Živočišný průmysl, ničení životního prostředí, antibiotická rezistence, stále nové zoonózy. Nemusíme čekat na zbloudilý meteor. Svou civilizaci si zvládneme zničit sami. Zdroj: Pixabay
V současné době čelíme pandemii, která zcela jistě vzešla z takzvaného mokrého trhu v čínském městě Wu-chan. Vědci se domnívají, že koronavirus, který dnes ohrožuje naši civilizaci, pochází z netopýrů, u kterých se běžně vyskytuje. Netopýři i další divoká zvířata (a to i ta ohrožená) se na těchto trzích prodávají i zabíjejí. Právě odsud se smrtící virus rozšířil po celé planetě. V záplavě informací o počtech nově nakažených, mrtvých, ale i uzdravených, v hromadě stále nových nařízení i stresu a obav z budoucnosti však zapomínáme na to hlavní – že příčinou tohoto problému jsme my, lidé.
Nejde o první zoonózu, která nás potkala. SARS, MERS, AIDS, zika, všechny ty ptačí chřipky a prasečí mory… Jejich vznik přisuzujeme mimolidským zvířatům. Pravdou však je, že za jejich přenos na lidi si můžeme sami. Do počátku devatenáctého století představovaly infekční choroby naprostou většinu příčin úmrtí u lidí. Postupem času jsme se hromadně naučili hygienickým návykům (které dnes někteří z nás znovu objevují) a vynalezli jsme první vakcíny a léky. Díky tomu jsme tuto hrozivou statistiku srazili z více než padesáti na pár procent z počtu celkových úmrtí. Ve chvíli, kdy jsme si ale mysleli, že infekční onemocnění máme plně pod kontrolou, se začaly náhle objevovat nemoci, které jsou zmíněny na začátku odstavce. Zdálo by se, že se zjevují z ničeho nic. Že nemůžeme vědět, kde udeří příště a které zvíře bude další hrozbou.
Každý živočišný druh má "svoje" nemoci. Zdá se, že jsme na nejlepší cestě si je vyzkoušet všechny.... Zdroj: Pixabay
Tou je však jen jeden druh. Homo sapiens sapiens. Člověk moudrý. My. O tom, jakou hrozbou jsme pro ostatní živočišné druhy i celou planetu, jistě víte. My jsme však hrozbou i sami pro sebe. Víme, že zdrojem těchto závažných nemocí jsou zvířata, která jíme. Ať už jde o netopýry, slepice, prasata, cibetky, velbloudy, šimpanze či kohokoliv jiného. V návaznosti na šíření nového typu koronaviru čínské úřady dočasně zakázaly provoz mokrých trhů. Dnes je znovu obnoven. Asijským státům a jejich obyvatelům mnozí z nás vyčítají nesmyslnost chování a bezmeznou krutost k mimolidským zvířatům. Ani my se však nechováme o nic lépe. Vzpomeňte si na nedávnou epidemii prasečího moru. Nebo na ptačí chřipku, která se po třech letech znovu objevila na začátku roku.
Nejde jen o divoká zvířata. I živočišný průmysl a jeho velkochovy pro nás představují hrozbu.
Odborníci varují, že narůstající živočišná produkce s sebou přináší další hrozby pandemií. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že více než šedesát procent známých infekčních chorob pochází ze zvířat. U nových onemocnění jsou to až tři čtvrtiny! K jejich přenosu může dojít při pouhém kontaktu – při pohlazení, pokousání, poškrábání… Nicméně většina těchto onemocnění se na lidi přenese při konzumaci nakaženého zvířete.
Změny lidského chování v posledních staletích umožnily rychlejší šíření nemocí i do těch nejzazších koutů. Cestujeme po celém světě, ničíme přirozené habitaty zvířat, jiná chováme natěsnaná v klecích po tisících. K zastavení hrozby dalších onemocnění by přitom stačilo jediné: nejíst zvířata. Sílí hlasy o tom, že příroda nám teď vrací úder. Možná se zas tolik nepletou…
