Rudá armáda

Začátkem týdne neznámý pachatel poškodil sochu vojáka Rudé armády v Litoměřicích. Rudoarmějec byl potřísněn červenou barvou a nově se postavil na podstavec připomínající pračku. Není pochyb, že jde o narážku na běsnění ruské armády na Ukrajině. Okupanti kromě vraždění lidí v zemi často také rabují. Incident v Jiráskových sadech zaznamenala některá ukrajinská i další média. I když jde o vandalismus, Češi sklízejí pochvalu za specifický smysl pro humor a vynalézavost.

Odvážné přistání Mathiase Rusta bylo rok po černobylské tragédii dalším hřebíkem do rakve Sovětského svazu. Pozdější životní osudy rodáka z německého Šlesvicka-Holštýnska ukázaly na jeho dobrodružnou povahu a značně nekonformní přístup k životu. Jeho čin z období studené války nicméně vstoupil do dějin.

После истребления украинцев в Буче, Ирпене и Мариуполе в зарубежных СМИ также появилась информация о том, как русские обращались с собственными солдатами. После того, как украинская армия отвоевала значительную часть территории вокруг Киева и Харькова, это еще одно свидетельство того, на что способна российская армия. Журналист Владимир Золкин получил свидетельства пятерых российских солдат, которые рассказали, как агрессор поступал со своими ранеными.

Po masakrech Ukrajinců v Buči, Irpini nebo Mariupolu se v zahraničních médiích objevily informace také o tom, jak Rusové nakládají s vlastními vojáky. Poté, co ukrajinská armáda znovu dobyla podstatnou část území kolem Kyjeva a Charkova, jde o další svědectví toho, čeho je ruská armáda schopna. Novinář Volodymyr Zolkin získal svědectví pěti ruských vojáků, kteří prozradili, jak agresor nakládá s vlastními raněnými.

Fasády zámků jsou tam pořád zjizvené dírami po ruských a německých kulkách anebo dělostřelecké munici. V jižním Polsku jako by ještě neskončila druhá světová válka, její stopy jsou patrné už kousek za česko-polskou hranicí. „Je to smutné, ještě jsme neopravili, co bylo zničeno v roce 1945, a u sousedů na Ukrajině už Rusové opět ničí celá města,“ stýská si starousedlík Gerhard Wieder u ruin zámku v polské obci Tworków. Kilometr od českých hranic.

Změní válka na Ukrajině konečně postoj české společnosti k válečným zločinům rudoarmějců, které byly spáchány na jaře 1945 při osvobozování Československa? Zatím tohle téma otvírali spíše publicisté, na zásadní monografii z pera oficiálních historiků se marně čeká již od sametové revoluce.

Zimní válka mezi Sovětským svazem a Finskem proběhla před více než 80 lety, přesto v ní lze pozorovat řadu paralel se současnou ruskou agresí na Ukrajině. Sověti plánovali dobýt Finsko do dvou týdnů a jediné, čeho se obávali, bylo, aby vojáci omylem nepřekročili švédské hranice. Velmi špatně vyzbrojené Finsko se však velmi efektivně bránilo a sovětskou Rudou armádu zesměšnilo.

V posledních dnech vyvolal kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka velkou nevoli svým komentářem, že i ruští vojáci znásilňující ženy na Ukrajině jsou vlastně oběťmi. K jeho slovům se v Partii Terezie Tománkové vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Kardinál podle něj asi použil nešťastnou formulaci. Znásilnění podle hlavy státu nelze nijak ospravedlnit. Kromě toho Zeman připomněl, že Rudá armáda za druhé světové války některé své vojáky, kteří znásilňovali ženy, zastřelila.

V ukrajinském městě Charkov byla stržena busta sovětského vojenského velitele a hrdiny druhé světové války maršála Georgije Žukova. Informoval o tom zpravodajský web BBC News.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil čistku mezi armádními generály a členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Podle něj se zatýká i v ruské tajné službě (FSB).

Josef Mašín ml. napsal spolu s bratrem Ctiradem a Milanem Paumerem jeden z nejfantastičtějších příběhů Studené války. V roce 1953 se přes NDR prostříleli na Západ, byť je nahánělo 20 tisíc policistů, pohraničníků a vojáků Rudé armády. Teď je Mašínovi přesně 90 let a jeho dávné činy stále jitří emoce. Zatímco někteří mu spílají do vrahů, publicista Vladimír Mertlík ho má za hrdinu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, že syn slavného protinacistického odbojáře se jen statečně postavil režimu vyznačujícímu se středověkou krutostí.

Ukrajince nejspíš čeká další nepříjemné déja vu. Vladimir Putin se v rámci svého dlouhodobého projektu „back to the USSR“ nehodlá na nic ohlížet a proklamace západních politiků o podpoře Ukrajiny ho jen těžko zastaví.