Nová pandemie onemocnění COVID-19 hýbe naším světem. Na některých místech se kvůli zpomalení průmyslové výroby čistí vzduch i voda. Na jedné straně se diskutuje o dopadech konzumace jiných zvířat, na druhé pokusy na zvířatech běží na plné obrátky. Pandemie však na mimolidská zvířata dopadá i jinak.
Gorily v rezervacích v ohrožení. Už na konci března se začaly veřejnosti uzavírat první africké národní parky. Jako první byl uzavřen konžský Národní park Virunga, který je domovem celé třetiny světové populace goril horských. I rwandské parky jsou nyní uzavřeny. Do stále otevřených parků v Ugandě kvůli celosvětovým opatřením přesto příliš mnoho turistů v současnosti nejezdí. Proč? Odborníci se domnívají, že nový typ koronaviru mohou gorily od lidí chytit stejně jako například chřipku. Pro poslední populace tohoto ohroženého druhu by tak mohlo jít o katastrofu. Tím spíš, že i když parky za normálních okolností omezují volný pohyb turistů a ke gorilám není dovoleno se přiblížit na více než sedm metrů, drtivá většina turistů tato nařízení nerespektuje. V minulosti již došlo k nakažení několika goril, ale i šimpanzů od lidí. I naše „obyčejné“ nachlazení je pro ně smrtelné.
Hladovějící obyvatelé měst. Pandemie nového koronaviru a s ním spojená opatření tvrdě zasahují i do životů zvířat, která žijí v našich městech. U nás jsou to například holubi, jinde psi či opice. Zvířata, která jsou zvyklá na přítomnost lidí a jejich krmení, tak nyní hladoví. Na problém poukazuje například thajská organizace Soi Dog, která vybízí obyvatele, aby venku nechávali misky s vodou a jídlem. Další zvířeckoprávní organizace žádají o uvolnění zákazů krmení zvířat, které v mnoha městech platí, a vyzývají ke zřízení krmných stanic – některá německá města již například zrušila zákaz krmení holubů, v jiných městech jsou holubi krmeni přímo městskou policií.
Upalování netopýrů ze strachu. Peruánské úřady musí řešit několik případů upalování netopýrů v městečku Culden. Někteří obyvatelé jsou totiž mylně přesvědčeni o tom, že právě oni přenáší nový druh onemocnění. Před upálením zaživa bylo zachráněno již více než dvě stě jedinců. Všichni byli následně vypuštěni v jeskyních za městem. Úřady upozorňují, že netopýři jsou pro lidi velice užitečnými tvory, jelikož se většina z nich živí hmyzem, který naopak může šířit nemoci.
Ničení důležitých habitatů pod rouškou pandemie. Zatímco se většina světa soustředí na boj s pandemií, úřady USA povolily další rozšíření výstavby zdi hraničící s Mexikem. Povede údolími, kopci i horami, ve kterých žijí například jaguáři, medvědi či nosálové. Mnoho ze zdejších druhů nenajdete nikde jinde. Nových 175 mil zdi zamezí zdejším obyvatelům volný pohyb na místech, kde jsou zvyklí žít. Úřady navíc kvůli rozpohybování ekonomiky uvolňují pravidla, která mají chránit zdejší zvířata i životní prostředí. Na vzrůstající kritiku, že namísto stavby zdi, která ohrozí budoucnost mnoha druhů, by se měli peníze raději investovat do boje proti pandemii, však úřady nereagují.
První nakažení mezi mimolidskými zvířaty. Zřejmě nejhorší dopad pandemie však teprve začínáme objevovat. Po psech a kočkách, u nichž byla přítomnost viru prokázána, i když netrpěli žádnými příznaky, (šlo o dva psy, kteří sdíleli domácnost s nakaženým člověkem, a kočku, jejíž lidé se vrátili z výletu v Itálii) se objevil první případ nákazy u „divokého“ zvířete. Je jím jeden z tygrů v newyorské Bronx Zoo. Nadia, čtyřletá samice tygra Jacksonova, byla otestována kvůli suchému kašli, který ji trápil již od konce března. Ostatních šest velkých koček (Nadina sestra, dva tygři ussurijští a tři lvi pustinní) vykazuje příznaky, které naznačují, že i ony jsou nakaženy – kašlou a trpí nechutenstvím. Jiné druhy koček v zoo zatím podobné symptomy nevykazují. Kočky obecně se mohou nakazit kočičím typem koronaviru. Zatím sle nebylo zcela jasné, zda novým typem můžeme nakazit i jiná zvířata. Stále však platí, že není možné se nakazit od zvířat. Kromě lidoopů tak nově musí ošetřovatelé dbát zvýšených opatření i u jiných druhů.