Zavřu klíče do lednice a hledá celá rodina, říká Jitka. Testy paměti v lékárně odhalí počátky nemoci

Podle odborníků Alzheimerova choroba může trvat třeba i 30 let, a přitom se nemusí vůbec projevit. Varovnými příznaky jsou nejen ztráta paměti, ale například i orientace, poruchy vnímání a učení se nových věcí, roztržitost, nerozhodnost, anebo třeba i problémy s řečí, soustředění se na více věcí najednou. Ale uspěchaná doba může na druhou stranu za to, že nějaké to zapomínání je vlastně normální. „Co si nenapíšu, tak už si těžko vzpomínám, ale poslední dobou si zapomínám najít i ten papírek, kam jsem si to všechno zaznamenala,“ vypráví svůj příběh paní Jitka a pokračuje: „Zapomenu si klíče a hledám klíče, to je asi běžné. Jenže mně se stává, že je zavřu třeba v lednici a pak už celá rodina hledáme, a nejsme schopni je najít. A to byl pro mě asi ten okamžik, kdy jsem si řekla, musím se o to zajímat víc.“

Paní Jitka se necítila na to, aby se nechávala vyšetřovat, protože nevěděla, co přesně to obnáší. Našla si ale způsob, jak si ověřit svoji paměť – nezávislé testy v lékárně. „Můžete se na ně nejen objednat přes internet, ale také se na ně zeptat přímo v lékárně. Lékárníci vám je mohou i sami nabídnout,“ popisuje pacientka.

Testování probíhá pomocí krátkých, jednoduchých úkolů, které hodnotí krátkodobou i dlouhodobou paměť. Je to soubor různých otázek a celý proces konzultace trvá přibližně hodinu.

Demencí netrpí jen senioři

Nějakou formou demence v Česku trpí zhruba 150 000 lidí, z toho s Alzheimerovou chorobou kolem 100 000 lidí a v roce 2030 by to mělo být 174 000. Hlavní příčinou je stárnutí populace. Choroba se přitom čím dál častěji netýká jen starších. Problémy s pamětí se začínají stále více objevovat u mladších pacientů okolo čtyřicítky. Tím důvodem je pravděpodobně pracovní přetížení, rychlá digitální doba a to, že mozek je všeobecně více závislý na technologiích.

Nemoc podle odborníků postihuje častěji ženy než muže. Přitom nemoc nelze úplně vyléčit jen včasnou diagnostikou, lze tím ale oddálit její nástup a prodloužit tím samostatnost pacienta. S tím souhlasí i paní Jitka. „Jsem ráda, že jsem přišla, protože opravdu to není normální, musím s tím začít něco dělat. Paní lékárnice říkala, že když to začnu řešit teď včas, tak to bude mnohem schůdnější a nezhorší se mi můj stav,“ říká paní Jitka v Centru prevence s poradenstvím BENU.

Program BENU zaměřený na paměť

Testování paměti v lékárnách se stává stále populárnějším nástrojem pro včasné odhalení problémů souvisejících s kognitivními funkcemi. Tento koncept vznikl jako součást snahy o zlepšení prevence a dostupnosti základních zdravotních služeb přímo v místě, které je snadno dostupné všem – v lékárnách. Generální ředitel sítě lékáren BENU a společnosti společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod s.r.o., Petr Doležal vysvětluje, jak tento projekt vznikl a jakých výsledků už dosáhl: „Inspiraci jsme čerpali v zahraničí. Před několika lety, když jsme se rozhodovali, na co se zaměříme, rozhodli jsme se pro poskytování doplňkových zdravotnických služeb. Screening a konzultace nám umožňují odhalovat nemoci včas, což je pro celý zdravotní systém levnější a pro pacienty příjemnější, protože mohou začít s léčbou mnohem dříve. Díval jsem se na statistiky našeho testování paměti, které jsme spustili ještě před pandemií, v roce 2019. Do dnešního dne tuto možnost využilo 6 000 pacientů,“ říká Petr Doležal a doplňuje:

„Bohužel jsme zjistili, že zhruba 20 % z nich má skutečně problémy s pamětí. V případech, kdy je to možné, spolupracujeme s neurology a odesíláme pacienty na další odborné vyšetření. Zpětná vazba od odborníků potvrzuje, že se nám podařilo včas odhalit řadu případů, které by jinak zůstaly nerozpoznané."

Lékárny BENU nabízí řadu preventivních programů

Kromě testování paměti nabízí lékárny BENU celou řadu preventivních programů, které mají za cíl zlepšit zdraví populace a předcházet různým civilizačním onemocněním. Generální ředitel Petr Doležal vysvětluje, jaké další programy jsou k dispozici a které z nich si mezi zákazníky získaly největší oblibu: „Testování paměti není jediným preventivním programem, který nabízíme. Ve spolupráci s našimi lékárníky se zaměřujeme například na astmatiky, kde jim pomáháme správně používat inhalátory. Častým problémem při léčbě astmatu je totiž nesprávné dávkování nebo špatná aplikace léků. Kromě toho nabízíme programy pro odvykání kouření, jednoduché screeningy hladiny cukru a cholesterolu v krvi,“ vyjmenovává generální ředitel v pořadu Co na to vaše zdraví.

Velkou pozornost v BENU věnují také obezitě, protože tento problém postihuje velkou část populace. Až 80 % dospělých trpí nadváhou nebo obezitou, což způsobuje řadu dalších zdravotních komplikací. Civilizační choroby jsou často důsledkem nezdravého životního stylu – nedostatku pohybu, špatné stravy, nedostatku vitamínů nebo pobytu na slunci. „Naším cílem je prostřednictvím těchto doplňkových služeb pomáhat pacientům zůstat zdraví. Samoléčba je také jedním z témat, která se k nám často vrací i z parlamentu. Ročně investujeme 7 000 hodin našich lékárníků do těchto preventivních aktivit, aniž bychom vyžadovali úhradu od pojišťoven, což je poměrně velká investice,“ vysvětluje generální ředitel sítě lékáren BENU a společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod Petr Doležal.

Snadnější přístup k lékům díky aplikaci

V lékárnách BENU jsou lékárníci připraveni pomoci pacientům i v případě, že nemohou sehnat konkrétní lék. Generální ředitel Petr Doležal vysvětluje, jak lékárny řeší výpadky léků a jak mohou pacientům pomoci: „Téma nedostupnosti léků je velmi aktuální, zejména od pandemie Covid-19. Díky globálním výpadkům ve výrobě a distribuci, nejen v Evropě, se tento problém stále vrací. Naši lékárníci úzce spolupracují s lékaři, protože většina léků má nějakou náhradu (substituci), pokud je originální lék dlouhodobě nedostupný,“ říká Petr Doležal. Pokud jde o krátkodobé logistické nebo distribuční problémy v rámci České republiky, snaží se pacientům pomoci i jinak. Například prostřednictvím speciální aplikace si pacienti mohou jednoduše naskenovat recept, zjistit dostupnost léku v lékárnách v okolí a lék si rezervovat. Do dvou hodin je pak možné si ho vyzvednout. Tímto způsobem se snaží v lékárnách BENU usnadnit přístup k lékům.

Léky lze objednat také z pohodlí domova. Aplikace umožňuje objednání volně prodejných léků, tedy těch, které nejsou hrazeny z pojištění. U receptových léků je možné si je zatím pouze rezervovat – buď telefonicky, nebo po naskenování QR kódu z receptu. Přímé online objednávání receptových léků zatím legislativa neumožňuje. Tento způsob výdeje se již několik let snaží projít legislativním procesem, ale stále se nedaří zajistit dostatečnou bezpečnost výdeje, zejména v otázkách minimální dispenzační péče. „Na nedávné debatě v parlamentu, které jsem se účastnil, to nevypadalo, že by se tato otázka posunula vpřed, takže možná to bude záležitostí příští vlády,“ uzavírá téma generální ředitel sítě lékáren BENU a společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod Petr Doležal.

Zásilkový prodej léků na předpis vyvolává skepsi

V lékárnách BENU mají lékárníci povinnost nahlížet do lékového záznamu pacienta, což jim umožňuje vidět, jaké léky byly předepsány až rok zpětně, a od jakého lékaře. To významně zlepšuje jejich schopnost monitorovat možné interakce mezi léky a poskytovat pacientům lepší péči. Generální ředitel Petr Doležal vysvětluje, jak tato praxe funguje a jak lékárny nakládají s prošlými léky: „Lékárníci mají možnost nahlížet do lékového záznamu pacienta až rok zpátky, takže vidí, který lékař předepsal jaký lék, což nám umožňuje sledovat případné lékové interakce. Máme také software, který lékárníkům v tomto ohledu pomáhá. Kromě toho sbíráme prošlé léky od pacientů, které jsou následně správně zlikvidovány, aby se zabránilo jejich vyhazování do odpadků a znečišťování životního prostředí,“ vysvětluje generální ředitel.

Hodně se diskutuje o tom, že lékárníci nejsou příliš nakloněni zásilkovému prodeji léků na předpis. Důvodem je obava, že by při tom chyběla osobní interakce mezi lékárníkem a pacientem, kdy lékárník poskytuje důležité informace o dávkování, interakcích a nežádoucích účincích. „Právě tato osobní interakce je velmi důležitá pro bezpečné a efektivní užívání léků, a proto mnoho lékárníků vůči zásilkovému prodeji léků na předpis vyjadřuje určitou skepsi,“ doplňuje Petr Doležal.

Lékárny BENU mají speciální programy, které usnadňují seniorům přístup k lékům, a Petr Doležal vysvětluje, jak to funguje a jaká jsou další opatření pro tuto skupinu pacientů: „Jednou z možností je rezervace léků, kterou jsem již zmínil. Zkušenost ukazuje, že naši zákazníci, zejména senioři, tuto službu často využívají. V menších městech navíc lékárníci někdy osobně pomáhají svým pacientům – pokud senior nemůže dojít do lékárny sám, lékárník ví, že je to kvůli zdravotním omezením, a snaží se najít řešení, například rezervuje lék a čeká, až ho vyzvedne někdo jiný, třeba rodinný příslušník nebo soused,“ odpovídá generální ředitel a závěrem zmiňuje plány do budoucna pro lékárny BENU: „Naším cílem vždy bylo nesoutěžit cenou, ale nabízet služby, a já věřím, že to je to, co pacienti ocení. V České republice máme průměrný věk praktických lékařů kolem 60 let a pediatrů dokonce 64, takže těch 7 000 lékárníků, které máme v terénu, může výrazně pomoci s péčí o pacienty.“

„Věřím, že naši lékárníci jsou na to dobře připraveni. Když získáváme nové absolventy z vysokých škol, je to právě možnost poskytovat komplexní služby, která je k nám přitahuje a motivuje.“

Veškeré informace o preventivních programech v Centru prevence s poradenstvím BENU najdete zde: https://www.benuprevence.cz.