Přelomový objev v boji proti HIV hlásí vědci z Amsterdamské univerzity, kterým se za pomoci techniky genových úprav CRISPR podařilo odstranit virus z infikovaných buněk. Výzkum je sice podle odborníků teprve v počáteční fázi, ale výzkumníci již nyní hovoří o několika úspěšných testech. Začátkem týdne o tom informovala BBC.
Tým Amsterdamské univerzity v Nizozemsku představil shrnutí svých prvních výsledků zaměřených na boj proti HIV u příležitosti kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, který se uskuteční koncem dubna v Barceloně, píše o tom BBC. Vědci zdůrazňují, že jejich práce je zatím pouze „důkazem konceptu“, a proto se v dohledné době lékem na HIV nestane. S tím souhlasí i docent v oboru kmenových buněk na Nottinghamské univerzitě James Dixon, podle něhož je potřeba ještě prověřit všechny výsledky. „Bude zapotřebí mnohem více práce, abychom prokázali, že výsledky v těchto buněčných testech mohou pro budoucí terapii probíhat v celém těle,“ cituje ho zpravodajský web NDTV.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Diagnóza rakoviny prsu šokovala slavnou moderátorku. Nenašla jsem bulku, diví se Stormová
Odstranit HIV ze všech buněk, které mohou virus v těle ukrývat, je nesmírně náročné také podle doktora a odborníka na virologii Jonathana Stoyea. „Obavy vzbuzují i necílové účinky léčby s možnými dlouhodobými vedlejšími účinky,“ řekl. „Zdá se proto pravděpodobné, že uplyne několik let, než se taková léčba stane rutinní,“ konstatoval Stove.
Technologie úpravy genů CRISPR, za kterou její autorky Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová obdržely v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii, funguje jako pomyslné nůžky, avšak na molekulární úrovni. Metoda stříhá DNA tak, že chybné části zcela odstraní. Vědci doufají, že nakonec bude možné zbavit tělo viru úplně. K ověření bezpečnosti a účinnosti metody ovšem podle BBC stále zbývá mnoho práce.
Koblížek: Počty nemocných tuberkulózou v Česku zvyšují váleční migranti. Nastínil nutné kroky
Za nárůstem nemocných s tuberkulózou v Česku stojí válečné konflikty a s tím související migrace. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Podle něj i epidemiologa Romana Prymuly jde o zdvižený prst a musíme se připravit na všechno.
O použití CRISPR proti nemoci se pokoušejí i další vědci. Například společnost Excision BioTherapeutics oznámila, že po téměř roce nemají tři dobrovolníci žádné závažné vedlejší účinky. V říjnu loňského roku o tom informoval univerzitní zpravodaj MIT Technology Review.
Skrytý virus
HIV infikuje a napadá buňky imunitního systému. Využívá jejich vlastní mechanismy k vytváření svých kopií. Stávající léky dokážou virus zastavit, ale ne odstranit. Většina lidí s touto nemocí potřebuje celoživotní (antiretrovirovou) léčbu. Pokud přestanou tyto léky užívat, může virus znovu způsobit problémy.
Několik vzácných případů bylo již v minulosti zřejmě zcela „vyléčeno“ poté, co intenzivní léčba rakoviny zlikvidovala část jejich infikovaných buněk. Tento postup však nikdy nebyl doporučený čistě k léčbě HIV.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Jak se testovat na černý kašel, podívejte se na video