Domů Rudá armáda

Rudá armáda

Výpis příspěvků ke štítku „Rudá armáda“

Černá kronika SSSR: Válka se sviněmi. Trestanci se zabíjeli noži, tyčemi i holýma rukama

Druhá světová válka skončila, na Rudém náměstí pochodovaly vítězné jednotky Rudé armády, ale za ostnatými dráty pracovních táborů se schylovalo k dalšímu konfliktu, při kterém opět měla téct krev. Česky bychom mu mohli říkat „válka se sviněmi“, i když ruský originál byl ještě o něco drsnější. Trvala deset let, měla tisíce mrtvých a trestanci se v ní zabíjeli noži, tyčemi nebo holýma rukama. Jako ve spoustě jiných válek, které mezi sebou vedou „civilizované“ národy, i tady šlo o moc a kontrolu nad zdroji. Jedna skupina vězňů bojovala s druhou o to, kdo bude pánem tábora.

Komik Felix Holzmann sloužil u nacistického námořnictva. Rudá armáda ho zajala v Lotyšsku

Ústeckým historikům se podařilo získat dosud neznámé dokumenty o válečné minulosti komika Felixe Holzmanna. Sloužil jako voják u nacistického námořnictva, narukovat musel jako příslušník německé národnosti. Z vojenské karty historici zjistili, že nepatřil k těm, kteří by šli bojovat za říši s nadšením, označen byl za nevhodného k povýšení. O konci války se dozvěděl v Lotyšsku, kde ho sovětská armáda zajala a poslala na Sibiř. Novinářům to v pátek řekl vedoucí historického oddělení ústeckého muzea Martin Krsek.

Do Česka papež nepřijel. Na Slovensku viděl romské ghetto a odsoudil násilí rudoarmějců

I když dostal několik pozvání, návštěvu Česka papež František nestihl. V září 2021 ale spatřil Slovensko, a to i jeho odvrácenou tvář. V romském ghettu na sídlišti Luník IX v Košicích odsoudil segregaci tamní minority: „Příliš často jste byli předmětem předsudků a nemilosrdných soudů, diskriminačních stereotypů, hanlivých slov a gest.“ Slovákům vyčetl i holocaust, na kterém se aktivně podíleli, ale kritizoval i sexuální násilí Rudé armády při osvobozování Československa v roce 1945.

Poslední voják wehrmachtu z Česka Josef Bialas zahynul kvůli požáru. Bylo mu 97 let

CNN Prima NEWS sledovala osudy Josefa Bialase (1927-2025) z Hlučína téměř pět let. S veteránem jsme se měli znovu potkat počátkem května, v té době už ale bude odpočívat na místním hřbitově. „Byl to poslední veterán wehrmachtu minimálně na Hlučínsku, což je specifický region, kde všichni muži v branném věku museli narukovat do německé armády. Po válce zde ale prakticky nedošlo k odsunu,“ vysvětluje historik Jiří Neminář. A zřejmě šlo i o posledního veterána německé armády s trvalým bydlištěm na území dnešního Česka. „Je mi líto, jak zemřel. Nedávno přišel o psa, a pak mu v noci shoří barák,“ přemítá historik.

REPORTÁŽ: Příští rok mu bude 100. Staví si koloběžku a líčí, jak rudoarmějci stříleli sousedy

Rudoarmějci mu v dubnu 1945 vzali náramkové hodinky, ale mohli ho i zastřelit. „Odbouchli třeba bráchu a mámu mého dobrého kamaráda Ládi Mazánka,“ vypráví Erich Veselý z Brna-Jundrova, kterému příští rok bude 100 let. „Nic dobrýho z nich nebude. Přesně tohle prohlásil otec, když se v naší ulici objevili první ruští vojáci,“ pokračuje vitální pamětník. A nic dobrého z toho opravdu nebylo, stejně jako když Rusové roku 2022 vtrhli na Ukrajinu. „Rodiče museli rudoarmějcům vyklidit ložnici a oni si k nám přivezli holky,“ vzpomíná Veselý v rodném domě. Ta děvčata se osvoboditelům asi nepodvolovala dobrovolně. „Na osvobození nemám dobré vzpomínky,“ shrnuje starousedlík a elektromechanik, který je stále aktivní. „Dokončuji koloběžku,“ ukazuje.

Z nacistické lodi snů hrob pro 9400 lidí. Sovětský kapitán ani netušil, co poslal ke dnu

Nacistická chlouba, vlajková loď „flotily míru“ – obrovský parník Wilhelm Gustloff, se měla před 80 lety stát útočištěm pro více než 10 tisíc lidí, převážně žen a dětí, kteří prchali z polské Gdyně před postupující Rudou armádou. Jenže i kvůli tragickým chybám německých důstojníků našlo na 9 400 uprchlíků po zásahu sovětskými torpédy svou smrt v ledových vodách Baltského moře. Zkáza lodi Wilhelm Gustloff je největší námořní katastrofou všech dob – počtem obětí překonala legendární ztroskotání Titaniku zhruba šestkrát.

Pryč z nacistického pekla! Z Osvětimi se povedlo utéct 144 lidem, nejslavnější byli dva Slováci

Před 80 roky sovětská armáda osvobodila vyhlazovací tábor Osvětim. V obávané „továrně na smrt“ zahynulo téměř 1,5 milionu lidí, našli se však i vězni, jimž se z děsivého pekla povedlo utéct. Zpětně víme o 144 úspěšných uprchlících, dalších 327 bylo při svém pokusu chyceno a o 331 nejsou žádné informace. K osvětimským útěkům patří spousta pozoruhodných příběhů.