Záhadná nemoc postihuje především mladší ročníky. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Kanadu znepokojuje záhadná nemoc, která postihuje především mladé lidi. Jde o neurologickou chorobu, která se projevuje nespavostí, halucinacemi nebo problémy s myšlením. Oficiální počet nemocných je 48, podle zdrojů webu The Guardian jich ale může být až 150. Experti se přou, co nemoc způsobuje. Podle některých informací se však úřady chystají oznámit, že za vším stála špatná diagnostika.
Veřejnost se o nemoci poprvé dozvěděla loni na jaře poté, co do médií unikla lékařská zpráva. Experti už se jí ale zabývají více než dva roky. Desítky nemocných se objevily v kanadské provincii Nový Brunšvik. Podle zaměstnance zdravotního úřadu Vitalité Health Network, který se rozhodl promluvit pod podmínkou anonymity, případů přibývá.
Nemoc postihuje hlavně mladé lidi, kteří do té doby neměli žádné vážné zdravotní potíže. U některých pacientů vede k rychlému poklesu kognitivních funkcí a způsobuje řadu potíží – rapidní úbytek hmotnosti, nespavost, halucinace, sníženou pohyblivost či problémy při myšlení.
„Jsem opravdu znepokojen těmi případy, protože nemoc postupuje tak rychle. Bojím se o ně, dlužíme jim nějaké vysvětlení,“ popsal whistleblower pro The Guardian. Podle více zdrojů může být nemocí postiženo až 150 lidí, přestože oficiální statistika čítá 48 pacientů.
Lidé v úzkém kontaktu
Nejméně v devíti případech šlo o dva lidi v úzkém kontaktu, ale bez genetické příbuznosti, u nichž se příznaky objevily ve stejnou dobu. Odborníci proto usuzují, že nemoc může souviset s prostředím, kde žili nebo se stýkali.
V jednom případě šlo o muže, který začal pociťovat symptomy demence a ataxie (porucha koordinace pohybů). Jeho manželka, která byla zároveň jeho ošetřovatelkou, se najednou potýkala s nespavostí, úbytkem svalstva a halucinacemi. V současnosti je na tom hůř než on.
Další třicátnice musí být vyživována hadičkou a trpí nadměrným sliněním. U mladíka, který se o ni staral, odborníci nedávno také zpozorovali neurologické potíže. V jiném případě zhubla mladá maminka bez zjevné příčiny téměř 30 kilo, trpí nespavostí a halucinacemi. Snímky mozku ukázaly atrofii.
Nesprávná diagnóza?
Podle některých zdrojů se ale úřady chystají oznámit, že se případy dávaly do souvislosti kvůli špatné diagnóze. Teorie zní, že u většiny pacientů nebyli lékaři schopni diagnózu stanovit, což vedlo k seskupení takových případů. Tito lidé tak mohou trpět známou nemocí, kterou jen odborníci nedokázali odhalit. Může jít například o Alzheimerovu chorobu.
Ke stejnému závěru došly úřady u osmi případů, které končily smrtí. Pozůstalí obětí však volají po dalším prošetření. Patří mezi ně i Tim Beatty, který přišel o otce v roce 2019 krátce poté, co starší muž začal být zmatený a dezorientovaný. Beatty spolu se sestrou žádají úřady, aby nechaly ostatky jejich otce otestovat na aminokyselinu BMAA, která působí jako neurotoxin, který podle některých expertů může za nemocí stát.
V epidemické zprávě z loňského října provincie ale zároveň konstatuje, že neexistuje žádný důkaz o jídle, chování nebo prostředí, které by nemoc způsobovalo. Podle pracovníka Vitalité ovšem nejde o chorobu, která by se objevovala jen v Novém Brunšviku, jen tamní cluster poutá největší pozornost.
Závěrečnou zprávu by měl vyšetřovací tým, který sestavila provincie, zveřejnit ještě během ledna. Vyšetřování ale provázejí pochybnosti – už kvůli tomu, že provinční vláda přikázala skupině vědců, která chtěla sama nemoc prozkoumat, aby zanechala svého snažení.
