Rudá armáda

Nezpochybňuji zrůdnost nacismu, zločiny německé armády, natož 140 tisíc obětí mezi rudoarmějci, kteří zahynuli při osvobozování Československa. Ruská armáda ale v květnu 1945 nepřinesla jen mír. Znásilnila tisíce českých žen, celé rodiny odvlekla na Sibiř, kradla a zaváděla zde sovětské pořádky.

Pole i lesy v okolí Osoblahy, Opavy nebo Hrabyně jsou dosud napité krví a nadité ocelí z válečné munice. Tady se v březnu a dubnu 1945 válčilo o každý metr v takzvané Ostravské operaci, která byla jedinou velkou bitvou II. světové války na území dnešního Česka. A utkalo se v ní přes 400 tisíc vojáků.

Sedmdesáté šesté výročí od začátku varšavského povstání dnes připomněla minuta mlčení. Historici odhadují, že během něj zemřelo 120 až 200 tisíc lidí. Brutalitou během něj šokovali nejen Němci, kteří vraždili téměř kohokoliv, ale i Rusové, kteří masakru přihlíželi. Milionové město bylo v podstatě srovnáno se zemí.

Násilnosti vojáků Rudé armády na ženách z května 1945 jsou pořád téměř tabu. I když se jich na území dnešní České republiky odehrálo bezpočet, historici se tématu spíš vyhýbají a rodiny obětí o něm nerady mluví. „Ruští vojáci hromadně znásilnili moji babičku Hedviku, která způsobeným zraněním podlehla. Táta se mi ale s jejím příběhem svěřil teprve nedávno,“ vypráví pro CNN Prima NEWS dvaapadesátiletý učitel Milan Krupa. Následující reportáž připomíná pět událostí spojených s násilnostmi rudoarmějců vůči ženám.

Poslední bitva druhé světové války v Evropě se odehrála ve Slivici u Milína na Příbramsku 11. a 12. května 1945, tedy tři dny po německé kapitulaci. Vyprovokoval ji fanatický německý generál jednotek SS Carl von Pückler-Burghaus, který se odmítl vzdát Rudé armádě.

Váleční fotografové na všech stranách konfliktu pořídili desetitisíce fotografií z bojů i devastovaného zázemí. Konec války oslavovali všichni lidé, ne všichni vojáci ale složili hned zbraně.

Konec druhé světové války v Evropě zastihl vojáky armád na obou stranách konfliktu roztroušené od severního Norska až po řecké ostrovy. A platilo to i pro československé vojáky bojující v zahraničí.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, jenž trestá odstranění nebo poškození hrobů či památek symbolizujících činy sovětských vojáků za druhé světové války.