Otevření Hormuzského průlivu nebo Tchaj-wan? Trump měl v Číně jiné plány, úspěšně dopadl jediný
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trumpova cesta do Číny: Šlo hlavně o byznys
Boeing dotáhl polovičatou dohodu
Rozpačité vystoupení Nvidie
Čína stráží vzácné zeminy
Když Donald Trump v minulém týdnu navštívil Čínu, většina světa čekala na rozuzlení v otázce války na Blízkém východě nebo nějakou velkou politickou dohodu. Jenže americká delegace letěla do Pekingu především za byznysem. Klíčové dohody se měly točit kolem letadel nebo AI čipů. Skončily ale na půl cesty, píše CNBC.
Trumpova pompézní návštěva Číny nakonec i přes řadu velkých gest nepřinesla zásadní politickou dohodu. A možná ani od začátku nemělo jít o Hormuzský průliv nebo Tchaj-wan. Trumpova delegace se totiž neskládala jen z politiků, ale také šéfů předních amerických firem, kteří chtěli s Čínou uzavřít snové zakázky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spadnou USA do Thúkydidovy pasti? Peking varoval Trumpa před možným konfliktem obou velmocí
Nechyběl Elon Musk, ředitel SpaceX a Tesly, nebo třeba Tim Cook, končící velitel Applu. Primárně se ale byznysové jednání točilo kolem Boeingu, Nvidie a vzácných zemin.
Čtěte také
V kontextu Boeingu byl míč pochopitelně na straně Američanů. Výrobce letadel chtěl před mítinkem docílit toho, že prodá do Číny alespoň 500 strojů a přislíbí dalších 200. Agentura Reuters však upozornila, že těchto ambiciózních cílů se nepodařilo dosáhnout.
Čínská strana kývla pouze na nákup 200 letadel. S tím, že pokud bude spolupráce fungovat, může se objednávka zvednout až na 750 strojů. Primárně má jít o modely Boeing 777 a 737. Zakázka vyjde zhruba na 19 miliard dolarů (400 miliard korun), pokud si Čína neobjedná zmíněné stroje navíc.
Zatímco Trump dohodu formuloval před médii jako úspěch, v Boeingu zavládlo spíše zklamání. Cena akcií okamžitě po oznámení osekané dohody klesla o čtyři procenta.
Ani Nvidia úspěch neslaví
Ještě větším fiaskem skončila byznysová linka kolem čipového giganta Nvidie, aktuálně nejhodnotnější společnosti světa. Ona už celá účast Jensena Huanga, šéfa Nvidie, začala podivně.
Čtěte také
Web CNBC zprvu spekuloval o tom, že se Huang vůbec k americké výpravě nepřipojí. Po mediálním pozdvižení ale Trumpova administrativa informovala, že zástupce Nvidie do Číny poletí. Dost možná k Huangově dopsání došlo skutečně na poslední chvíli. Air Force One ho musel vyzvedávat na Aljašce.
Původní peripetie se pak překlopily i v krizi přímo v Číně. I když Huang prokazatelně s čínskou stranou mluvil, nedohodl se na vůbec žádném exportu čipů.
Aby se Nvidia udržela na čele pelotonu výrobců AI čipů, je pro ni přitom čínské odbytiště klíčové, přestože americká strana stále řeší obavy z krádeže technologií ze strany asijského hráče. Čínské společnosti se však čím dál více opírají o domácí čipy od firmy Huawei, píše web The New York Times.
„Navzdory možnému politickému odporu na domácí půdě Reuters ve čtvrtek s odvoláním na tři osoby obeznámené s touto záležitostí informovala, že Washington schválil prodej čipů H200 pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia několika významným čínským technologickým firmám,“ uvedla agentura.
Američané usilují o vzácné zeminy
Úspěšně tak paradoxně dopadla jen diskuze ohledně vzácných zemin, při které byl míč na straně Pekingu. Čína je globálním dodavatelem těchto 17 prvků, které jsou klíčové třeba při výrobě elektroaut, laserů nebo letadel.
Čtěte také
Když Trump loni zaklekl Čínu cly, Peking odpověděl právě omezením exportu vzácných zemin. Následně došlo k obchodnímu příměří a Čína zase vývoz prvků postupně navyšuje. Jednání o pokračujícím exportu vzácných zemin bude zřejmě pokračovat v září, kdy do Spojených států pro změnu zamíří čínský prezident Si Ťin-pching.
PODÍVEJTE SE: Velká gesta, žádné dohody. Co přinesla Trumpova návštěva Číny?
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
