Zaměstnavatelé obvykle nejsou rádi, když se zaměstnanci navzájem svěřují s výší platu. Zdroj: Profimedia.cz
Mezi většinou českých zaměstnanců je tohle pravidlo hluboce zažité: O výši mzdy se nemluví. Alespoň ne s ostatními kolegy. A pokud dotaz přece jen padne, málokomu se chce odpovídat. Obvykle kvůli obavám, že taková informace ve firmě vyvolá nepříjemnou atmosféru. Co kdyby někdo zjistil, že bere méně než vy? Řada firem navíc svým zaměstnancům dává k podpisu dohodu o mlčenlivosti, čímž si chce pojistit, že se o výši odměny i dalších benefitech v pracovním prostředí nebudou šířit. Tím se ale obvykle pracovníci řídit nemusí, a to i za předpokladu, že ho podepíšou.
Pokud by měla na otázku, zda má zaměstnavatel právo zakázat zaměstnancům hovořit o výši své mzdy, zaznít jednoduchá odpověď, vypadala by asi takhle: Má, ale jen za vymezených podmínek, kterých není mnoho. I zaměstnanec má právo hájit své zájmy.
Dohoda o mlčenlivosti není výjimkou
Podepsat dohodu o mlčenlivosti v Česku požadují po svých pracovnících mnozí zaměstnavatelé. Ta může být součástí pracovní smlouvy, případně bývá sepsána i samostatně. V jiném případě je součástí pracovního řádu nebo vnitřních předpisů. Ať tak, či tak, zákoník práce ji za platnou považuje pouze tehdy, pokud je v oprávněném zájmu zaměstnavatele.
Oprávněný zájem zaměstnavatele
Existují podmínky, za kterých zaměstnavatel po pracovnících může mlčenlivost o platu či mzdě vyžadovat.. „Například u některých vysoce specializovaných pozic, jako jsou IT odborníci se znalostí určitého specifického know-how, kde by sdělení této informace konkurenční firmě ohrozilo podnikatelské zájmy,“ upozorňují stránky Rovná odměna. A web Právní prostor dodává další příklad: „Jako příklad, kdy by uvedená mlčenlivost ohledně mzdy či mzdových složek či jiných benefitů mohla být přípustná, lze připustit situace, kdy z určité složky odměny by mohl být patrný obrat či zisk společnosti apod., například v případě vrcholového managementu společnosti.“
Oprávněným zájmem zaměstnavatele naopak není obava, že sdílení informací o mzdách zhorší vztahy na pracovišti. V tomto případě zájem zaměstnanců na ochraně jejich práv převažuje. Stejně tak má zaměstnavatel povinnost se s případnými stížnostmi vypořádat.
O svém platu mluvit smíte i s kolegy
Většina právníků se shoduje: O svém platu zaměstnanci v drtivé většině mluvit mohou. Smějí si říct přesnou výšku mzdy i případných bonusů.
Zákoník práce jasně udává, že v opačném případě zaměstnavatel obvykle překračuje zákonnou mez. „Srovnávání výše mzdy/platu je jedním ze způsobů, kterým zaměstnanci mohou zjistit, zda jejich zaměstnavatel dodržuje pravidlo „za stejnou práci stejná odměna“. Zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance a spravedlivé odměňování patří přitom mezi základní zásady pracovního práva a vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek,“ píše web Právní prostor. A zároveň upozorňuje na případ, kdy by zaměstnavatel vyžadoval úplnou mlčenlivost, tedy nejen na pracovišti. „Tímto způsobem by zaměstnavatel neúměrně zasáhl do práv (i do povinností) zaměstnance – ten by například nemohl bance sdělit výši mzdy za účelem získání hypotéky, sdělit výši mzdy svému partnerovi nebo partnerce (zásah do soukromého života) nebo sdělit výši mzdy soudu kvůli stanovení výživného.“
Když dohodu o mlčenlivosti podepsat nechcete
Zaměstnavatel by vás neměl nutit. Pokud vám ji nadřízený předá k podpisu jako součást pracovní smlouvy nebo i zvlášť, máte právo bez následků odmítnout. To samé platí pro případný trest za porušení dohody o mlčenlivosti, pokud se ani v jednom z případů nejedná o některý z oprávněných zájmů zaměstnavatele.
Jestliže zaměstnavatel mlčenlivost požaduje, zatímco pracovník je přesvědčen, že na ni nemá nárok, může požádat o radu zkušeného právníka, který mu poradí v konkrétní situaci. A pokud i společně dojdou k závěru, že je požadavek nezákonný, může se obrátit na Inspektorát práce, který situaci prověří.
