Z lavic rovnou do praxe. Panevropská univerzita sází na reálné projekty a uplatnění absolventů
Panevropská univerzita: Praxe, která dává smysl. Zdroj: CNN Prima NEWS
Memorování a biflování patří minulosti. Vysoké školy dnes musí studenty připravit na reálný svět – a obstát na trhu práce. Panevropská univerzita sází na kritické myšlení, kreativitu a propojení studia s praxí. Jak to funguje v realitě?
„Škola je základ života,“ říká se často. Jenže způsob, jakým se dnes vzdělává, se zásadně mění. Podle Vladimíra Krajčíka, rektora Panevropské univerzity, už vysoké školy nemohou stát na memorování faktů. „To klasické paměťové učení, které mnohé z nás potkalo v minulých letech, je úplně pryč. Dneska je třeba nových kompetencí a nového ducha,“ říká rektor.
Jednou z klíčových dovedností je podle něj kritické myšlení – schopnost ověřovat informace a přemýšlet v souvislostech. A to i v době umělé inteligence. „Kdo používá umělou inteligenci, jako je ChatGPT, tak mám jedinou radu – nevěřte tomu. Ona totiž fabuluje. Kritické myšlení je vlastnost, která nás nutí používat vlastní mozek,“ upozorňuje Krajčík.
Podle vedení školy už vysokoškolské studium není jen „prodloužením mládí“. Zvlášť u soukromých vysokých škol jde o investici, která musí dávat smysl. „Hodnota vzdělání je dána uplatněním na trhu práce. Pokud se absolvent uplatní a získá přidanou hodnotu, pak se investice do studia vrátí. To je to nejdůležitější,“ vysvětluje rektor.
Panevropská univerzita se profiluje jako profesní univerzita, kde je praxe přirozenou součástí výuky. Jak vysvětluje obchodní ředitel Vladimír Dragon, klíčové jsou akreditace zaměřené na profesní uplatnění a vyučující z reálného prostředí. „Snažíme se mít profesně zaměřené programy a především lidi z praxe, kteří studentům předají to nejdůležitější. K tomu patří spolupráce s firmami, kariérní dny a další akce,“ říká Dragon.
Od simulátorů po případové studie
Propojení teorie s praxí je na Panevropské univerzitě patrné napříč všemi fakultami. Studenti se zapojují do případových studií, reálných projektů a využívají moderně vybavené laboratoře. „Studenti mohou už během studia pracovat na projektech, které zadávají přímo firmy. Často se tyto projekty promítají i do bakalářských prací,“ vysvětluje Vladimír Dragon, obchodní ředitel Panevropské univerzity.
Nejžádanější obory: od marketingu po letectví
Zájem studentů je rozmanitý. Mezi nejpopulárnější patří podnikání, marketing, právo v aplikační praxi, cestovní ruch, ale rostoucí zájem je také o bezpečnostní studia a letecké programy. „U letectví nabízíme i specializaci na bezpilotní letecké systémy – drony. Snažíme se jít s dobou,“ doplňuje Dragon.
Výhodou je i možnost nástupu ke studiu od letního semestru, nejen v září, což studentům umožňuje flexibilní start.
Projekt Hashtag: studenti jako skutečná agentura
Jedním z výrazných příkladů propojení studia s praxí je projekt Hashtag, kde studenti marketingových komunikací pracují přímo na reálných zakázkách. „Bereme studenty z lavic do reálné praxe. Pracují na skutečných projektech a vyzkouší si reálnou podobu práce,“ říká Marcel Houžva, externí pedagog Panevropské univerzity a odborník z praxe.
Firmy jsou podle něj často překvapené výsledky: „Po prezentacích jsou z 99 procent pozitivně nadšené. Často spolupráce pokračuje dál,“ dodává Houžva.
Studentka magisterského studia Zuzana Janečková popisuje projekt Hashtag jako unikátní zkušenost: „Veškerá práce i řízení agentury jsou čistě na studentech. Máme garanty, kteří nám pomáhají, ale výstupy jsou naše.“
Za dva roky se Zuzana posunula z úplných začátků do seniorní pozice: „Máme za sebou asi 25 prezentací pro různé klienty. Největší přidanou hodnotou je, že brigáda, kterou dělám, je přímo z oboru,“ vysvětluje.
Letecké programy: od simulátorů až do kokpitu
Na Fakultě letectví a dopravy studenti pracují v leteckých simulátorech, učebnách pro řízení letového provozu i laboratořích s 3D tiskárnami. „Máme letecké simulátory, vybavení pro řízení letového provozu i 3D tiskárny,“ říká Jan Zýka, děkan Fakulty letectví a dopravy Panevropské univerzity.
Absolventi univerzity se uplatňují po celém světě – jako piloti, dispečeři i palubní průvodčí.
Studenti: Překvapil nás přístup a atmosféra
Studenti oceňují nejen výuku, ale i prostředí a individuální přístup profesorů. „Překvapil mě individuální přístup profesorů a otevřená komunikace,“ říká Markéta Vránová, studentka marketingových komunikací. „Měl jsem strach, ale pak to všechno opadlo. Je tady strašně fajn prostředí,“ doplňuje Filip Laštovička, student letového provozu.
Když se student stane učitelem
Jaké by to asi bylo zažít jednodenní kariéru učitele? A ještě lepší je, když tuto roli zkusí studentka, která zná prostředí školy z vlastní zkušenosti. „Děkuju. Myslím, že jsme tady všichni přátelští, tak klidně, když budete mít na mě dotazy, tykejte mi. Já jsem Zuzka a pro začátek se nesnažím perfektně prezentovat,“ říká Zuzana Janečková, studentka Panevropské univerzity.
Zuzka během své „učitelské“ směny ukázala, jak studenti dokážou převzít odpovědnost a předat své znalosti. „Tahle zkušenost opravdu představuje naši filozofii – studenti si vyzkouší, jaké to je být na druhé straně a zároveň vám předvedou, kde jsou ukotveni a co umí,“ doplňuje moderátor.
Vyzkoušet si roli učitele není jednoduché, ale Zuzana se s úkolem popasovala na jedničku a ukázala, že propojení teorie a praxe na univerzitě funguje oběma směry. Více informací o přihláčce najdete zde.
