Přestože je houbařská sezona teprve na svém začátku, záchranáři už vyjížděli k více než desítce případů otrav houbami, a to jen v Praze a okolí. Podle statistik je v Česku kvůli houbovým otravám hospitalizováno až 400 lidí ročně.
Nejčastějšími příčinami otrav je záměna jedlé houby za jedovatou. To se stalo i ultramaratonci Miloši Škorpilovi, který si spletl oblíbené masáky s jedovatými muchomůrkami. „Vnímal jsem, že se mi začínají třást ruce. Bylo to jako taková začínající kocovina,“ popisuje svou zkušenost s otravou houbami Škorpil.
Žaludeční křeče, pocení, halucinace. I to jsou následky otravy houbami. Téměř vždy za ně můžou záměny jedlých hub za jedovaté. Tou nejčastější je záměna jedlé mochomůrky růžovky, známé jako masák, za jedovatou a halucinogenní muchomůrku tygrovanou. Právě tato chyba bývá mezi českými houbaři nejčastější příčinou otravy.
Jak od sebe houby rozeznat?
Masáka přitom lze od jiné muchomůrky rozlišit poměrně snadno. Má totiž drážkování na prstenci kolem nohy houby. Ostatní muchomůrky mají prstenec hladký.
Houbaři dále zaměňují holubinku bukovku za muchomůrku zelenou. „Obě dvě mají zelený klobouk a pro lajka by se dalo říct, že jsou podobné, nicméně holubinka bukovka je jedlá houba, zatímco muchomůrka zelená je vlastně jistá smrt. Muchomůrka zelená má jednak prstýnek, jednak na bázi nohy takzvaný kalich smrti,“ popsal rozdíly mykolog Jan Borovička.
Jedovaté hřiby jsou rozeznatelné podle zbarvení. Hřib Satan se zbarvuje do ruda, hřib žlučník neboli hořčák je na první ochutnání jednoznačně hořký, tudíž nejedlý. Ty nejjedovatější houby se ale podle chuti rozeznat nedají. „Problém je totiž v tom, že některé jedovaté houby mají velmi dobrou chuť, a nemáme tak šanci poznat, že jsou jedovaté,“ říká Borovička a dodává, že to zjistíme až teprve po tom, co jedovaté houby pozřeme.
Druhá fáze otravy je intenzivnější
Otravy pak probíhají nevyzpytatelně. Prvotní příznaky mohou být zvýšený tep srdce a pocení. Ty mohou po chvíli ustoupit a člověku začne být relativně dobře. Po několika hodinách až dnech přichází druhá fáze, kdy otrava nastupuje znovu. Poté je o to intenzivnější a lidi končí i na jednotce intenzivní péče,“ popisuje průběh otravy mykolog Martin Bartůšek.
Ideální je proto zareagovat už při prvních příznacích a neprodleně vyhledat lékařskou péči. „Zhruba do hodiny je vhodné vyvolat zvracení. K tomu můžeme použít například vodu se solí,“ vysvětluje první pomoc při otravě mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová. Podle ní je také vhodné schovat zbytky jídla či odkrajky od hub pro snadnější identifikaci dané houby. „Následně je vhodné podat 5–10 tabletek živočišného uhlí,“ doplňuje Poštová.
Problémy ale člověk může mít i z jedlých hub. Například v případě babek, které se rády zapařují a posléze plesniví. Obecně platí, že co houbař nezná, to nesbírá.