Poslední bitva druhé světové války v Evropě se odehrála ve Slivici u Milína na Příbramsku 11. a 12. května 1945, tedy tři dny po německé kapitulaci. Vyprovokoval ji fanatický německý generál jednotek SS Carl von Pückler-Burghaus, který se odmítl vzdát Rudé armádě.
Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic.
Na Příbramsku se na konci války kolem silnice z Prahy do Strakonic nashromáždilo velké množství německých jednotek, ale i prchajících protektorátních úředníků, německých civilistů a příslušníků Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova. Objevily se zde i dobře vyzbrojené jednotky SS pod vedením velitele Waffen-SS Pücklera-Burghause, který již dříve odmítl respektovat kapitulaci, kterou 8. května v Praze německý generál Rudolf Toussaint složil do rukou velitele povstání generála Karla Kutlvašra. Ustupující Němci se snažili dostat do amerického zajetí a často terorizovali místní obyvatelstvo.
Jelikož ústupová cesta byla neprůchodná, rozhodl se fanatický nacista Pückler-Burghaus vybudovat u Slivice obranné postavení, které tvořily tři linie těžké techniky včetně tanků a minometů a přes 6 000 vojáků SS. Proti této přesile se postavili příslušníci partyzánské skupiny Smrt fašismu a revolučních gard z Příbrami a okolí, neměli však šanci na úspěch. Skupinu partyzánů, která se údajně dala oklamat bílým praporem, Němci postříleli.
Německý odpor zlomili až příslušníci několika sovětských jednotek. Po průzkumu terénu zahájily 11. května odpoledne útok na postavení Němců pomocí děl a kaťuší. Do boje zasáhly i tanky. Poslední výstřely údajně padly 12. května ve 03:00. Na straně partyzánů a rudoarmějců zahynulo asi 60 bojovníků.
Pückler-Burghaus podepsal kapitulaci v noci 12. května v rakovickém mlýně v Čimicích. Poté spáchal sebevraždu.