Kočka (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Téměř bezbolestná, trvalá a neinvazivní. Taková by mohla být v budoucnu kastrace kočičích samic podle nové studie amerických vědců publikované v časopise Nature Communications. Stačila by k tomu jediná injekce, a odpadla by tedy nutnost podstupovat náročný chirurgický zákrok. Výzkum, provedený zatím na malém počtu zvířat, přinesl nadějné výsledky.
Na celém světě v současné době žije asi 600 milionů koček domácích. Přitom asi čtyři pětiny z nich se volně toulají přírodou – a působí tam dramatické škody.
Kočka je totiž vrcholový predátor, který je schopen ulovit obrovské množství kořisti a ve většině ekosystémů už nemá konkurenci. Jen ve Spojených státech každoročně kočky podle studie v časopisu Nature z ledna 2013 zabijí až čtyři miliardy ptáků a 22,3 miliardy savců – a samozřejmě se přitom neohlížejí na to, jestli jsou to zvířata vzácná, ohrožená, nebo dokonce chráněná.
ČTĚTE TAKÉ: Útoky kosatek u evropských břehů. Vede je mstitelka Gladis, lodě potápějí záměrně, míní vědci
Jedním z hlavních důvodů velkých kočičích škod je jejich rychlé množení. Za to zase do značné míry může neochota lidí nechat šelmy kastrovat. Hlavně u samic jde o bolestivý, drahý a náročný proces, který je navíc spojený s mnoha možnými zdravotními komplikacemi.
Kastrace v novém
Nová technika kastrace, kterou popsal tým vědců v časopise Nature Communications, je přesným opakem. Je založená na jediné injekci, jejíž obsah je vytvořený pomocí genové terapie. Na několik let mění kočky ve „vykastrované“, ale přitom nepoškozuje jejich organismus a nebrání jim v normálním způsobu života.
Zvířat ubývá mnohem rychleji, ukazuje studie. K vyhynutí směřuje až polovina druhů
Víc než polovina zvířecích druhů v současné době zažívá prudký pokles populace. Živočichů ve volné přírodě podle nového výzkumu ubývá mnohem rychleji, než ukazovaly dosavadní výzkumy. V dějinách Země proběhlo už pět masových vymírání, vždy s jinou příčinou. Teď podle řady přírodovědců zažíváme šesté, jehož důvodem není pád asteroidu ani výbuch sopky, ale člověk.
Veterináři provedli první studii jenom na malém vzorku zvířat – pro výzkum vybrali pouze devět zvířat, protože se báli, že by mohli selhat. Šest testovaných koček bylo geneticky kastrováno, zbytek tvořil takzvanou kontrolní skupinu.
Výsledky ale byly nad očekávání skvělé, uvedl spoluautor studie David Pépin, který přednáší molekulární biologii na Harvardu. Vědci proto chtějí ještě letos požádat americké regulační orgány, aby jim povolili rozsáhlejší výzkum.
A nadšení jsou i nezávislí experti, kteří se seznámili s tím, jak terapie funguje. „Je to naprosto skvělé,“ řekla deníku New York Times veterinářka Julie Levyová z Floridské univerzity, která se na výzkumu nepodílela. „Bylo by úžasné, aby pro kastraci stačilo jen poslat do terénu člověka, který by kočkám dal injekci a pak je pustil,“ doplnila.
Minulost a budoucnost zákroku
V současné době vyžaduje invazivní chirurgický zákrok při kastraci koček odstranění alespoň části jejich reprodukčních orgánů. To ale zvyšuje riziko infekce a krvácení, navíc trvá přibližně sedm až deset dní, než se kočka zotaví.
Zoufalství po výbuchu Kachovky: Reportér ukázal záchranu zvířat. Psa vysvobozovali marně
Ničivé záplavy na jižní Ukrajině dostávají do zoufalé situace tamní obyvatelstvo i zvířata. Katastrofu obrovských rozměrů zřejmě způsobila ruská armáda, která je podezřelá z úterního odpálení hráze Kachovské přehrady. Po Chersonské a Mykolajivské oblasti již několik dnů cestuje reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr. Účastnil se i plavby, při níž posádka pomohla mnoha lidem a zachránila několik zvířat, která kvůli vzedmuté hladině skončila uvězněná na střechách zaplavených domů.
„Chirurgický zákrok, zejména u divokých zvířat, je spojen s rozsáhlým stresem a vysokými náklady souvisejícími s odchytem zvířat, jejich přemístěním do chirurgického zařízení, provedením operace, držením přes noc a následným vypuštěním,“ popsala složitost tohoto procesu Aime Johnsonová z Univerzity Auburn pro odborný časopis New Scientist.
Nová terapie se podává do stehenního svalu – aplikaci tedy zvládne téměř každý. Obsahuje upravenou virovou buňku, která distribuuje genetický materiál. V něm jsou obsažené informace, jež svalovým buňkám přikážou, aby začaly vytvářet velké množství bílkoviny jménem anti-Müllerův hormon. Když její množství dosáhne přibližně pětisetnásobku normální hodnoty, přestanou v kočičím těle dozrávat a uvolňovat se vajíčka.
Dosud to byla jen teorie, výše zmíněný experiment však ukázal, že funguje také v praxi. Zatímco všechny tři kočky bez této genetické kastrace zabřezly, ani u jedné, která terapii dostala, se tak nestalo. Pro samce nebyly atraktivní, proto se s nimi odmítali pářit. U dvou koček sice ke kopulaci došlo, mláďata ale nezplodily.
Odborníci však upozorňují, že ač jsou výsledky optimistické, jsou také zatím velmi předběžné. Podle vyjádření veterinářky Daniely Chavezové z Towsonské univerzity pro web The Atlantic bude zapotřebí dalšího výzkumu s většími skupinami koček, aby se zjistilo, zda je léčba bezpečná, jak dlouho trvá a jak je skutečně účinná.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Z koček na Liberecku si neznámý tyran udělal terč. Více v reportáži:
