Onkologická onemocnění dnes patří mezi stále častější diagnózy, které ovlivňují životy mnoha lidí. Přesto pokroky v moderní medicíně a technologie nabízejí pacientům nejen efektivnější léčebné možnosti, ale i naději na lepší budoucnost. Příběh paní Hany, která čelila nečekaným zdravotním komplikacím a postupně prošla náročnou cestou k diagnóze a léčbě, zdůrazňuje význam včasné diagnostiky, dostupnosti inovativních metod a především důvěry v lékařský tým. Tento příběh je připomínkou, že ani v těžkých situacích není člověk sám – díky pokroku v medicíně a podpoře odborníků může každý pacient čelit výzvám s novou nadějí a odvahou.
Pro pacienty, jako je Hana, se klíčem k úspěchu stává nejen špičková péče, ale i individuální přístup, který zohledňuje fyzické i psychické potřeby během léčby. Na příkladu Hany můžeme vidět, jak propojení lidského přístupu, pokročilé diagnostiky a moderních terapeutických metod přispívá ke zlepšení kvality života i výsledků léčby. Moderní onkologie se zaměřuje nejen na samotné odstranění nádoru, ale i na minimalizaci vedlejších účinků a zachování co největší pohody pacienta během jeho dlouhé cesty ke zdraví. „Ze dne na den jsem skončila v nemocnici,“ vzpomíná Hana na moment, kdy její tělo začalo vysílat varovné signály. Lékaři dlouho nemohli odhalit příčinu jejích problémů. „Několik CT, magnetických rezonancí, odběry krve… a teprve pak zjistili, co se děje,“ popisuje v reportáži pořadu Co na to vaše zdraví.
Pacientů s onkologickým onemocněním rok od roku přibývá. Ještě počátkem 90. let si obávanou diagnózu vyslechlo každý rok méně než 50 tisíc lidí, dnes je to téměř dvojnásobek případů ročně. Příčinou takového nárůstu je jednak stárnutí populace, ale i přibývající screeningové programy s cílem odhalit zhoubné nádory v raném stadiu. A zatímco screening na odhalení rakoviny v tlustém střevě u nás běží už od roku 2000 a karcinomu prsu od roku 2002, novinkou je screening karcinomu prostaty spuštěný v letošním roce, nebo screening na nádor plic od roku 2022. Nechybí ani screening na odhalení rakoviny děložního čípku, v rámci kterého byl zaznamenán další medicínský průlom. Vztahuje se k jedné z příčin rakoviny děložního čípku - lidskému papilomaviru, takzvanému HPV viru.
Protonová terapie a imunoterapie
Od začátku letošního roku se v České republice rozšířila vakcinace proti lidskému papilomaviru (HPV), který je jednou z hlavních příčin vzniku rakoviny děložního čípku. Tato vakcína je dostupná nejen pro dívky, ale nově i pro chlapce ve věku od 11 do 15 let. „Je zásadní, aby byli chlapci i dívky očkováni ještě před zahájením pohlavního života, protože tím významně snížíme incidenci rakoviny děložního čípku,“ vysvětluje profesorka Jitka Abrahámová, zakladatelka onkologického oddělení a Nadačního fondu onkologie.
Dalším velkým posunem v oblasti diagnostiky je využití umělé inteligence, která se v současnosti vyvíjí například v Brně a má potenciál zlepšit rozpoznávání nádorů. V oblasti léčby se pak stále více uplatňuje šetrné protonové záření, jež v České republice poskytuje Protonové centrum v Praze. Tento typ záření cílí přímo na nádor, čímž minimalizuje poškození okolních zdravých tkání.
Protonová terapie představuje průlom v léčbě nádorových onemocnění díky své schopnosti zacílit záření přímo na nádor, aniž by zbytečně poškozovala okolní zdravé tkáně. Tento přístup nabízí pacientům šetrnější alternativu ke klasické fotonové radioterapii nebo chemoterapii. „Každé záření ovlivňuje tkáň a buňky, ať už zdravé, nebo nádorové. Klíčové je ale přesně určit, kam nasměrovat největší dávku záření, abychom minimalizovali škody na zdravých tkáních,“ vysvětluje Vladimír Vondráček, hlavní fyzik Protonového centra.
Vedle protonové terapie přináší naději i imunoterapie, která využívá vlastní imunitní systém pacienta k boji proti rakovině. „Imunoterapie je velmi nadějným a účinným trendem v onkologii. Aktivace tělu vlastního imunitního systému se výborně doplňuje s částicovou radioterapií,“ popisuje Jiří Kubeš, primář Protonového centra.
Psychická pohoda a důvěra jako klíč k úspěchu
Jitka Abrahámová, profesorka klinické onkologie, upozorňuje na nedostatek osobního přístupu lékařů k pacientům, často způsobený přetížením zdravotnického personálu a administrativou. „Lékař by měl s pacientem udržovat oční kontakt, posadit ho na stejnou úroveň a věnovat mu plnou pozornost. Musí pacienta pro svůj plán získat a vysvětlit mu, proč je daný postup důležitý,“ říká Abrahámová.
Podpora pacientů v onkologických centrech
Pro zvýšení psychické pohody využívají některá centra osobní koordinátory, kteří slouží jako opora pacientů i spojka mezi nimi a lékaři. Významnou roli hrají i zdravotní sestry, které si vytvářejí silné vazby s pacienty. „Nejvíc mi v paměti zůstávají děti. Od dvou do 15, 16 let, ty jsou nezapomenutelné,“ vzpomíná recepční Lucie. Její kolegyně Valentýna dodává: „Vzpomínám na holčičku, která zvládla celou léčbu bez anestezie. Když se loučila, říkala, že už sem nikdy nepřijde. Bylo to dojemné.“
Důraz na špičkovou léčbu, moderní technologie a lidský přístup pomáhají pacientům lépe zvládat náročnou léčbu a dodávají jim naději na plnohodnotný život. Stejně tak dali naději na život v Protonovém centru v Praze i Haně.