz bavlněné knoty pomalu uvolňuje ke kořínkům.
„Vodní box zajišťuje stromu závlahu během celého roku a podle našich zkušeností takto přežije prakticky sto procent vysazených stromů,“ pochvaluje si Rika. Každý z těchto cedrů má perspektivu dožít se několika tisíc let. Proto o nich Rika mluví jako o „úžasné rostlině“, která stojí za to, aby na její záchranu člověk věnoval celý život.
