Zloděj kradl v nouzovém stavu žiletky, má si odsedět 28 měsíců. Zastal se ho Ústavní soud
Ústavní soud vyhověl stížnosti recidivisty, který kradl v době nouzového stavu. Dostal nepodmíněný trest 28 měsíců vězení. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti muže, který kradl v obchodě v době nouzového stavu. Dostal nepodmíněný trest 28 měsíců vězení ještě předtím, než praxi ukládání trestů usměrnil a zmírnil velký senát Nejvyššího soudu (NS), podle kterého se přísnější trest ukládá jen v případě souvislosti krádeže s pandemickou hrozbou.
Případem se NS zabýval ještě v době, kdy justice ukládala přísnější tresty prakticky za každou krádež v nouzovém stavu. Nyní musí soud znovu rozhodnout o mužově dovolání.
Recidivista kradl loni v květnu v supermarketu na Plzeňsku. Ukradl ze stojanu s akčním zbožím dvě balení náhradních břitů do pánského holicího strojku za 2 198 korun. Zboží schoval do batohu a prošel bez zaplacení přes pokladny, poté jej zastavil pracovník bezpečnostní agentury. Nyní má šanci na mírnější trest.
Čtěte také
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let.
Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem. Proto soudy od loňska ukládaly pachatelům jinak bagatelních krádeží v době šíření koronaviru přísnější tresty.
Přísnější tresty za malé krádeže
Nejvyšší soud ovšem letos v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisejí s pandemickou situací, třeba když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.
Správný výklad trestního zákoníku stanovil velký senát NS. Jeho postoj se následně promítá do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou i některých dalších trestních činů spáchaných od loňského jara do účinnosti pandemického zákona.
Některé starší případy se pak otevírají na základě stížností pro porušení zákona podávaných ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO).
Ústavní soudci se ztotožnili s náhledem velkého senátu NS a zkritizovali dříve zastávaný právní názor, který vedl k ukládání zpřísněných trestů i za jinak bagatelní krádeže.
„Ve svém důsledku by tento výklad znamenal, že na území ČR více než rok byla každá krádež zločinem s trestní sazbou od dvou do osmi let odnětí svobody, a to aniž by trestní sazby většiny ostatních trestných činů byly tak razantně zvýšeny,“ uvedla ústavní soudkyně Milada Tomková.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
