Neobvyklý úkaz se od úterního rána ukazuje na nebi nad Českem. Lidé mohou pozorovat díry v oblačnosti, kterým Světová meteorologická organizace říká Cavum, tedy otvor či dutina. Výskyt jevu zachytily satelitní snímky i webové kamery některých meteorologických stanic, podle Českého hydrometeorologického ústavu je pro jejich vznik potřeba souhra několika okolností – přispívají k tomu i prolétající letadla.
Na svém účtu na sociální síti X informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o výskytu jevu, kterému Světová meteorologická organizace říká Cavum. Jedná se o díry v oblačnosti neobvyklého tvaru, které se v některých případech lze pozorovat také přímo ze země – jednu zachytila v úterý meteorologická stanice v Ondřejově jihovýchodně od Prahy.
ČTĚTE TAKÉ: Nebeské divadlo. Vlčí úplněk se potkal s Marsem a ohromil svět
Jak ale tento fenomén vlastně vzniká? Podle ČHMÚ je potřeba souhra hned několika okolností. „V první řadě se v určité výšce s teplotou výrazně pod bodem mrazu nachází poměrně tenká vrstva oblačnosti tvořená kapičkami podchlazené vody. V tomto případě jde o oblačnou vrstvu s teplotou kolem -23 °C ve výšce lehce přes šest kilometrů,“ popsal úřad situaci na sociální síti X.
Voda pak může v podobných teplotách existovat v kapalném skupenství pouze ve formě drobných kapek, které však rychle reagují na vnější podněty a mohou okamžitě zmrznout, stojí dále ve vyjádření.
📷 Od ranních hodin jsme v některých částech Česka mohli pozorovat zajímavý úkaz v podobě děr v oblačnosti s poměrně neobvyklým vzhledem. Jde o zvláštnost oblaku pojmenovanou Světovou meteorologickou organizací jako Cavum, což je latinské označení otvoru nebo dutiny. Několik… pic.twitter.com/sKUaYdgaAL
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) January 14, 2025
Ale jakého podnětu se těmto malým kapkám vody může ve výšce šesti kilometrů dostat? Jak píše ČHMÚ, spouštěčem promrznutí mohly být v tomto případě průlety letadel. „Vzniklé ledové krystalky na sebe následně nabalují další namrzající vodní kapičky a tento dominový efekt tak ‚vyčistí‘ od vodních kapek i své okolí,“ vysvětluje ústav v příspěvku.
„Ledové částice jsou nakonec větší a těžší než původní oblačné kapičky a začnou padat dolů z oblaku v podobě viditelných pásů různě pokřivených větrem,“ dodává ČHMÚ, podle kterého je vzduch pod oblakem sušší než vzduch v oblaku samotném, což způsobí, že se utvořené ledové částečky vypaří ještě předtím, než by mohly dopadnout na Zem.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Polovinu Čech pokryje nebezpečná ledovka. Kde by si lidé měli zejména dát pozor?
